Článek
Hranice, kterou bylo zakázáno překročit
Stojím u Brány ke svobodě a žaludek mám stažený tak, že by se v něm pivo neudrželo. Těch 53 zrezivělých stél tu stojí jako syrová jizva v krajině a připomíná každého, kdo za pokus o útěk přes Železnou oponu zaplatil životem. Ještě před pár dekádami by nás tu zastavila dávka z kulometu, dnes tudy jen supíme v sedlech kol směrem k lednickému luxusu. Ten kontrast mezi ostnatým drátem a nablýskaným zámkem vás prostě trefí přímo mezi oči.
Brána ke svobodě / foto: vol. Pedro Smolero
Najednou jsme cítili zvláštní sevření v hrdle – vděčnost za to, že tudy můžeme projet svobodně, bez kontroly a beze strachu.
Perly Zahrady Evropy
S pokorou jsme vjeli do Lednicko-valtického areálu – místa, které je přesným opakem toho, co jsme viděli u Hnanice. V 18. a 19. století zde vládla absolutní volnost ducha, když Lichtenštejnové tento kout Moravy přetvářeli na „Zahradu Evropy“.
Navštívené památky:
Kdo jsou vlastně ty tři dámy?
Chrám Tří Grácií (adresa: Tři Grácie 200, Břeclav) získal své jméno podle sousoší, které nechal architekt Josef Franz Engel v letech 1824–1825 dokonale zarámovat kolonádou.
Skutečná identifikace v reálu
Zatímco obecný název zní Tři Grácie (Charitky), symbolika reálně zobrazených atributů v sousoší poukazuje na jiné postavy, často považované za bohyně z trojice A-A-A, nebo dokonce na jiné božstvo, reprezentující ctnosti.
Podle podrobnější interpretace se v reálu jedná o Charitky – bohyně krásy a půvabu – s následujícími (často mylnými nebo spornými) atributy:
- První dáma: Drží helmu bohyně války, moudrosti i řemesel Minervy (římská obdoba Athény).
- Druhá dáma: Drží křídlo Merkura (římská obdoba Herma), boha obchodu a obchodních styků.
- Třetí dáma: Drží myrtu, symbol reka Persea (i když myrta je spíše obecný symbol lásky a krásy, často spojovaný s Afroditou/Venuší).
Shrnutí: I když se místo nazývá Tři Grácie, samotné sousoší je složitou kombinací antických postav a atributů. Nejčastěji se setkáte s výkladem Athéna, Artemis a Afrodita, ačkoliv reálné detaily (helma Minervy, křídlo Merkura, myrta) naznačují buď záměrnou nejednoznačnost, nebo symbolickou reprezentaci ctností.
Chrám Tří Grácií /foto: vol. Pedro Smolero
Statek Nový Dvůr (adresa: Nový dvůr 100/2, Břeclav).
A ano – tady začíná příběh o kravách v rotundě.
Historie Nového Dvora je spjata s osvícenskými ideály knížete. Původní empírový komplex navrhl Josef Hardtmuth (1809–1810).
Statek Nový Dvůr /foto: vol. Pedro Smolero
- Farmářský palác: Hardtmuth sice vytvořil usedlost, která na první pohled připomíná malý palác, ale ve skutečnosti šlo o vzorový statek – dokonalé spojení krásy a praktičnosti. Měla demonstrovat moderní a efektivní přístup k zemědělství.
- Královské krávy: Nejzajímavější částí je centrální kruhový sál, tzv. rotunda, kterou dostavěl Josef Franz Engel (1819). Tato architektonicky nejkrásnější část Nového Dvora však nesloužila pro zábavu šlechty. Byla to luxusní, kruhová stáj určená pro chov vzácných bernských krav. Kníže Jan I. Josef tak symbolicky naznačil, že i ta nejobyčejnější hospodářská práce si zaslouží dokonalou architekturu.
Statek Nový Dvůr / foto: vol. Pedro Smolero
Apollónův chrám (adresa: Nový dvůr 196, Břeclav). Recyklace Múz
Apollónův chrám je dokonalou ukázkou toho, jak se dá skloubit elegance s praktičností, aniž by jedno obětovalo druhé., kterou do areálu vnesli architekti Josef Kornhäusel a Josef Franz Engel v letech 1817–1819.
