Zelená úsporám aneb dotace se vám nikdy nevyplatí?

Dotací je dlouhá řada. Dotuje se téměř všechno. Brzy možná už bude i dotace na výběrové řízení výběru firmy, která bude připravovat výběrové řízení na výběr vhodné firmy pro podání žádosti o dotaci. A my to všechno s radostí zaplatíme v odvedených daních. Málokdo si přitom uvědomuje, že pokud je cokoliv pořízeno v dotačním režimu, stojí to často 2× až 3× tolik, než to stálo před dotacemi. Navíc, v rámci dotací jsme značně omezeni výběrem toho, co si pořídíme

Jak jsem zmínil výše, téměř vše, co je spolufinancováno z dotací, stojí výrazně více. Stačí se podívat trochu do historie na ceny produktů, které jsou dnes na seznamu dotovaných a budete koukat. Takže alternativy sice existují, jsou účinnější, snadnější na instalaci, údržbu i mnohem levnější, ale lidé se o to nezajímají, jelikož chtějí dotaci. A dotace se vyplácí jen na konkrétní materiál. Silně to tedy nabourává tržní mechanismus, který se tady údajně buduje od roku 1989.

Z „veškerá moc lidu“ se stala „veškerá moc úředníků“. Málokdo, kdo dotaci obdržel, si také uvědomuje omezení, se kterými musí počítat. A to je např. podmínka Udržitelnosti, která je zpravidla ve lhůtě 10 let. Co to znamená? No například to znamená, že když si z dotací pořídíte fotovoltaickou elektrárnu a devátý rok od instalace přijdou kroupy, které ji naprosto zničí, jste povinni ji uvést do původního stavu za svoje peníze! Tedy pokud nemáte FVE pojištěnou (což má u náš málokdo). Jinak dotaci vracíte, a ještě by mohla přijít pokuta. A když už jsem nakousl téma pokuta, mnoho lidí a firem ji dostane zpětně při kontrolách dokumentace zpětně, třeba po roce. Ono totiž skoro vždy něco chybí nebo je uvedeno jinak. U „Babičky“ je udržitelnost 10 let – neměnit trvalý pobyt, nemožnost prodat nemovitost…

Pojďme se však věnovat zateplení objektů, které je také součástí dotačních programů. Aby hned na začátku nedošlo k nedorozumění, snižování tepelných ztrát nemovitostí je rozhodně správná cesta. Za prvé šetří naši peněženku, což zajímá každého z nás a za druhé snižuje potřebu vyrábět nebo těžit energetické zdroje. Což je zase o ekologii a ekonomii.

Bytový fond v České republice je relativně zastaralý, velká část budov má vysokou energetickou náročnost. A jelikož jsme to dlouho nemuseli řešit, díky relativně nízkým cenám energií, málokdo si zateplení udělal. Aktuálně, když za teplo platíme v průměru dvakrát až čtyřikrát tolik, naše potřeba to řešit se posunula v našich prioritách rapidně nahoru. Také je to nejlepší cesta, jak snížit naši energetickou závislost na komkoliv. Energie určitě ještě podraží. Levnější už nebude, jelikož to tak nikdy v historii nebylo a firmy si jistě už zvykly na vysoké zisky. A i když si o jejich zdražování myslím své, je potřeba říct, že zateplení, tedy snížení zbytečné spotřeby energií, vnímám pozitivně.

K tomu nám zateplování, tedy snižování tepelných ztrát nemovitostí rozhodně pomáhá. Pomáhá nám k tomu samozřejmě i snížení teploty, na kterou svou nemovitost vytápíme. Přetápění není zdravé pro naše zdraví ani pro naše peněženky.

Snižování tepelných ztrát je však třeba dělat správně. Protože na provedení zateplení záleží. Pokud se neudělá správně, může to generovat další problémy. Příkladem jsou plesnivé a rozpadající se fasády některých domů, pod kterými je polystyren. Ono se totiž nejčastěji jedná o vlhkost a plísně, které se špatným zateplením úzce souvisí. U zateplených domů často dochází ke zvýšení vlhkosti v domě. Příčin je samozřejmě více než jen nesprávně provedené zateplení. Může to být i nedostatečné větrání nebo přetápění budov. Případně může někudy zatékat či vzlínat vlhkost odspodu.

