Článek
Hlavně se nechovat jako samec
A to skutečně v tom smyslu, v jakém to píši. Podle pana Krále je česká společnost doslova zamořena toxickou maskulinitou, všude se pohybují sexuální predátoři typu Cimického a Feriho a vzdorují jim jen statečné a emancipované ženy, které pod vlajkou feminismu a pálení podprsenek postupně tyto nezvladatelné samce vytlačují za lehkými ženami do dalekého Thajska. Vskutku, situace je zlá. Nebo ne?
Když pominu, že výše zmíněný autor píše blábol z principu, tak ho možná omlouvá, že se jen snaží nasednout na vlnu populárního tématu, které v dnešní evropské společnosti rezonuje. Stejně jako ostatní a zcela jistě „zásadní“ woke témata. Ve vší úctě si nemyslím, že by česká společnost byla zasažena toxickou maskulinitou ani sexuálním predátorstvím. Dva příklady populárních osobností zcela jistě nevystavují obraz celé tuzemské společnosti. I tyto dva příklady jsou v lecčems poměrně dost rozdílné. A pokud jde o chování mužů jakožto samců? Pan Král píše, cituji: „Českým mužům se stále nepodařilo vymanit ze zajetí tzv. toxické maskulinity. Takový muž se prezentuje zásadně jako „pravý“ alfa samec, který je dominantní, silný, agresivní a především ženy zásadně vnímá jako méněcenné bytosti.“ K tomu mám pár věcných komentářů. Že se muž snaží cítit jako dominantní, silný a částečně i agresivní je dáno biologickou a evoluční podstatou. Aby samec v přírodě přežil, musí být silný, dominantní i agresivní. Jedině tak mohl vítězit nad ostatními samci jak v lovu o kořist, tak i v souboji o samice. Nic jiného nám exaktně příroda neukazuje a platí to i v lidské říši. V pojetí člověka bych slovo agresivní nahradil výrazem asertivní. A pokud se chová jak idiot, nerespektuje ostatní ať to jsou muži či ženy a svůj postoj projevuje jako agresivní hovado, není to přece o pojetí muže jakožto bytosti, nýbrž o individuálním selhání jednotlivce. V praxi přece selháváme nehledě na věk, sociální zázemí, mentální výbavu případně samotné pohlaví.
Veselý turista když přijde do smutného města
Nemám pocit, že sexuální turistika je fenoménem posledního desetiletí. Velice dobře nám to ukázali zahraniční turisté, především tedy sousedé z Německa, kteří sem hojně jezdili zvláště v devadesátkách, kdy prostituce zaznamenala na našem území pravděpodobně největší rozmach. Vše bylo dostupné a stále ještě za ceny světa za železnou oponou. Nevím jak moc souvisí maskulinita se sexuální turistikou, kterou považuji za koníček jako každý jiný. A pokud se českým mužům líbí ženy asijského typu, což si myslím, že nebude současný trend jen českého muže - tak zkrátka musí blíže do asijských zemí. Určitě budou tací, kteří jezdí do zemí jako Thajsko ukojit, řekněme neobvyklé sexuální choutky. Stále si ale myslím, že převládá fenomén sexuálního turismu, na kterém pokud nemá prvky nezákonného či protiprávního (v článku zmíněné otroctví, apod. - pozn. autora) jednání, nevidím nic špatného. Někdo má rád vdolky a někdo zase holky. Můžeme se bavit o tom, jak v těchto zemích fungují státní orgány v represi např. obchodu s lidmi, ale to asi moc nesouvisí s českým Pepíkem, který jede do Thajska, protože se mu líbí místní poddajné ženy.
Pláč na špatném hrobě
Závěrem si dovolím kratší úvahu - troufám si tvrdit, že ženy jistě stojí o to, aby se v české společnosti otevírala témata typu sexuálního obtěžování, zneužívání či případně znásilnění, ale určitě nechtějí, aby se muži přestali chovat jako muži. Mezi maskulinního muže a agresivní pako určitě nepatři rovnítko, ač se nám to tito feminizovaní aktivisté typu pana Krále snaží vnutit.
