Mezi ruinou a slávou: Historická Břeclav

Cesta do Břeclavi byla poslední nenápadnou zkouškou trpělivosti. Výměna vlaku za autobus, kde jsme museli tvrdě vybojovat právo vzít s sebou naše symboly svobody. „Máme to zaplacené! Vezmete nás!“ Další boj o kus dobrodružství. Znovu vítězný.

V 18:35 jsme dorazili do Břeclavi. Cíl první etapy. „Hurá, hurá výletu!“ zvolal jsem, plný nezdolné energie. Milan, unavený z celodenního cestování, se jen pousmál. „Ty máš z toho radost.“ „Jasně! Zítra nás čeká super den. Ale věř mi, kámo — Beskydy budou bolet. O to víc si dnes užijeme.“

Kolo drželo. Brašny zacvaknuty. Krátká jízda do penzionu Cyklosféra (adresa: Pod Zámkem 3096/3, Břeclav).

Podle fotek strašidelné. Ve skutečnosti? Luxus. A pak přišla večeře: kuřecí, tmavá omáčka, pečené brambory. Kvalitní start.

U vína jsem se ale musel zarazit. Od obsluhy zaznělo: „Nemáme místní .“ Podíval jsem se na ni. „Proboha proč? Jsme na Moravě, všude kvalitní víno — a vy dovoz?“ Byl to jemný vzkaz dne: i v ráji je potřeba hlídat ostražitost i vkus.

Když jsem vstoupil do areálu na adrese Pod Zámkem 625/8, okamžitě mě obklopila historie sahající až do roku 1414. Právě tehdy vznikla první zmínka o vaření piva v Břeclavi, což z místního podniku činí jeden z nejstarších na Moravě. Procházet se těmito místy znamená dotýkat se staletí tradice, která přečkala zlaté časy i období temna.

Zlatý věk a rány osudu Největší rozkvět zažil pivovar za Lichtenštejnů, kteří v roce 1895 postavili moderní parostrojní provoz. Meziválečné období bylo ve znamení prosperity a pivo z Břeclavi si budovalo silné jméno v celém regionu. Slibný rozvoj však přerušila druhá světová válka, kdy pivovar utrpěl značné škody při bombardování města v roce 1945. Přesto se výrobu podařilo obnovit a v éře socialismu se zdejší pivo stalo symbolem Podluží.

Pád a ticho v podzámčí. Nejsmutnější kapitola přišla po revoluci. Kvůli neúspěšné privatizaci a tlaku trhu došlo v roce 1996 k úplnému zastavení výroby. Areál začal chátrat a zdálo se, že tradice nadobro zanikne.

Nová éra od roku 2013. Záchrana přišla až v roce 2012, kdy areál koupila skupina místních investorů (společnost Zámecký pivovar Břeclav s.r.o.). Díky jejich nadšení se v květnu 2013 po sedmnácti letech v Břeclavi znovu uvařilo pivo.

Dnes, i když v sousední hale hučí hokejový zápas, moje pozornost patří výhradně zlatavému moku. Moderní historie pivovaru je o návratu ke kořenům. Pivo, hrdě nesoucí odkaz původního Podlužana, je rázné, plné a poctivé. Ta chuť potvrzuje, že znovuzrození mělo smysl. V Břeclavi jsem se cítil doma – u piva, které se vaří srdcem, a mezi lidmi, se kterými si rozumíte i bez dlouhých proslovů.

Dominantou města je zámek Břeclav, jehož historie sahá do 11. století (po roce 1041). Na říčním ostrově mezi rameny Dyje jej nechal vybudovat kníže Břetislav I. Původně šlo o dřevohliněný pohraniční hrad, který sloužil jako strategický obranný bod a správní centrum nové jižní hranice českého státu.

V 16. století hrad získali Žerotínové, kteří jej přestavěli na honosné renesanční sídlo. Osudový zlom přišel po stavovském povstání – v roce 1638 panství koupil Karel Eusebius z Lichtenštejna. Rod Lichtenštejnů tehdy vlastnil i sousední Valtice a Lednici. Na počátku 19. století pak zámek přestavěli v duchu romantické novogotiky. Dali mu podobu umělé zříceniny, aby jako estetický prvek zapadl do rozsáhlého Lednicko-valtického areálu.

20. století přineslo úpadek. Po roce 1945 byl zámek zestátněn, sloužil pohraniční stráži i jako věznice a postupně chátral. Bod zlomu nastal po roce 1989, kdy objekt převzalo město a začalo s jeho záchranou. Moderní archeologie zde v posledních letech odhalila poklady – unikátní zbytky zuhelnatělých dřevěných hradeb z 11. století a doklady osídlení staršího, než se původně předpokládalo. I když zámek vypadá jako troska, je výsledkem promyšleného plánu a dnes znovu ožívá.

Na závěr jsme se zastavili v moderním pivovaru Frankies ( adresa: J. Palacha 121/8, Břeclav) , esenci českého craft beer hnutí. I když byl podnik plný lidí kvůli kvízu, atmosféru jsme si užili venku, s pivem v ruce a večerem před sebou.

V padající tmě Břeclavi jsme si vychutnali poklidnou noční jízdu. Ještě jednou jsme se vrátili do Zámeckého pivovaru na poslední rundu — ve 23:00 zavírali. „Kámo, mně se nechce spát,“ řekl jsem Milanovi. V Beskydech si jen tak pivko nedáme.

A tak jsme narazili na Hospodu Pod Zámkem. Dát si to poslední. Hltnout volnost, klid a odpočinek, než přijde pravá, bolestivá krása hor.

V 1:00 ráno jsem šel spát. První den. Od prázdné duše přes frustraci až k triumfu na kole a noční Moravě. Všechno se stalo. Všechno jsme ustáli. Byla to nejlepší předehra k dobrodružství, jakou si poutník může přát. A zítra nás čeká super den.

____________________________________________________

Mé doporučení

⭐ Nedoporučuji: -

⭐⭐ Slabé: pivovaru Frankies

⭐⭐⭐ Průměr: Cyklosféra

⭐⭐⭐⭐ Velmi dobré: Břeclavský pivovar

⭐⭐⭐⭐⭐ Naprostá pecka: -_____________________________________________________

Historie

Břeclavský pivovar

Zámek Břeclav

pivovaru Frankies

_____________________________________________________

____________________________________________________

Závěrečná výzva

Pokud se vám tento příběh líbil, klikněte na tlačítko Sledovat. Chystáme pro vás další příběhy z cest, kde nejsou důležité jen kilometry, ale hlavně zážitky.