Článek
Spermie dobývající vajíčko. Nebo spermie dosahující vajíčko? Cítíte ten rozdíl v tom, jak to říkám? Je to jako když se žena nechá dobývat, nebo už předem ví, kým bude dobyta? Dosažena? Objata? Pohlazena? Pohlazena až, když pohladí ona? Jenže co na to ten muž? Jak se u toho cítí on?
Namalovala jsem obraz vajíčka a spermií. Pěkně jsem si ten proces zvětšila a teď si na něj posvítíme.
Protože maluji barevně a barvami znázorňuji většinou emoce, přemýšlela jsem, jestli mám udělat každou spermii jinak barevnou? Jenže to by pak znamenalo, že každá spermie nese jiného člověka?
A já už od 14 let věděla, že budu mít ve 20 syna a pak dceru se zrzavými vlasy a čokoládovýma očima čili mi dává smysl spíš to, že se předem vědělo, kdo se skrz mě má narodit. Že to bylo předem daný a čekalo se na vhodné podmínky a tu jednu jedinou spermii pro každé dítě. A já pak, stejně jako každý měsíc moje vajíčko, čekala, kdy přijde ten, který se mnou bude chtít mít dítě?
On přišel, dva roky se mnou chodil a pak jsem mu řekla: „Pojedeme letos na dovolenou, nebo se rozejdeme?“ A on řekl: „Co kdybychom se místo dovolené vzali?“ A já, protože mi doma říkali, že jsem tak strašná, že si mě nikdo nikdy nevezme, a tenhle mě chtěl, tak byla svatba a štěstí až na věky.
Taky byla ta předpověď, že ho v 18 potkám, ve dvaceti se vezmeme a budeme mít syna a pak dceru s čokoládovýma očima a zrzavými vlasy.
Takže jsme se vzali, abych naplnila předpověď a taky asi osud. Dělám si z toho trochu srandu, ale takhle nějak to bylo. Bylo to krásný a vášnivý a jsou z toho dvě děti.
No a pak jsem jako správný raněný léčitel začala na své cestě odkrývat emoční zranění duše, které mě a všeobecně nám tady v Čechách (nechci říkat na západě), byly uštědřeny, a proto jsme nemocnou společností.
Takže kdo chce rozkrýt svá emoční zranění a co s ním dělají, jsem zde.
Zpět k mému obrazu. Kamarád řekl, že je jak Velikonoční kraslice, a kamarádka, že v ní evokuje léto a vlčí máky na polích a volnost jakou mají ptáci.
No není to krása? Já si hned představuji, že Velikonoce jsou na jaře, kdy mám narozeniny a příroda znovu rozkvétá a je připravena plodit, stejně jako vajíčko na mém obraze. Tu volnost, jakou mají ptáci bych zase přála všem emočním zraněním, která nám jako Čechům byly uštědřeny těmi, kteří tu byli před námi. Byli větší a mocnější a my ze strachu o život znásilnili sebe, svoje emoční potřeby a tím zabily život.
