Článek
Jednou se ta hra hraje s šachovými figurkami, jednou s kostkami, jindy to připomíná zase Twister. Ten, kdo táhne dámou, když má dávat levou nohu na zelenou, jenom taví čas a peníze silným tahem na hřišti, které už nikoho nezajímá. A protože málokterý český politik může pohnout světem a určit trendy internetu, je nutné se prostě rychle přizpůsobit, monopolizovat si určitou „herní“ platformu nebo aspoň „intenzivně být“ tam, kde se všechno děje - být tam pro všechny nejen propagandisticky a agresivně, ale také pasivně jako důkaz činnosti a připomínka toho, že existujete, když už neudáváte tempo toho závodu. Mít důvod fandit, to je to nejdůležitější, co zvedne lidi ze židle, a někdy stačí obecenstvu pocit, že ví, že tam jste.
Přenechané hřiště
Dokud bude TikTok povolen, sehraje ve všech následujících volbách významnou roli. A jde o hřiště ponechané napospas populistům a šiřitelům dezinformací, protože jiní politici jsou možná příliš nóbl, než aby se přizpůsobili době a nutnosti. Okázalé opovrhování TikTokem má určitě své dobré důvody, ale někde to zašlo tak daleko, že tzv. demokratické strany pečlivě zabalily dáreček v podobě pozornosti lidí třeba hnutím ANO a SPD, která dobře pochopila pravidla a vychovávají si na čínské síti své stoupence.
Podle posledního průzkumu JSNS/Člověka v tísni mají u mladých lidí první Piráti preference na 22 % a ANO na 20 %. Pak následuje ODS a STAN. Někdejší hegemon hypotetických voleb mezi mladými lidí, TOP09, se krčí blízko 5 %. Více než dvě třetiny respondentů uvádí, že čerpají informace především ze sociálních sítí.
Mezitím se na druhé straně vesele paří a tancuje v permanentní kampani při sbírání sil a čísel pro hlavní předvolební ofenzivu. A tak jsou mnozí politici na pokyn poradců schopní sníst na třeba videu exkrement s prskavkou, když to určí téma dalšího týdne.
S banánem v ruce se těžko čelí kulometu
Samozřejmě nedoporučuju ostatním, aby ze sebe dělali šašky, každý si ale má umět najít formu, která zaujme. Video s kohoutem nebo taneček bývalých ministryň možná nikoho k volbám nedovede, ale dosah schovaný do šuplíku a vytažený tehdy, kdy bude potřeba, to už se počítá a už to není tak směšné. Pravidla pro maximální organický dosah jsou celkem jasná a když to celé drží v rukou někdo s plánem, jde o fatální zbraň a tak pevný pilíř nových pravidel hry politického marketingu, že nevyužívat jej je přímo hazard. A pokud se umírnění politici rozhodli na tuhle hru nepřistoupit a odmítají tam šířit osvětu a vynalézat přístupné formy infotainmentu, je třeba je zastoupit.
Hlavní názorotvornou silou ve společnosti jsou pořád média, nálada a témata se ale akcelerují právě na sociálních sítích. Podobně jako v tradičních médiích, ani na „sockách“ není stran politického marketingu nic náhoda, ale součást promyšlené hry politických marketérů.
S banánem v ruce se těžko čelí kulometu, kouřovými signály neporazíme iPhone. Nalhávání si opaku z ideologických, tzv. morálních důvodů či z lenosti znamená ochotně se zakopat do hlíny.
Vyhrajte díky nástrojům, které máte k dispozici, volby. A pak ty nástroje zrušte, jestli jsou bezpečnostní hrozbou. Jiná možnost není.
