Článek
Narodil se 14. května 1916 v Kolšově v okrese Zábřeh na Moravě. Povoláním byl tovární dělník. Byl vojínem československé armády v záloze. Po okupaci v březnu 1939 se rozhodl pro odchod za hranice. V červenci 1939 uprchl do Polska, kde byl 20. července prezentován u československé vojenské skupiny v Malých Bronowicích. Po napadení Polska se skupina přesouvala na východ, kde však byla zajata Rudou armádou, která Polsko napadla 17. září 1939.
Internace a Buzuluk
Josef Churavý se tak ocitl v internaci na území SSSR. Většina vojáků Sovětský svaz opustila a odjela k našim jednotkám do Francie, a později na Blízký východ. Ludvík Svoboda si kolem sebe ponechal ani ne sto mužů jako základ pro formování naší jednotky na východní frontě, tzv. Oranskou skupinu. Jejím členem byl i Josef Churavý, který se 8. února 1942 hlásil v Buzuluku. Zde absolvoval instruktorský kurz pro poddůstojníky a školu pro důstojníky v záloze. Poté byl zařazen do kulometné roty v hodnosti rotného. Jako zástupce velitele 3. čety odjel v lednu 1943 na frontu.
Sokolovo
„7. 3. v úseku řeky Mža podporoval svými těžkými kulomety naši polní stráž. Když nepřítel zahájil útok a střelec u těžkého kulometu byl raněn, uchopil rotný Churavý kulomet a boční palbou nanesl nepříteli těžké ztráty. Veliteli přinesl cenné zprávy o nepříteli.“
Za boje u Sokolova obdržel československou medaili Za chrabrost před nepřítelem.
Kyjev
V květnu 1943 byl povýšen na podporučíka. V červnu byl vyslán do sovětského tankového učiliště v Tambově. U československé brigády, která se rodila v Novochopersku, vznikl tankový prapor, jehož součástí byla i rota obrněných automobilů BA-64. Po absolvování učiliště se velitelem této roty stal právě Josef Churavý. Se svojí rotou se účastnil osvobození Kyjeva v listopadu 1943. Za osvobození Kyjeva obdržel Československý válečný kříž 1939 a sovětskou medaili Za odvahu. Boje však pokračují dál. Dne 9. listopadu 1943 bojuje u Čerňachova.
„Dne 9. 11. 1943 v boji o vesnici Čerňachovo se svými obrněnými auty odvážně pronásledoval nepřítele a nedovolil mu zachytnouti se na další obranné linii. Osobně zabil několik Němců, zničil obsluhu 2 těžkých kulometů a přispěl k odražení nočního útoku Němců.“
V prosinci 1943 osvobozovala československá brigáda obec Rudu. Během těchto bojů utrpěl Josef Churavý těžké zranění, kvůli kterému mu musela být amputována pravá ruka.
Dukla
Avšak ani tento hendikep mu nezabránil dále sloužit v zahraniční armádě. Nastoupil u 1. československé tankové brigády a stal se velitelem velitelské roty. Byl povýšen na poručíka. V této funkci se zúčastnil Karpatsko-dukelské útočné operace, která měla pomoci Slovenskému národnímu povstání. Bohužel Němci přisunuli posily, a houževnatě se bránili. Českoslovenští vojáci stanuli na půdě vlasti až 6. října 1944. Toho se však Josef Churavý nedočkal. Dne 22. září 1944 padl při minometném přepadu na kótě 694 Hyrowa hora. In memoriam byl povýšen na nadporučíka.
Prameny
Brož, Miroslav - Kopecký, Milan. - Československé vojenské jednotky na východě
Brož, Miroslav - Kopecký, Milan a kol. Sokolovo - Nezapomenutí hrdinové