Vlhkost a plísně jsou problém vždy, ať už se objeví na vnější straně zdi nebo uvnitř nemovitosti. Horší samozřejmě je, když se vlhkost a plíseň objeví uvnitř. To našemu zdraví rozhodně nepomáhá a je třeba to co nejdříve řešit. Nikoliv však řešit důsledky, tedy plíseň samotnou, ale je třeba řešit příčinu. A nejčastější příčiny se dají rozdělit na dvě kategorie:

První kategorii v tomto článku vynecháme, jelikož je snad dost jasná. Druhá kategorie už se zateplením souvisí. V konstrukci budovy mohou vzniknout tepelné mosty. Tepelný most je místo v konstrukci budovy, kde uniká více tepla než v ostatních částech konstrukce budovy. Projevuje se to chladnějším povrchem na zdi. Případně můžou vzniknout nevhodné podmínky na celé stěně místnosti.

Následně přichází ke slovu rosný bod. Rosný bod je něco, co každý známe z praxe, ale moc si to neuvědomujeme. Nádherným příkladem je, že když vyndáme studené pivo z lednice a položíme ho na stůl, do pokojové teploty, láhev se nám orosí, protože se na ní ze všech stran začne srážet voda. Je to způsobeno tím, že povrch láhve má nižší hodnotu (teplotu), než je hodnota (teplota) rosného bodu za podmínek v místnosti. A stejně to funguje i na zdi vaší nemovitosti. Pokud má stěna anebo část zdi (nejčastěji například roh místnosti) teplotu pod rosným bodem, jehož hodnota záleží na podmínkách ve vaší nemovitosti, dochází ke kondenzaci vodních par, zeď vlhne a časem se objeví plísně. Tento zajímavý úkaz je tou nejčastější příčinou plísní v domácnosti.

Problematika rosného bodu je relativně známá. Řešení nebylo vždy jednoduché, ale naštěstí už jednoduché řešení existuje. Mnohdy totiž nestačí jen správně zateplit, je třeba i nemovitost správně používat, tedy udržovat správnou vlhkost a ideální teplotu. Jenže to mnohdy znamená tzv. topit pánubohu do oken, tedy velmi často větrat nebo si pořídit rekuperaci, ale to je také poměrně dost nákladné řešení, které navíc samo spotřebovává elektrickou energii. Kromě výše uvedeného však existuje i jednoduché řešení, které světlo světa spatřilo během posledních let a loni bylo patentováno jako český patent, vyráběný v Brně.

Řešení, o kterém píši, navíc zabraňuje kondenzaci vody na stěně, i když vlhkost v místnosti není optimální. A navíc nám teplo neuniká zbytečně do zdiva. Výsledným efektem je, že se prostředí v domě stane výrazně příjemnější. Jedná se o tepelně izolační nátěr české výroby, který šetří peníze a řeší příčinu problémů rosného bodu. A nejen to. Jen si představte, že si „vymalujete“ a máte hotové zateplení. Pohádka? Nikoliv! Od podpisu smlouvy o realizaci vás od zateplení dělí jen dny. Nikoliv měsíce, kvartály …

Ale zpět k dotacím. Pokud mají dotace smysl ze strategického hlediska pro stát, mohou mít přínos a mohou lidi motivovat. Je však třeba si přiznat, že dotace deformují trh a obvykle výsledné řešení značně prodražují. Na první pohled to nikomu nevadí, ale na ten druhý, když si člověk uvědomí, že to musí zaplatit daňoví poplatníci, tedy my všichni, už je to je úplně jiný pohled. Navíc to vypadá, že dotací může rapidně ubývat, jelikož ekonomická situace celé EU není úplně nejlepší a to znamená, že se bude zvyšovat příjem do kasy od lidí a snižovat výdaje z kasy směrem k lidem. Cílem dotací je prodat konkrétní produkt/službu, ale je tato vždy ideální? Odpověď u zateplení je jednoznačná, není! Na trhu jsou lepší možnosti, ale úředníkům se nějak nechce je zapojit do systému. Takže to chce trošku hledat, protože jiné řešení může znamenat menší náklady, mnohem účinnější a snadnější řešení, velmi rychle zrealizované, bez nutnosti stavebních řízení, dotačních řízení a mnoha dalších kratochvílí, bez kterých se jistě obejdete.

Nechci rozhodně tvrdit, že se vám, příjemci dotace, dotace nevyplatí. Je to vždy případ od případu, na individuálním posouzení. U standardního zateplení je však současná tržní cena na vysoké cenové hladině. Dotace mohou snížit výslednou cenu na polovinu, pokud zateplujete menší nemovitost. U větších to ani dotace nezachrání. Trh ale nabízí řešení, kde může být cena i nižší, než je doplatek na dotaci. Chce to tedy jen hledat a vaše peněženka nemusí hubnout a brečet.