Článek
Českým mužům se stále nepodařilo vymanit ze zajetí tzv. toxické maskulinity. Takový muž se prezentuje zásadně jako „pravý“ alfa samec, který je dominantní, silný, agresivní, a především ženy zásadně vnímá jako méněcenné bytosti.
Má tedy jednoznačné právo si vzít to, co chce. A to platí i v sexuální oblasti. Fenomén sexuálních predátorů zasáhl Česko především v kontextu s dokumentem V síti, v němž predátoři cílili prostřednictvím internetu primárně na nezletilé dívky. Se sexuálním predátorem se však může setkat i dospělá žena. Dokazují to mediálně známé kauzy politika Dominika Feriho a psychiatra Jana Cimického.
Tento jev se však týká i mužů běžných, na pohled poměrně nenápadných. Ostatně lze to poměrně dobře ilustrovat právě na výše zmíněných příkladech. Jen velmi pomalu se totiž daří měnit zažité veřejné mínění ohledně prokázaných sexuálních útoků. A stále se tak najde mnoho těch, kteří pachatele obhajují a podobné jednání schvalují.
Změna nastává primárně zásluhou organizací, jako je Bez trestu, Konsent nebo Pod svícnem. Jistě není náhodou, že vůdčími osobnostmi stojícími za těmito iniciativami jsou primárně ženy. Mnozí čeští muži doposud žijí v přesvědčení, že za sexuální obtěžování si oběť může sama, jelikož se dostatečně aktivně nevymezila. Nebo že v manželství je žena zkrátka povinna svému muži vyhovět a „ne“ se tedy nebere jako akceptovatelná odpověď.
Sexuální predátoři ve velkém míří do Asie
V Česku naštěstí stále ve větší míře dochází k emancipaci žen a daří se také vnášet klíčové otázky ohledně sexualizovaného násilí do veřejného prostoru. Sexuálního predátora je tak řada žen schopna poznat a umí se proti takovému chování účinně vymezit.
Reakce mužů je přitom v zásadě jednoduchá: Mění své „působiště“ a ve velkém jezdí do asijských zemí. Proč právě sem? Obecně platí, že sexuální turismus dává významnou možnost k realizaci ekonomického prospěchu. Primárně tak bují v rozvojových zemích, především v těch se sociálně slabým sektorem, kde panují obrovské rozdíly mezi bohatými a chudými vrstvami obyvatel.
Dívky a ženy tak často vstupují do sexuálního průmyslu nedobrovolně, s vizí zajištění sebe a své rodiny, které jim mají poskytnout právě turisté ze západních zemí. Ti jsou tradičně vnímáni jako ekonomicky lépe situovaní. Sexuální turismus je proto vedle prostituce, objednávek žen na dálku za účelem svatby a pornografie další z důvodů rozvoje obchodu se ženami.
Významnou měrou k tomuto zacházení s ženským pokolením přispívá také genderová nerovnost na trhu práce. Ta je považována za dlouhodobý problém této lokality. Asijské ženy čelí značné diskriminaci spojené s výběrem práce, pracovními podmínkami, bezpečností práce a rovností platů. Ženská práce také představuje obrovský podíl na neformální ekonomice Asie.
Ačkoli by se mohlo zdát, že sexuální turistika je fenoménem ryze novodobým, není tomu tak. Vůbec poprvé se tento výraz objevil v kontextu cestovního ruchu již v 70. letech minulého století. Samotná podstata jevu je ale mnohem starší, kořeny sexuální turistiky můžeme najít již u námořníka Kryštofa Kolumba a jeho námořníků Nového světa.
Velmi významný rozvoj v ekonomickém slova smyslu pak odvětví zažilo po druhé světové válce. Vyvolal to především významný ekonomický rozkvět a značné rozdíly mezi příjmy mužů a žen. To způsobilo zpřístupnění podobných „služeb“ širšímu okruhu mužů, nikoli jen těm nejmovitějším.
Které země vévodí sexuální turistice
Muži dnes míří za sexem ve velkém hlavně do jihovýchodní Asie. Čelním příčkám žebříčků sexuální turistiky dlouhodobě vévodí Thajsko. Dáno je to tím, že thajské ženy jsou považovány za krásné, učenlivé a také velmi poddajné.
Muže tu lákají především prožitky, na které by doma takříkajíc neměli šanci. Typický sexuální turista v této lokalitě je muž, který si nedokáže svoje sexuální představy a fantazie naplnit v rámci obvyklých partnerských a sexuálních vztahů.
V Thajsku je sexuální průmysl důležitou součástí tamního hospodářství. Každoročně tu zaplatí za sex kolem 5 milionů zahraničních turistů. Není tak divu, že bývá nazýváno rájem neřesti i zoufalství. Místní dívky často žijí v podmínkách blízkých otroctví. Zpravidla tak k prošedivělým Evropanům s typickým pivním břichem neplanou horoucím obdivem, ale představují pro ně cestu z bídy.
Nejedná se o jedinou asijskou zemi, kde podobný „byznys“ čile kvete. K dalším oblíbeným destinacím patří také Kambodža, Indonésie či Laos nebo Filipíny.
Právě na Filipínách navíc sexuálním predátorům nahrávala i extrémně nízká hranice pro legální pohlavní styk. Ta činila pouhých 12 let. V roce 2022 došlo ke zvýšení hranice na 16 let poté, co filipínský parlament schválil příslušný zákon. Denně tu podle současných statistik otěhotní zhruba 500 nezletilých dívek. Cílem nové legislativy je zvýšení ochrany dětí.
Země přitom pověst ideálního místa pro neřestné hrátky získala v podstatě náhodou. První bary se spoře oděnými dívkami zde začaly vznikat během druhé světové války. Určeny byly pro odreagování spojeneckých vojáků.
Zdroje
1) Sexuální turistika
2) Lesk a bída slasti
3) SEXUÁLNÍ TURISMUS V JIHOVÝCHODNÍ ASII A JEHO DOPADY NA ROZVOJ
4) Fenomén sexuálního turismu: přehledová studie
