Článek
Na úvod je potřeba přidat kontext, co se děje v zahraničí. Výpadkům léků a nabídce, která není schopná pokrýt spotřebu, letos čelí nebo čelily státy po celém světě. Příkladem budiž Švýcarsko, Dánsko, Švédsko, Spojené státy, pobaltské státy, Nizozemsko, Německo, Itálie, či Austrálie. Nejde o kompletní výčet, problém je skutečně celosvětový. Vzhledem k cenám léků v uvedených zemích je na první pohled jasné, že příčinou jejich nedostatku skutečně není cena.
Reálné příčiny jsou jinde
Co naopak příčinou je zcela jednoznačně a shodují se na tom i odborníci, je kombinace několika faktorů: velmi vysokou nemocností respiračními onemocnění poté, co skončila protiepidemická opatření, narušenými dodavatelskými řetězci a omezenými výrobními kapacitami mj. u aktivních látek, které kvůli dlouhodobě předjednaným výrobním plánům nestíhají pokrýt zvýšenou poptávku. Kdyby šlo jen o cenu, jak hlásají někteří falešní mesiášové, tak to můžeme vyřešit prakticky obratem, jenže v situaci limitovaných výrobních kapacit, které nejsou schopny pokrýt poptávku, vám ani všechny peníze světa nezvednou produkci tak rychle, jak bylo požadováno. Opoziční politici volají po jednoduchých řešeních, která ale, jak víme, nefungují. Ať už to vychází ze snahy zvýšit zisky farmaprůmyslu, nebo z neznalosti lékového trhu, tak je to skutečně nesmysl. Koneckonců podobné nesmysly vykřikovali i ohledně energií či cen pohonných hmot.
Problémy s penicilinem jsou celosvětového charakteru a jsou dány mj. kombinací omezených výrobních kapacit a velmi silné...
Posted by Vlastimil Válek on Wednesday, August 30, 2023
Jak funguje cenotvorba léků v Česku
Rád bych také zmínil základní info k českému systému stanovování cen a úhrad za léčiva. Obecně lze konstatovat, že základem pro stanovení ceny jsou zpravidla zahraniční cenové reference (nejčastěji průměr tří nejnižších cen v zemích referenčního koše). Nezřídka je však cena založena na dohodnuté nejvyšší (české) ceně nebo jiném typu smlouvy mezi držitelem a zdravotními pojišťovnami. Výrobci léků mohou se souhlasem zdravotních pojišťoven ve veřejném zájmu žádat o navýšení maximální ceny nebo úhrady ze zdravotního pojištění, a pokud všechny subjekty poskytnou součinnost, SÚKL vyřizuje žádosti velmi rychle. Je-li to ve veřejném zájmu a jsou-li argumenty žadatele odůvodňující navýšení oprávněné, řízení proběhne bez komplikací. Hlavním argumentem pro zvýšení maximální ceny je potenciální ohrožení dostupnosti léčiva pro pacienta. Ceny u konkrétních léčiv, pro která byly podány žádosti, tak byly (i letos) v řadě případů (a to nejen u antibiotik) zvýšeny, nicméně rozhodně to nevedlo k tomu, že by zde najednou byl léků automaticky dostatek. Proto, jak opakuji, navýšení cen téměř nic neřeší! Je třeba doplnit, že jsem osobně, i prostřednictvím dalších zástupců ministerstva, o této možnosti opakovaně veřejně informoval, takže je všem dodavatelům známa.
Diskutujme na základě dat, ne dojmů
Z dat v této oblasti plyne, že regulaci maximální cenou nelze spojovat s vyšším počtem výpadků. Tato rovnice prostě není platná. Tudíž argumentace, že důvodem výpadků je i „náš systém stanovování cen a úhrad za léčiva“ není podložena daty. Byl bych tedy rád, kdyby ti, kteří tvrdí, že k nám není dodáván dostatek léků kvůli nízké ceně, dodali pro svá tvrzení nad rámec dojmů i nějaké faktické podklady. Zatím nikdo tak ani v nejmenším neučinil. Pro zajímavost: z veřejně dostupných dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv je zjevné, že přerušené dodávky z důvodu nízké výše stanovené maximální ceny či nízké výše stanovené úhrady má či mělo v letošním roce naprosté minimum léků - méně než procento všech případů.
Nemám problém se bavit o maximálních cenách léčiv, ale tato debata musíme být vedena věcně, informovaně a na základě dat, nikoli dojmů v duchu tvrzení „tahle cena se mi zdá nízká a občanům by nevadilo si pár desetikorun připlatit.“
