Článek
Katan přichází
Nad ránem 27. září 1941 se v Praze objevil obávaný šéf nacistické bezpečnostní policie a RSHA Reinhard Heydrich. Hitler se krátce předtím rozhodl nahradit dosavadního protektora Konstantina von Neuratha, který se mu tváří v tvář narůstajícím aktivitám českého odboje zdál příliš umírněný. O Heydrichovi se vědělo, že dokáže postupovat s naprostou bezohledností, a proto se jevil jako vhodný Neurathův nástupce. Oficiální oznámení však znělo, že říšský protektor onemocněl, takže Heydrich přebral všechny povinnosti jeho úřadu. V té době ještě nikdo z Čechů netušil, jak kruté období s příchodem nového nacistického pána protektorátu přichází.
28. září 1941 byl vyhlášen civilní stav výjimečný. Při úřadovnách gestapa zasedaly stanné soudy, které mohly vznést tři druhy rozsudků – trest smrti, předání gestapu, což znamenalo odeslání do koncentračního tábora, a ve výjimečných případech i osvobození. V Praze se popravy prováděly v jízdárně Ruzyňských kasáren, v Brně v Kounicových kolejích, což byly bývalé studentské koleje, které byly po 17. listopadu 1939 zabrány gestapem.
Armádní generál v. v. Josef Bílý
Tento bývalý důstojník rakousko-uherské armády, který se po 28. říjnu 1918 dal do služeb Československé republiky, se stal nejvyšším důstojníkem, kterého nacisté během okupace popravili. Roku 1892 nastoupil vojenskou službu u rakousko-uherské armády. Té zůstal věrný po celou dobu první světové války, kdy bojoval na východní a italské frontě. Stal se velitelem pluku a získal hodnost podplukovníka. Roku 1918 nastoupil službu u československé armády, ve které sloužil do roku 1935 a získal hodnost armádního generála, tedy nejvyšší hodnost v československé armádě. Po okupaci se stal velitelem vojenské odbojové organizace Obrana národa. Byl však zatčen gestapem a 28. září 1941 v jízdárně Ruzyňských kasáren popraven.
Divizní generál Hugo Vojta
V rakousko-uherské armádě to dotáhl na nadporučíka dělostřelectva. Účastnil se bojů na italské a východní frontě. 28. června 1916 byl zajat. V zajetí se přihlásil se do legií. Byl přijat a absolvoval důstojnickou školu v Borispolu. I v legiích sloužil u dělostřelectva. Nakonec to dotáhl na podplukovníka legií a velitele dělostřelectva 2. československé divize. Po návratu do vlasti v roce 1920 zůstal v armádě a opět sloužil u dělostřelectva. Okupace v březnu 1939 jej zastihla ve funkci zatímního velitele Zemského vojenského velitelství v Bratislavě. Po okupaci se zapojil do odboje v řadách Obrany národa. Stal se též vojenským velitelem Sokola. V roce 1940 byl ovšem zatčen gestapem a vězněn v Malé pevnosti Terezín. Odtud byl převezen do Prahy, kde byl 28. září 1941 popraven.
Krvavý 1. říjen 1941
Vraždy důstojníků však 28. září neskončily. Vše teprve začínalo. 29. září byl popraven brigádní generál František Horáček, který za první světové války bojoval jako legionář ve Francii. 1. října bylo v Ruzyni zastřeleno 13 vysokých důstojníků československé armády. V této skupině se nacházel například generál Oleg Svátek, který bojoval jako legionář v Rusku, jeho legionářský spolubojovník generál Václav Šára, generál Mikuláš Doležal, který byl dlouholetým velitelem Vysoké školy válečné či plukovník Josef Dvořák, který bojoval stejně jako ostatní zmínění pánové v legiích, ovšem ve francouzských, stejně jako podplukovníci Ladislav Preininger a František Pohunek.
Toto je jen několik jmen československých důstojníků, kteří byli popraveni při prvním stanném právu. Zprávy o popravách se dostaly i do Londýna, kde důstojníci naší zahraniční armády poznávali v popravených své velitele, spolubojovníky z legií či dobré přátele. Právě v této době se začíná rodit plán na likvidaci Heydricha.
Prameny
Stehlík, Eduard. Jan Kubiš. Nezastaví mne ani to nejhorší
Černý, Vladimír. Válka revue speciál - Operace Anthropoid. Protektorův cukr a bič