Hlavní obsah
Věda a historie

První povstání proti okupantům proběhlo v Přerově. Po potlačení se nacisté krvavě mstili

Foto: wikimedia commons/CC BY-SA 4.0

Pamětní deska na nádraží v Přerově

V dubnu 1945 přišla na území současné České republiky fronta. Od východu to byly sovětské, rumunské a československé jednotky, od západu americké a belgické. Český odboj se připravoval na své závěrečné vystoupení. Na povstání.

Článek

Povstání

Na povstání se český odboj připravoval již od roku 1939. Za tímto účelem vznikla i vojenská odbojová organizace Obrana národa. Původní očekávání krátkého konfliktu mezi Francií, Velkou Británií a Polskem na straně jedné a Německem na straně druhé se nenaplnilo. A mezitím odboj krvácel. Hlavně v období Heydrichiády. A tak z mužů, kteří plánovali povstání od roku 1939, zůstalo jen několik málo žijících v ilegalitě nebo dosud nevyvíjející nikterak velkou odbojovou činnost. Za všechny musím zmínit generála Slunečka nebo generála Kutlvašra.

Přerov

Přerov byl velmi důležitým železničním uzlem. Sbíhali se zde tratě od Prahy, Ostravy, Brna i Břeclavi. Zároveň bylo město i významné svým průmyslem. Například továrna Optikotechna vyráběla pro Wehrmacht optické zaměřovače. Přerovští odbojáři disponovali napojením na výsadek Clay z Velké Británie, kterému poskytovali zpravodajské informace, tak i na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky operující v Hostýnských vrších. Dne 30. dubna 1945 došlo k sestavení okresního národního výboru. Kromě toho vznikl ještě železniční národní výbor. Odbojáři se začali připravovat na povstání dle zadání štábu partyzánské brigády Jana Žižky. Velitel brigády major Murzin však zakazoval svévolné zahájení povstání.

1. květen 1945

Ten den se začala městem šířit mylná informace o konci války. Informace se šířila městem jako lavina. Lidé vyšli do ulic, vyvěšovaly se československé vlajky, veřejně se zpívala národní hymna. Zpočátku vše připomínalo 28. říjen 1918. To se ale mělo brzy změnit. Rozjelo se vyjednávání s Němci. Jednání s německým okresním hejtmanem ani s velitelem posádky nikam nevedlo. V této situaci vzniká v Přerově místní revoluční národní výbor. Do toho začalo odzbrojování německý týlových jednotek ustupujících městem i maďarských vojáků. Profesor gymnázia a předválečný radní Jan Machovec v ulicích organizoval činnost ozbrojených studentů, a poté stanul v čele místního revolučního národního výboru.

Nádraží

Akce na nádraží probíhaly prakticky samostatně. Velitelem železniční stanice byl národním výborem určen major Balada, který se pokoušel vyjednávat s německým důstojníkem o zastavení provozu a odevzdání zbraní. Němci však váhali. Železničáři si alespoň obstarali zbraně z transportů, které čekaly na odjezd. Zároveň byl vyslán zvláštní vlak ověšený československými vlajkami, který měl informovat okolí o konci války.

Akce pokračují

V ulicích sílilo odzbrojování Němců. Povstalcům se dokonce podařilo ukořistit pásové tahače, houfnice a několik nákladních aut. Povstání se rozšířilo i do průmyslových podniků. Zaměstnanci Optikotechny se pokusili obsadit podnik a zabránit tak odvozu výrobního zařízení, ovšem narazili na silný odpor německé stráže. Povstalci se tak stáhli, a zátarasem zablokovali silnici z podniku. V následné přestřelce zlikvidovali auto s německou posádkou. Akce proběhly i v továrně KAZETO, kde se aktivně do povstání zapojil bývalý legionářský důstojník Hynek Kokojan. Do povstání se zapojili i partyzáni skupin Josef a Tolstoj. Kromě toho se k povstalcům přidali i uprchlí sovětští váleční zajatci.

