Článek
Mládí a vojenská služba
Narodil se 22. července 1914 v Plavsku. V letech 1920 – 1926 chodil Josef do základní školy v Bohutíně, a v letech 1926 – 1933 studoval na reálném gymnáziu v Příbrami. Zde 20. června 1933 složil maturitní zkoušku. Dne 14. července 1933 nastoupil základní vojenskou službu u dělostřeleckého pluku 2 v Plzni. V Litoměřicích absolvoval školu pro důstojníky lehkého dělostřelectva v záloze. Během služby se rozhodl pro dráhu vojáka z povolání, a tak nastoupil do Vojenské akademie v Hranicích. V roce 1936 byl z akademie vyřazen jako poručík pěchoty. Od září 1936 sloužil u pěšího pluku 38 v Berouně. Zde působil jako velitel pěší čety 2. roty. Absolvoval kurz pro velitele kanónových čet v Milovicích. Po tomto kurzu zastával funkci velitele roty doprovodných zbraní 1. praporu pěšího pluku 38. S tímto útvarem prožil jak mobilizaci, tak i mnichovské události, a nakonec i okupaci v březnu 1939.
Odboj
Po okupaci vstupuje do vojenské odbojové organizace Obrana národa. Zapojil se do shromažďování a ukrývání zbraní, střeliva a trhavin. Gestapo však do organizace proniklo a začalo pátrat i po Khollovi. Ten se ukryl v ilegalitě v Praze. V březnu 1940 se rozhodl odejít za hranice. Odešel tedy z Protektorátu na Slovensko, a pak přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko až do Palestiny. Zde vzniká Československý pěší prapor 11 – Východní. U jednotky sloužil jako velitel 1. čety 1. roty. S jednotkou se podílel na střežení zajatců u Alexandrie i následného bojového nasazení v Sýrii, kde Spojenci bojovali proti vichistickým Francouzům, kteří byli kolaboranti s Němci.
Během tohoto působení byl povýšen na nadporučíka a stal se zástupcem velitele 1. roty. Po působení v Sýrii byl československý prapor přepraven do obleženého přístavu Tobruk. Josef Kholl v Tobruku sloužil jako zástupce velitele 4. roty. Za bojové nasazení získal Československý válečný kříž 1939 a československou medaili Za chrabrost před nepřítelem. V roce 1942 byl pěší prapor reorganizován na 200 čs. lehký protiletadlový pluk. Kholl se stal velitelem 7. roty 501. praporu tohoto pluku. Zároveň byl povýšen na kapitána. V roce 1943 požádal o přemístění na východní frontu.
Kyjev
V Novochopersku v létě 1943 začala vznikat 1. čs. samostatná brigáda v SSSR. Kholl převzal funkci velitele výcviku 2. polního praporu. Veškerá jím řízená cvičení byla výtečně hodnocena. 11. září 1943 předal velení praporu majoru Kuklovi, který přišel z Velké Británie. Sám se ujal funkce velitele 1. roty 1. praporu. Ne nadlouho, protože se vzápětí stal zástupcem velitele 1. praporu. Jelikož však funkce velitele praporu nebyla obsazena, tak fakticky byl velitelem praporu. S brigádou odjel na podzim 1943 na frontu ke Kyjevu. Jeho vojáci 5. listopadu vyrazili do útoku, přičemž pronikli do Syreckých kasáren, továrny Bolševik i na nádraží. Se svými vojáky zabránil zničení mostu u nádraží Kyjev I. 6. listopadu pronikli vojáci jeho praporu k řece Dněpr. Za osobní statečnost a rozvahu v boji o Kyjev byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a sovětským Řádem rudého praporu. S 1. praporem se pak účastnil ještě bojů u Bílé Cerkve a u Žaškova na pravobřežní Ukrajině.
Dukla
Po vytvoření 1. čs. armádního sboru v SSSR byl na jaře 1944 povýšen na štábního kapitána. Nadále působil jako velitel 1. praporu 1. brigády. Krátce též vedl kurz pro velitele rot. Dne 9. září 1944 se vyznamenal při bojích u Machmówky. Účastnil se i bojů o kótu 534 a přispěl i k dobytí města Dukla. 21. září vyhnali Čechoslováci Němce z téměř všech výšin nad městem. V rukách však Němcům zůstala kóta 694 zvaná Hyrowa hora. 22. září byla kóta našimi vojáky dobyta, ale stálo to mnoho životů. Josef Kholl se přesouval z obce Teodorówka k nově vybudovanému velitelskému stanovišti na úbočí kóty.
Došli ke stanovišti velitele 3. praporu. Ještě jim zbývalo sto kroků. Štábní kapitán Sedláček volal vesele: „To jsou k nám hosti!“ V tom okamžiku zapištělo pár granátů. Pět, možná šest, víc jich nebylo. Kolem pozorovatelny vyrostl keř vyvržené hlíny, létají kameny, zpřerážené větve, přelámané pně. Všichni leží, schovávají hlavy. Ticho. „Fuj tajksl!“ odplivl si Sedláček. „Nestalo se nikomu nic?“ Vstal ze země, rozhlíží se. Oba samopalníci se shýbají ke Khollovi. Proč nevstává? Obracejí ho na záda. „Doktora!“ křičí Sedláček. „Utíkejte pro doktora!“ Všichni se vzrušeně shlukují nad ležícím Khollem. Doktor je nablízku, přibíhá, kleká k nehybnému tělu, zkouší tep, palcem a ukazováčkem rozevírá víčka. Vstal. Pokrčil rameny a svěsil ruce. Sedláček pohnul rty v obličeji bez krve. „Zrovna teď, když už jsme skoro doma!“
Josef Kholl padl 22. září 1944 zasažený střepinou dělostřeleckého granátu.
Josef Kholl
Vyznamenání
In memoriam byl povýšen na generálmajora. Obdržel Hvězdu II. stupně Čs. vojenského řádu bílého lva Za vítězství. Dne 6. října 1969 mu byla udělena Zlatá hvězda Hrdiny ČSSR. Jeho busta se nachází v Aleji hrdinů na Dukle.
Prameny
Richter, Karel – Apokalypsa v Karpatech
Brož, Miroslav – Kopecký, Milan – Československé vojenské jednotky na východě
