Článek
Jak je dobře známo, sauropodní dinosauři disponovali nejdelšími krky mezi všemi známými obratlovci v dějinách života na Zemi.[1] Trochu se jim v tomto směru podobali mořští plazi plesiosauři, jejich nepříbuzní druhohorní současníci[2], jinak se k nim ale žádný suchozemský nebo mořský tvor neblížil (což platí i pro současné žirafy s délkou krku maximálně asi 2,4 metru)[3]. Paleontologové stále nevědí, který z dosud známých sauropodů mohl mít krk nejdelší, ve hře jsou přitom zejména rody Mamenchisaurus (u problematického druhu M. sinocanadorum přes 12 metrů)[4], Supersaurus (až 15 metrů)[5] a Barosaurus (možná až 17 metrů?)[6]. Vzhledem k velmi nekompletnímu fosilnímu materiálu ale můžeme délku krků těchto dávných obrů jen velmi přibližně odhadovat.
A tak nezbývá než obrátit svoji pozornost k nejdelší téměř kompletně dochované krční páteři ve fosilním záznamu a zjistit délku krku s dostatečně velkou mírou jistoty. Ačkoliv nám jméno jejího majitele mnoho neřekne, samotná míra je natolik impozantní, aby opravňovala k jeho vyzdvižení a bližšímu představení. Kdo je tedy z hlediska délky krku aktuálním „rekordmanem“? Stejně jako zmiňovaný Mamenchisaurus pochází i tento dinosaurus z území dnešní Číny, kde žil jen o několik milionů let dříve (období střední jury, věk kelloway, asi před 164,6 milionu let).[7] Fosilie tohoto mamenchisaurida byly objeveny v roce 2012 v sedimentech geologického souvrství Čchi-kche-tchaj (Qiketai) na území provincie Sin-ťiang v severozápadní části Číny.[8]
O rok později byl obr dlouhý podle dosud učiněných odhadů asi 27 až 32 metrů a vážící mezi 25 a 40 tunami[9], formálně popsán jako Xinjiangtitan shanshanensis (doslova Titán ze Sin-ťiang, pocházející z oblasti Šan-šan)[10]. O velikosti tohoto dinosaura svědčí například i série hrudních obratlů, dosahující délky 372 cm, velmi robustní stehenní kost o délce 165 cm nebo kost holenní dlouhá 98 cm. Jak dlouhý byl ale krk tohoto impozantního asijského sauropoda? Podrobně tuto otázku rozebral paleontolog Matthew Wedel na webu SVPOW.[11] Vychází přitom zejména z novější vědecké studie čínských paleontologů, publikované v roce 2018.[12] V ní jsou uvedeny přesnější rozměry a orientace jednotlivých částí skeletu, včetně cervikálních (krčních) obratlů. Nejdelší tělo krčního obratle (konkrétně dvanáctý krční obratel) měří na délku úctyhodných 123 centimetrů, což z něj činí aktuálně pátý nejdelší krční obratel, známý vědě.
Přibližná podoba supersaura, jednoho z nejdelších známých dinosaurů. Jeho krk dosahoval délky až 15 metrů. Kredit: LadyofHats; Wikipedia (volné dílo)
Totožnost některých kosterních částí byla v nové studii přehodnocena a celkově byly fosilie lépe vypreparovány a rekonstruovány. Výsledkem bylo představení série 18 krčních obratlů, vytvářejících v podstatě nepřerušenou „artikulovanou“ sérii. Deset obratlů mělo své tělo delší než 1 metr a pokud bychom si přimysleli chrupavčitou okolní tkáň, pak bychom museli odhadnout délku krku čínského mamenchisaurida až na 15,1 metru! Nejmenší možná délka, odpovídající natěsno spojeným obratlům, pak činí přesně 13,36 metru. A to je stále délka pořádného autobusu nebo tří větších osobních aut za sebou! Celkovou délku těla xinjiangtitana odhaduje sám Wedel až na 33,55 metru, ačkoliv konstatuje, že se paradoxně jednalo spíše o lehce stavěného sauropoda, který byl „natolik malý, že mohla fosilizovat jeho kostra vcelku“!