Němci se vzpamatovávají

Když se německé jednotky ve městě dozvěděli od svých nadřízených, že válka ještě neskončila, začali se připravovat na potlačení povstání. Kromě nich byly do Přerova vyslány jednotky SS z Olomouce a Bystřice pod Hostýnem, jednotky ochranné policie z Holešova a další německé jednotky. První jednotky se dostávají do Přerova po železnici před 14. hodinou. Ty pak začaly čistit ulice a postupovaly směrem k náměstí, které bylo centrem povstání. Ani statečný odpor partyzánů na jižním okraji města nezabránil Němcům vniknout do města. Nejdéle se udržel odpor v prostoru nákladního nádraží, kde proběhl boj s osádkou německého vlaku. Přestřelka a následný požár vlaku si vyžádal další oběti. V podvečer pak Němci zaútočili a povstalci museli ustoupit k obci Horní Moštěnice. Ústup kryli čtyři dobrovolníci, kteří za odvahu nakonec zaplatili životem.

Represálie

Němci pozatýkali zhruba 80 – 100 osob. Někteří skončili po nelidském výslechu ve velmi zbědovaném stavu. Velkoobchodník Beneš dokonce zemřel, a gestapáci jeho tělo pak večer hodili do Bečvy. 21 osob bylo převezeno do Olomouce, kde byli 2. května 1945 popraveni na střelnici v Lazcích. Jejich těla byla nalezena 12. května 1945.

Seznam popravených 2. května 1945

Bezslezina Josef, mechanik v Optikotechně
Dokládal Jaroslav (nar. 30. 6. 1897), strojvůdce ČSD
Dokládalová Marcela (nar. 30. 12. 1899), manželka strojvedoucího ČSD
Ertl Karel (nar. 6. 3. 1908), obchodník
Kellner Ladislav (nar. 13. 6. 1924), zámečník
Klíma Rudolf (nar. 14. 4. 1904), malířský mistr
Kokojan Hynek (nar. 29. 5. 1895), důstojník
Kovařík Emil (nar. 13. 4. 1890), obchodní zástupce
Král Antonín (nar. 5. 7. 1903), tovární dělník
Machovec Jan (nar. 16. 5. 1895), profesor reálného gymnázia, stál v čele Národního výboru
Motáň Jaroslav (nar. 24. 10. 1910), knihař
Novotný Josef (nar. 1912), úředník
Sedlák Jan (nar. 15. 5. 1895), četnický štábní strážmistr
Smolka Hynek (nar. 28. 5. 1925), mechanik
Sobola Čestmír, JUDr. (nar. 19. 7. 1906), komisař politické správy
Švehlák Jan (nar. 5. 11. 1901), nadporučík uniformované obecní policie
Valenta Otakar (nar. 16. 12. 1905), typograf
Vitásek František (nar. 22. 10. 1897), vrchní četnický strážmistr
Vlček Hynek (nar. 23. 10. 1901), poštovní zřízenec
Zapletal Josef (nar. 10. 11. 1913), bankovní úředník
Zmeškal Václav (nar. 24. 8. 1923), zaměstnanec ČSD

Ztráty

Na straně povstalců přišlo o život 42 osob. 8 padlo při bojích ve městě, 10 padlo při bojích na nádraží, 3 byli umučeni a zbylí skončili na střelnici v Lazcích. Německé ztráty nejsou přesně známé, ale mluví se o 30 – 50 mrtvých.

Boje v okolních obcích

Do povstání se zapojily i obce v bezprostředním okolí Přerova. V Předmostí došlo k odzbrojování německých vojáků, a odpoledne obsadili povstalci silniční podjezd ve vysokém náspu železniční trati Přerov – Bohumín. Zpočátku se jim podařilo zabránit v průjezdu německé jednotky, ale Němci následně vyhrožovali zapálením obce, načež povstalci raději ustoupili do lesů. Občané obce Lověšice se zapojili do odzbrojování a přestřelek s Němci. V Horní Moštěnici spustil aktivitu povstalců průjezd partyzánů spěchajících na pomoc povstání. Místní spolu s partyzány odzbrojovali německé vojáky a následně bránili silniční most, čímž blokovali německé posily, které přicházely od Holešova. Poté co Němci prorazili, umučili těžce raněného Jana Masaříka, zastřelili Viléma Kuželu a zapálili dům, z něhož bylo na ně stříleno. Přestřelky probíhaly i v obcích Grygov, Velký Týnec a též v Brodku u Přerova, kde byli po obsazení obce německou armádou popraveni tři občané.

Prameny

II. světová. Petr Sehnálek – První květnové doušky svobody

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz