Článek
16. října je Mezinárodní den výživy. Proto nezaškodí si v těchto dnech připomenout, co jako lékař moc dobře vím, a to, že zdravá a vyvážená strava dokáže významně urychlit proces hojení, posílit imunitní systém a přispět ke zkrácení doby hospitalizace. Naopak nedostatečná či nevhodná strava může negativně ovlivnit průběh léčby, zvýšit riziko komplikací a vést k prodloužení pobytu pacienta v nemocnici. A nebo ještě jinak, i strava ovlivňuje to, jaké náklady bude vyžadovat hospitalizace či následná léčba. Jsem proto přesvědčen, že strava podávaná v nemocnici by měla být viděna jako plnohodnotná součást moderní medicíny a jako neoddělitelná součást nákladově efektivního zdravotnického systému.
I proto jsem loni zřídil Meziresortní pracovní skupinu pro institucionální stravování, která se věnuje školnímu stravování, stravování v nemocnicích a v sociálních službách. A máme výsledky! Postupně se aktivity skupiny cílící na jednotlivé resorty propojují pod hlavičkou projektu „Máme to na talíři – a není nám to jedno“, který před lety založil Státní zdravotní ústav. Jeho základní filosofií, společnou pro všechny typy institucí, je i snaha nastavit jasné nepodkročitelné standardy toho, co můžeme a chceme očekávat od veřejného stravování.
Skupina zajišťuje nejen metodickou podporu, ale pořádá také vzdělávací akce, jako například „Tržiště dobrých příkladů“. Letos se konal již druhý ročník, a to právě se zaměřením na nemocniční stravování, kterému se věnuji i v tomto textu. Akce propojila odborné diskuze s kurzy vaření pro nemocniční kuchaře a podpořila tak sdílení dobré praxe mezi školami, nemocnicemi a v budoucnu i zařízeními sociálních služeb. Jíme i očima - nejen složení stravy, ale i způsob jejího prezentování tak může výrazně ovlivnit pacientovu chuť k jídlu a tím i jeho celkový zdravotní stav.
Kvalita nemocniční stravy je zásadní! I o tom dnes bylo Tržiště dobrých nápadů.Každý den se v nemocnicích stravuje kolem 145 tisíc osob, ročně více než půl druhého milionu. Význam nemocniční stravy proto nelze podcenit nejen pro počet strávníků, ale především proto, že kvalita stravy v nemocnici má nezanedbatelný vliv na jejich zdraví a rekonvalescenci. Právě nemocničnímu stravování z pohledu zdraví se věnoval druhý ročník akce „Tržiště dobrých příkladů“, která dnes probíhá v MAKRO ČR za účasti zástupců desítek nemocnic. A v centru pozornosti jsou dnes příklady dobré praxe z nemocničního stravování a nutriční péče. Akce se koná v rámci činnosti Mezirezortní pracovní skupiny pro institucionální stravování, kterou mám jako vicepremiér na starosti spolu s ředitelkou Státní zdravotní ústav a hlavní hygieničku Barboru Mackovou, která tuto mezirezortní pracovní skupinu vede!
Posted by Vlastimil Válek on Thursday, October 10, 2024
Naším cílem je nejen „na papíře“ zlepšit kvalitu a nutriční hodnotu pokrmů, ale i zajistit, že pacient bude mít chuť podávaný pokrm spíše sníst než vyhodit. I snaha omezit plýtvání potravinami a zvýšit efektivitu stravovacích provozů je totiž jednou z významných složek moderního přístupu k institucionální stravě. Koneckonců, ročně se v institucionálním stravování spotřebuje zhruba 36 500 tun potravin a myslím, že nikdo z nás nechce, aby většina z nich skončila v popelnici.
Jedním z konkrétních neduhů, na jehož prevenci se zaměřujeme, je tzv. malnutrice – stav podvýživy, který dle dostupných dat postihuje až 40 % hospitalizovaných pacientů. Tito pacienti mají oslabený organismus, který nedostává potřebné živiny, což zhoršuje jejich schopnost bojovat s nemocí. Identifikace pacientů, kteří trpí malnutricí, a následné nastavení nutriční péče, která bude skutečně v souladu s individuálními potřebami pacienta, by měly být základním pilířem zdravotní péče ve všech nemocnicích. Před řadou měsíců jsme proto začali spolupracovat s jednotlivými odborníky i nemocničními stravovacími provozy na vytváření metodik, které nemocnicím pomohou poskytovat nemocniční stravování a nutriční péči, které jsou v souladu s moderními trendy a postupy, a myslí i na ty, kteří mají nějaká dietní omezení.
Nemocniční strava může být zdravá i chutná!
Pro plný léčebný efekt totiž strava musí odpovídat individuálním potřebám pacientů, a to zejména těch, kteří vyžadují speciální přístup. Ať už jde o pacienty s potravinovými alergiemi, intolerancí na určité potraviny či pacienty vyžadující šetřící stravu, nemocnice musí být schopny i jim poskytovat nutričně vyvážené a zároveň chutné pokrmy.
Jako ministr zdravotnictví podporuji nemocnice, které se rozhodnou dále posouvat úroveň nabízených stravovacích služeb, které ročně využívá více než 1,6 milionu hospitalizovaných pacientů, stejně tisíce zdravotníků, kteří o ně pečují. Věřím, že kvalitní strava je základním kamenem úspěšné léčby a prevence, a rádi z pozice partnerů budeme hledat cesty, jak nemocnicím dále pomoci na jejich cestě k dalšímu rozvoji.
