Článek
V roce 2003 byla MUDr. Michalem Moučkou nedaleko Kutné Hory náhodně objevena levá stehenní kost a několik dalších fragmentů z kostry dosud neznámého dinosaura, žijícího v období křídy (věk cenoman, asi před 95 až 94 miliony let). Letos si tedy připomínáme již 20. výročí tohoto objevu. Co ale po dvou desetiletích o dosud jediném pojmenovaném „českém“ neptačím dinosaurovi víme?
Název: Vědecké jméno původně nebylo stanoveno, materiál nebyl dostatečně diagnostický (určující pro případný popis nového druhu). Populární přezdívku nález neměl, bylo o něm obvykle referováno pouze jako o „(prvním) českém dinosaurovi“. V září 2017 jej Daniel Madzia, Martin Mazuch a Clint A. Boyd formálně popsali a pojmenovali pod jménem Burianosaurus augustai (doslova „Ještěr (Zdeňka) Buriana a (Josefa) Augusty). Zdeněk Burian byl světově proslulý výtvarník a (dnešní řečí) průkopník paleoartu, zatímco Josef Augusta byl významný paleontolog, který se zasloužil o popularizaci paleontologie.
Systematické zařazení: Původní domněnka byla taková, že se jednalo o ptakopánvého ornitopodního dinosaura z čeledi Iguanodontidae. Blízkým příbuzným měl být zřejmě sám populární Iguanodon, který však žil mnohem dříve (asi před 126 až 122 miliony let), a byl také podstatně větší. Dnes předpokládáme, že se jednalo se o zástupce ornitopodů z kladu Rhabdodontomorpha, kteří rodu Iguanodon nebyli blízce příbuzní.
Doba výskytu: Tento dinosaurus žil v období rané svrchní křídy (pozdní část věku cenoman), asi před 95 nebo 94 miliony let.
Velikost: Šlo zřejmě o dinosaura, žijícího v prostředí ostrovů. Původně se předpokládalo, že vykazoval vývojové zmenšení tělesných rozměrů (ostrovní nanismus) jako adaptaci na menší prostor a potravní zdroje. Dosahoval délky jen asi 3,5-4,5 metru a výšku ve hřbetě kolem 1,5 metru. Hmotnost zřejmě činila nanejvýš několik stovek kilogramů. Samotná stehenní kost měří 40 cm na délku. Ve skutečnosti však nejspíš o ostrovního trpaslíka nešlo, spíše představoval zástupce vývojové linie malých ornitopodů.
Způsob života: Burianosaurus byl býložravcem, spásajícím zřejmě nižší příbřežní vegetaci (mohlo jít například o slanomilnou poléhavou jehličinu druhu Frenelopsis alata, objevenou ve stejných sedimentech). Žil pravděpodobně v nepříliš početných stádech a přecházel z jednoho ostrůvku na druhý. Ustupující mělké moře tehdy pomalu odhalovalo ostrovní síť, rozprostírající se na velké části našeho území.
Stehenní kost burianosaura patřila menšímu býložravci, žijícímu nejspíš v malých stádech. Kredit: V. Socha; Wikipedia (CC BY-SA 4.0).
Smrt a uložení: Příčinu smrti samozřejmě zjistit nedokážeme. Dinosaurus však každopádně zahynul nedaleko břehu a proud jej unesl na otevřené moře. Nějakou dobu zřejmě mršina plavala u hladiny a byla okusována nejméně třemi různými druhy (nebo třemi různě velkými jedinci) žraloků. Podle jiných informací jsou původci rýh na kosti žraloci rodů Cretodus a Cretoxyrhina a možná také některý z mořských plazů (plesiosaurů nebo mosasauroidů). Tělo dinosaura bylo nejspíš roztrháno a jeho části rozneseny na mnoho metrů od sebe. Zbytky těla mohla připlavit velká příbojová vlna nebo dokonce tsunami. Je tak bezmála zázrak, že se kost za takových podmínek vůbec zachovala. Byla nejspíš rychle překryta písčitým sedimentem pláže a v mořských příbřežních usazeninách přečkala až do současnosti.
Doba objevu: Jaro roku 2003, veřejně (v médiích) oznámeno 18. listopadu 2003. Další kosterní fragmenty byly objeveny na stejném místě v roce 2004 a 14. května roku 2005. První vědecký popis (Fejfar, Košťák, Kvaček, Mazuch a Moučka) byl publikován v periodiku Acta Paleontologica Polonica v roce 2005[1], formální popis se stanovením jména pak v periodiku Journal of Systematic Palaeontology v září roku 2017.[2]
Místo objevu: Starý pískovcový lom nedaleko obce Mezholezy na Kutnohorsku, Střední Čechy.
Nález: Především téměř kompletní levá stehenní kost (femur) a několik neidentifikovatelných fragmentů (možná části pánve nebo žeber). Později také několik falangů (prstních článků) zadní končetiny. Kost nese stopy po okusu žraloků, jde tedy o pozůstatek mršiny, nějakou dobu plovoucí na vodní hladině.
Okolnosti objevu (stručně): Byl učiněn kutnohorským lékařem a amatérským sběratelem fosilií MUDr. Michalem Moučkou, který na lokalitě hledal zkameněliny mořských měkkýšů se svým synem. Povšiml si náhodně fosilní kosti, částečně zakryté sedimentem. Zanesl ji pro účely identifikace paleontologům na PřF UK a význam zkameněliny byl následně rozeznán. Kost byla rozpadlá na více částí, byla však bez problémů slepena a zkompletována. Po konzultaci se zahraničními paleontology byla stanovena také systematická příslušnost nálezu, upřesněná až v roce 2017.
Obecné informace: Objev je velmi významný tím, že jde o (druhý) nepochybný důkaz přítomnosti neptačích dinosaurů také na našem území. Přestože mršina dinosaura byla nějakou dobu unášena vodním proudem a dinosaurus tak mohl žít na zcela jiném místě, vzhledem k okolnostem (okusování žraloky) nejspíš nešlo o vzdálenost příliš velkou. Zdá se tedy, že populace těchto býložravých dinosaurů skutečně osídlovala ostrovy na našem současném území. Suchozemské uloženiny z druhohorního období nejsou u nás příliš hojné, proto jde o unikátní objev, který se nejspíš dlouho nebude opakovat. Snad se ale o burianosaurovi časem dozvíme víc.
---------
Odkazy:
---------
[1] Fejfar, O.; Košťák, M.; Kvaček, J.; Mazuch, M.; Moučka, M. (2005). First Cenomanian dinosaur from Central Europe (Czech Republic). Acta Palaeontologica Polonica. 50 (2): 295–300.
[2] Madzia, Daniel; Boyd, Clint A.; Mazuch, Martin (2017). A basal ornithopod dinosaur from the Cenomanian of the Czech Republic. Journal of Systematic Palaeontology: 1–13.
---------