- Znovupoužitá výzdoba: Chrám není jen vyhlídka – je to i ukázka tehdejší „umělecké recyklace“. Když zrušili Chrám Múz, sochy prostě přestěhovali sem. Poblíž kdysi stával jiný salet zvaný Chrám Múz. Když knížecí rod rozhodl o jeho zrušení, nenechali uměleckou výzdobu jen tak zmizet. Vzali sochy Múz a reliéfy od sochaře Josefa Kliebera a přenesli je do nově postaveného Apollónova chrámu, čímž ho symbolicky propojili s předchozí stavbou.
- Život na terase: Elegance hlavního sálu pro šlechtu ostře kontrastovala s účelovou přístavbou v zadní části. Ta sloužila jako byt strážce (drába či porybného), který musel chrám hlídat a zpřístupňovat vyhlídkovou terasu. Byt strážce přímo v zadní části antického chrámu je fascinující směsicí aristokratické reprezentace a praktické reality.
zámeček Apollónova chrámu/ foto: vol. Pedro Smolero
Cíl splněn: Lednice a proroctví
A je to tu! Po dnech šlapání, kdy nám nohy málem podaly výpověď, přišla ta chvíle – zasloužená úleva. Naše pouť skončila v Autokempu Apollo (adresa: U Apolla 858, Břeclav), kde nás přivítal klid a příslib odpočinku.
Večer, když slunce zapadalo a my jsme se s hladovými žaludky přesunuli do místní kempové hospůdky, volaly naše hrdla po pořádném pivu. Ovšem, nabídka na výčepu nás zasáhla jako studená sprcha: točili jen Plzeň. Po takovém výkonu jsme ji přijali jako nutné zlo – protože něco pít prostě musíme.
Usadili jsme se, popíjeli a snažili se nalézt zalíbení v nápoji, který zkrátka nebyl ten pravý. Vzpomínka na dny v sedle nás na půl hodiny sice udržela v klidu, ale pak se stalo nevyhnutelné. „A pak to zaznělo: „Dost! Tohle pít nebudeme!“ A bylo rozhodnuto. Touha po skutečném pivním zážitku byla silnější než únava.
Autokemp Apollo /foto: vol. Pedro Smolero
Nová cesta za lepším pivem
Bez váhání jsme opustili stoly s poloprázdnými sklenicemi, popadli svá kola a vyrazili. Směr: Lednice. Cíl byl jasný: nejen si prohlédnout proslulý zámek Lednice a místní pivovar, ale především si dopřát večeři s pivem, které si zasloužíme!
Změna plánu vnesla do večera novou energii a pocit dobrodružství. Místo smířlivého popíjení v kempu, nás čekala jízda pod hvězdami za touhou po skutečném odpočinku, pivu a gastronomii. A tak se z nouzového plánu stala úplná třešnička dne – noční jízda do Lednice za dobrým pivem, na jehož konci nás čekala ta pravá odměna.
Zámek, Srdce Lednicko-valtického areálu
Když se před námi objevil zámek Lednice (adresa: Zámek 1, Lednice),v celé své parádě, nezmohli jsme se na víc než tiché „wow“. Původně gotická tvrz získala svou dnešní jedinečnou podobu v polovině 19. století, kdy ji kníže Alois II. z Lichtenštejna nechal přestavět do stylu anglické tudorovské novogotiky. Projížďka kolem rozsáhlého krajinářského parku, plného romantických staveb jako je Minaret, byla kouzelná.
Zámek Lednice / foto: vol. Pedro Smolero
Osvěžení v Místním Pivovaru
Od zámku jsme zamířili k Pivovaru Lednice (adresa: Břeclavská 368, Lednice). Jde o moderního zástupce staré tradice, která sahala až do 18. století. Dali jsme si místní pivo – konečně ne Plzeň – a první doušek byl přesně to, co jsme po celém dni potřebovali.
S hřejivými myšlenkami o poznání, zážitcích a hlavně o historii, která je v Lednici cítit na každém kroku, jsem šel spát. Je to místo, kde se setkává krása lidské práce (zámek, park) s historií a kde se tradice obnovuje (pivovar).
-
Pokud se vám líbil tento článek o cyklistice, klikněte na Sledovat pro další dobrodružné příběhy z kola
-.
Poznámka k fotografiím: Vizuální doprovod k článku byl autorem nafocen na mobilní telefon, který následně snímky citlivě doladil pomocí AI pro podtržení dobové atmosféry a barevnosti krajiny. Foto: Pedro Smolero
-
Zdroj historie
