Článek
Prapor byl nasazen na obranném perimetru po obou stranách výpadové silnice z Tobruku na Dernu v šíři asi šesti kilometrů. Na tomto úseku se nacházelo třináct skalních a betonových pevnůstek, které naši vojáci obsadili. Směrem k nepříteli byly drátěné překážky a minová pole. Naši vojáci zde prováděli strážní službu, denní i noční hlídky v předsunutých postaveních a také obranu svých postavení. Obléhání Tobruku skončilo 10. prosince 1941, kdy byl přístav osvobozen. V roce 1942 byl prapor reorganizován na protiletadlový pluk. Ten se po skončení války v Africe přesunul do Velké Británie, kde vojáci již rozpuštěného pluku posílili jednotky 1. československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii. S ní se pak od října 1944 do května 1945 účastnili obléhání přístavu Dunkerque. Bojů u Tobruku i u Dunkerque se účastnili i dva kamarádi, kteří spolu utíkali do zahraničního odboje. Karel Štolba a Vladimír Chalupa.
Karel Štolba
Karel Štolba patřil mezi nejstatečnější hlídkaře v Tobruku. Narodil se 5. ledna 1921 ve Veselí nad Moravou. V srpnu 1939 odešel spolu s kamarádem Vladimírem Chalupou do Polska, aby se přidali do československé jednotky. Oba byli prezentováni v táboře v Malých Bronowicích 20. srpna 1939. 1. září 1939 vypukla válka. Československá jednotka zahájila ústup z Polska s cílem dostat se do Rumunska. Jenomže 17. září 1939 bylo Polsko napadeno Sovětským svazem a československá jednotka byla následujícího dne zajata Rudou armádou. Karel Štolba si spolu s dalšími vojáky prošel internací v Sovětském svazu. Díky práci Ludvíka Svobody bylo umožněno československým vojákům opustit SSSR a připojit se k našim jednotkám ve Francii a posléze na Středním východě. Karel Štolba objíždí jedním z transportů na Střední východ, kde je 1. května 1941 prezentován u Československého pěšího pluku 11 – Východního. S praporem se zúčastnil již bojů v Sýrii v červnu 1941. V říjnu 1941 se spolu s praporem přesunul do obleženého Tobruku. Zde se účastnil celkem dvaceti nebezpečných nočních průzkumných hlídek. Za boje v Tobruku obdržel Československou vojenskou medaili Za chrabrost a pochvalné uznání britského krále Jiřího VI. za udatnost před nepřítelem. Posléze byl prapor z Tobruku stažen a byl reorganizován na 200. Československý lehký protiletadlový pluk. Po konci války v Africe se Karel Štolba přesunul do Velké Británie, kde byl zařazen do velitelské roty 2. tankového praporu Československé samostatné obrněné brigády. S touto jednotkou se zúčastnil obléhání přístavu Dunkerque. V roce 1946 armádu opustil v hodnosti četaře. O jeho dalších osudech není nic známo.
Vladimír Chalupa
Narodil se 16. července 1917 ve Veselí nad Moravou. Vyučil se elektrotechnikem. V srpnu 1939 odešel spolu s Karlem Štolbou do Polska. 18. září 1939 byl stejně jako ostatní vojáci československé jednotky zajat Rudou armádou. V dubnu 1941 se mu podařilo v jednom z transportů opustit SSSR a byl následně zařazen do 3. roty Československého pěšího praporu 11 – Východního. S praporem se zúčastnil v červnu 1941 bojů v Sýrii. V říjnu 1941 se spolu s praporem přesunul do obleženého přístavu Tobruk. Zde se stejně jako jeho kamarád Karel Štolba účastnil nebezpečných průzkumných hlídek, při kterých byl dvakrát raněn. Za boje v Tobruku obdržel Československou vojenskou medaili Za chrabrost a polský Kříž za chrabrost. Po skončení války v Africe odplouvá do Velké Británie, kde vstupuje do Československé samostatné obrněné brigády. S brigádou se účastnil obléhání přístavu Dunkerque. V prosinci 1945 opustil armádu. Zemřel v roce 1982.
Prameny
