Článek
Hvězdy z Bostonu nepředvedly nic
Standardní hodnocení po prohře, přesto teď trochu okořeněné duem Pastrňák-Zacha. Co naplat, že naši nejlepší útočníci v NHL přiletěli takřka ze dne na den, po náročném play-off s Floridou, obouchaní a unavení. Náš národní trenérský štáb má jasno - bostonské hvězdy nepředvedly nic. Na rozdíl od Martina Nečase, který se ze špatného hodnocení vykoupil velmi dobrým výkonem a dvěma asistencemi (nutno podotknout, že měl mnohem delší čas na aklimatizaci a jeden zápas ve skupině k dobru), Pastrňák se Zachou ostré kritice neunikli. Pravda je taková, že byť se gólově neprosadili, byla tato lajna doplněná kapitánem Červenkou jediná, která dokázala stíhat nejlepší lajnu soupeře ve složení útoku Hagel-Tavares-Dubois, která nás strašila svou technickou a rychlostní vyspělostí. Mimochodem, kanadský kapitán nám nejenom svým gólem ukázal, jaké je to být rozdílovým hráčem v možná nejlepším týmu na světě. Přesto český tým i s novými hráči sehrál více než vyrovnané utkání.
Musí si to zkrátka sednout
Vyjma Filipa Hronka, který bohužel „nestihl vypadnout“ před uzavřením soupisek, máme v Praze v podstatě tým snů. Týmová chemie funguje, hráči doslova jezdí zadkem po ledu a domácí beznadějně vyprodaná kulisa je žene s každým zápasem k lepším výkonům. Přílet hráčů z NHL nerozbil dobře fungující stroj, jen ho posílil. Martin Nečas už ve druhém zápase ukázal, proč je právem jedním z nejobávanějších útočníků Hurikánů z Caroliny. Věřím, že Pastrňák se Zachou své kvality ukáží v ten pravý čas, jako to ukazují celou sezónu v nejlepší hokejové lize na světě, a ve chvíli, kdy to tým nejvíce potřebuje, zaberou a otočí kormidlo směrem k medailovým vítězstvím. Američané se na nás jistojistě těší, protože už je to takový evergreen pražských mistrovských soubojů. Čtvrtek bude hra nervů, ale věřím, že se nakonec bude radovat parta Radima Rulíka. Nám nezbývá, než si vyřvat hlasivky a hnát je z každého koutu stadionu i republiky - i z toho pověstného gauče od televize.