Podstatnější je, že díky relativně vysoké kompletnosti fosilie typového exempláře rodu Xinjiangtitan můžeme vcelku přesně odhadnout minimální délku jeho krku. A ta činí přinejmenším oněch 13,4 metru, což je zatím absolutní rekord v celé živočišné říši v rámci všech období vývoje života na naší planetě. Pro úplnost můžeme dodat, že další v pořadí ze všech kompletně dochovaných krčních páteří sauropodů je ta, kterou v roce 1972 popsali čínští paleontologové u druhu Mamenchisaurus hochuanensis (9,5 metru)[13] a na třetí pomyslné příčce je pak východoafrický Giraffatitan brancai s krkem o délce 8,5 metru [14]. Je prakticky jisté, že někteří sauropodi měli krk ještě podstatně delší, což dokládá například krční obratel o délce 137 cm, patřící nejspíš enormně velkému sauropodovi rodu Barosaurus nebo Supersaurus.[15]
Krky dlouhé přes 11 metrů měli téměř určitě také zástupci rodů Sauroposeidon[16] a Patagotitan[17]. Vraťme se ale na závěr zpět k rodu Xinjiangtitan. Tento obří sauropod měl nepochybně enormně dlouhý krk, ale jinak spadal spíše do střední velikostní kategorie a obřím titanosaurům se svojí hmotností ani nepřibližoval. Přesto mohl být díky svému krku jedním z nejvyšších dinosaurů, jehož hlava se možná pohybovala ve výšce až kolem 17 metrů.[18] A to je celý trojnásobek výšky nejvyšší známé žirafy![19] Tento mamenchisaurid patrně využíval své impozantní výšky ke spásání listů ve větvích vysoko nad zemí, kam jeho potravní konkurenti jednoduše nedosáhli. Doufejme, že se o těchto fantastických jurských sauropodech v budoucnu dozvíme ještě více zajímavých informací.
---------
Odkazy:
---------
[1] Sander, P. M.; et al. (2011). Biology of the sauropod dinosaurs: the evolution of gigantism. Biological Reviews. 86 (1): 117–155.
[2] Kubo, T.; Mitchell, M. T.; Henderson, D. M. (2012). Albertonectes vanderveldei, a new elasmosaur (Reptilia, Sauropterygia) from the Upper Cretaceous of Alberta. Journal of Vertebrate Paleontology. 32 (3): 557–572.
[3] Owen-Smith, R. N. (1988). Megaherbivores: The Influence of Very Large Body Size on Ecology (PDF). Cambridge: Cambridge University Press.
[4] Taylor, M. P.; Wedel, M. J. (2013). Why sauropods had long necks; and why giraffes have short necks. PeerJ. 1: e36.
[5] Lovelace, D. M.; Hartman, S. A.; Wahl, W. R. (2007). Morphology of a specimen of Supersaurus (Dinosauria, Sauropoda) from the Morrison Formation of Wyoming, and a re-evaluation of diplodocid phylogeny. Arquivos do Museu Nacional. 65 (4): 527–544.
[7] Wang, J.; et al. (2019). Surprisingly young age for the mamenchisaurid sauropods in South China. Cretaceous Research. 104: 104176.
[8] Maisch, M. W.; Matzke, A. T. (2019). First record of a eusauropod (Dinosauria: Sauropoda) from the Upper Jurassic Qigu-Formation (southern Junggar Basin, China), and a reconsideration of Late Jurassic sauropod diversity in Xinjiang. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie - Abhandlungen. 291 (1): 109–117.
[9] Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (2nd Edition). Princeton University Press: 207.
[10] Wu, W.-h.; et al. (2013). A new gigantic sauropod dinosaur from the Middle Jurassic of Shanshan, Xinjiang (PDF). Global Geology. 32 (3): 437–446.
[11] Webový odkaz https://svpow.com/2021/01/28/xinjiangtitan-has-the-longest-preserved-neck-of-any-lifeform-to-date/
[12] Xiao-Qin, Z.; et al. (2018). Redescription of the cervical vertebrae of the Mamenchisaurid Sauropod Xinjiangtitan shanshanesis (Wu et al., 2013). Historical Biology. 32: 803-822.
[13] Young, C. C.; Zhao, X.-J. (1972). Mamenchisaurus hochuanensis sp. nov. (PDF). Institute of Vertebrate Paleontology and Paleoanthropology Monographs, A. 8: 1-30.
[14] Taylor, M. P. (2009). A Re-evaluation of Brachiosaurus altithorax Riggs 1903 (Dinosauria, Sauropod) and its generic separation from Giraffatitan brancai (Janensch 1914) (PDF). Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (3): 787–806.
[15] Taylor, M. (2019). Supersaurus, Ultrasaurus and Dystylosaurus in 2019, part 2: what we found in Utah.
[16] Wedel, M. J.; Cifelli, R. L.; Sanders, R. K. (2000). Osteology, paleobiology, and relationships of the sauropod dinosaur Sauroposeidon (PDF). Acta Palaeontologica Polonica. 45: 343–3888.
[17] Carballido, J. L.; et al. (2017). A new giant titanosaur sheds light on body mass evolution among sauropod dinosaurs. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 284 (1860): 20171219.
[18] Molina-Perez, R.; Larramendi, A. (2020). Dinosaur Facts and Figures: The Sauropods and Other Sauropodomorphs. New Jersey: Princeton University Press: 55, 251.
[19] Webový odkaz: https://www.guinnessworldrecords.com/news/2020/7/say-high-to-forest-guinness-world-records-reveals-the-worlds-tallest-giraffe-625257
---------
