Článek
Ačkoliv se naprosto neztotožňuji s touto vládou jako celkem ani s jejím programovým prohlášením, tak nelze popřít, že kapitola zdravotnictví a Adam Vojtěch v čele Ministerstva zdravotnictví patří mezi to lepší v nastoupivší vládě. Pokud ministr zdravotnictví dostane prostor od premiéra a motoristického ministra pro zdraví, tak věřím, že má potenciál posunut zdravotnictví správným směrem, v čemž jsem připraven pomoci.
Proč? Je to prosté, milý Watsone! Ve zdravotnictví, které je během na dlouhou trať, je nezbytná kontinuita a rozhodování na základě odbornosti. Stejně zásadní je ale i to, aby ministři zdravotnictví navazovali na své předchůdce a nerušili jejich kroky z politických důvodů. Já jsem tak jako ministr činil a zdá se, že to má v plánu i nastupující ministr zdravotnictví. Naznačuje to do jisté míry jeho vystoupení, kde žádal o důvěru poslanců.
Jeho projev a plány hodnotím prizmatem kroků, které zdravotnictví potřebuje. Jde zejména o podporu prevence a motivace občanů k ní, posílení primární péče, vzdělávání zdravotníků, rozšíření jednodenní péče, posílení digitalizace zdravotnictví a v neposlední řadě i důslednou centralizaci specializované péče. Na tyto oblasti jsem se za důsledné spolupráce s odbornými společnostmi soustředil já a cením, že se to řadí i mezi priority mého nástupce.
Zdravotnictví stojí především na lidech a těch přibude
Ministr Vojtěch je v pozici, kdy během jeho mandátu ministra, pokud ho tentokrát dokončí, dostane zdravotnictví velkou personální injekci v podobě vyšších počtů absolventů zdravotnických oborů. Ty je nyní nezbytné správně nasměrovat. Zmínil ve svém projevu, a v tom se shodujeme, že zásadními obory, které je nezbytné podpořit, jsou psychiatři a praktičtí lékaři pro děti, dorost a dospělé. Jako ministr jsem v úhradových vyhláškách těmto oborům kontinuálně navyšoval úhrady, spolupracoval jsem s děkany lékařských fakult na zatraktivnění těchto oborů a maximálně je podpořil i v rámci rezidenčních míst. Pokud v tomto nový ministr vytrvá, tak ho v tom rád podpořím nejen jako poslanec, ale i lékař a akademik.
Podpora prevence, digitalizace a centralizace je nezbytná
Shodujeme se i v tom, že je naprostou nezbytností, aby občané byli více motivováni k prevenci a že by se mělo prostředí primární prevence více otevřít i zaměstnavatelům. S tím jsem začal v podobě razantního prosekání byrokratické džungle ve zdravotním vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel. Typickými příklady jsou zrušení povinnosti provádět pracovně-lékařské prohlídky u nerizikových profesí, zrušení potravinářského průkazu či vyhláška o programech podpory zdraví na pracovišti. Trošku mi v projevu Adama Vojtěcha chyběl závazek k té debyrokratizaci, ale to bylo snad tím, že nelze říct vše.
Co se digitalizace zdravotnictví týče, cením ambici pokračovat v kultivaci mnou zavedených nástrojů, jako je EZKarta, eŽádanka či sdílená zdravotnická dokumentace. Data také jasně ukazují na nezbytnost centralizace péče. Za mého působení se centra vysoce specializované péče nejen reakreditovala, ale především vznikla nová centra tam, kde byla skutečně potřebná — například pro pacientky s pokročilými formami endometriózy či pacienty s karcinomem jícnu, slinivky břišní a konečníku. U těchto diagnóz je koncentrace péče zásadní pro kvalitu i výsledky léčby a bez nich by pacienti špičkovou péči jednoduše nedostali. Adam Vojtěch vyjádřil souhlas i s tímto principem. Pokud to ale myslí vážně, musí jim dát skutečnou prioritu, jinak zůstane centralizace jen deklarací na papíře.
Zdravotnický výzkum a vzdělávání nesmí zůstat pozadu
Co mně ale v programovém prohlášení chybí jsou dvě důležité věci. První je vzdělávání zdravotníků – lékařských i nelékařských, resp. jeho kvalita. Programové prohlášení mluví o financování navýšení kapacit, to je jistě správně a navazuje to na poslední 4 roky, ale kvalita je stejně, ne-li více důležitá. Já jsem řadou opatření vzdělávání zjednodušil. To opakovaně ocenili nejen mladí lékaři. V tomto je ale třeba pokračovat, protože se jedná zase o práci na více než jedno volební období.
Ve zdravotnictví je také velmi podstatná věda, spolupráce s lékařskými fakultami a všemi vysokými i středními školami, které vzdělávají zdravotníky. O rozvoji Agentury pro zdravotnický výzkum ČR, Radě vlády pro veřejné zdraví, Radě vlády pro genetiku a genomiku a Národním institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) není v programovém prohlášení ani slůvko. A to je velká chyba, která snad bude napravena. Já tyto organizace založil, zapojil jsem do nich odborníky z celé republiky a jsou to organizace dnes plně respektované nejen v široké české odborné veřejnosti, ale i mezinárodně. Ale v programovém prohlášení vlády je zdravotnickému výzkumu věnována jen jedna velmi obecná věta, což je naprosto nedostatečné. Možná mám jako celoživotní akademik a univerzitní profesor na tyto oblasti jiný názor než kariérní politik, což je naopak Adam Vojtěch, ale jsem přesvědčen, že zdravotnický výzkum je třeba podpořit.
Abych to shrnul: s řadou věcí ve vizi Adama Vojtěcha souhlasím a jsem rád, že nechce bořit, ale chce pokračovat v tom, co jsem čtyři roky budoval. Řada věcí, které jsem prosadil, se začne realizovat až v letošním a roce. A i proto je nepolitická kontinuita důležitá. Pokud bude naslouchat odborníkům a nebude se opakovat minulé období, kdy mu do toho premiér nesystémově zasahoval a navzdory radám odborníků prosazoval nesmyslné zavírání škol a povinné očkování proti Covidu, tak je šance, že české zdravotnictví posune správným směrem. A upřímně – kvůli pacientům, mým kolegyním a kolegům zdravotníkům a českému zdravotnictví jsem připravený být v opozici maximálně korektní. Já nikam neodcházím, pro pacienty a zdravotnictví budu pracovat i z opozice.
