Článek
Toto je skromný výsledek pátrání na sítích. Podle vatikánských zdrojů, kdy v roce 2001 vydala komise zkoumající 35 let dané téma, je v latinsky psaném dokumentu Martylogium Romanum uvedeno 6538 světců, blahoslavených, mučedníků a andělů. Ti jsou připomínáni v modlitbách a bohoslužbách v určitý den.
Ale protože se v některé dny slavily velké počty vzývaných a oslavovaných a církevní kalendář na to nestačil, někteří měli jen místní, ale církevně uznávaný kult, musel vzniknout nějaký seznam, nebeský „zasedací pořádek“.

Pomíjivost života, Olšanské hřbitovy
Stále přibývali
Jeho první vydání pochází z roku 1583, další závazné vydání přišlo v roce 1956, v mezidobí přibylo 200 světců a blahoslavených.
Počátky svátku jsou asi v pohanském Samhainu, Keltové slavili noc z 31. října na 1. listopad. Křesťané chtěli data využít, a tak pokračovali po svém.
Velkou historicky doložitelnou událostí bylo v roce 609 vysvěcení římského Pantheonu na kostel Panny Marie. Římané tu uctívali staré bohy a bůžky, následně se z něj stal křesťanský chrám.
Slavnost Všech svatých je křesťanským svátkem slaveným 1. listopadu západními křesťany (katolíci a ortodoxní věřící), východní církev má datum první neděli po Letnicích. Západní církve pokračují druhý den Vzpomínkou na všechny věrné zesnulé, lidově známé jako Dušičky.
Při Vzpomínce se navštěvují hroby, zdobí se věnci či kyticemi, zapalují svíčky, následují modlitby…

Olšanské hřbitovy
Všichni svatí najednou
Právě množství světců uctívaných v jeden den dalo podnět ke sjednocení informací, kdy koho oslavovat.
Církev připomíná hromadným holdem všechny na nebi, kteří jsou jejími autoritami oficiálně uznáni, tedy kánonizováni, ale i ty „o jejichž svatosti neví kromě Boha nikdo“. Což je poněkud zvláštní argument.
Katolíci a ortodoxní věřící na Západě slaví Všechny svaté 1. listopadu, druhý den následují Dušičky, oficiálně Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. To se chodí k hrobům, nosí se květiny, věnce, zapalují se svíčky, pozůstalí se modlí…
V západním světě začala církev slavit hromadně v 7. století, chtěla, aby věřící kvůli množství adorovaných měli čas na práci. Listopad už byl měsícem, kdy byla úroda sklizena, nebyly polní práce a lidé se mohli věnovat modlitbám.
Také mohli církvi odvádět prebendy, třeba vykrmenou drůbež.
Od 9. století se svátek rozšířil po Evropě.

Všichni svatí
Tradice nejen modlení
V ten den, 1. listopadu, se uzavíraly roční smlouvy se služebnictvem - Od všech svatých do Všech svatých,. Ke svátku se váže mnoho tradic. Předkové pekli tradiční pečivo „kosti svatých“: šlo o housky vytvarované do zkřížených kostí, oslazené sušeným ovocem nebo plněné povidly či mákem.
Když jsem navštívil nedávno Valašské Meziříčí, narazil jsem na několik barokních skulptur rozmístěných po městě. Zarazil mě svatý Libor, oněm jsem se dozvěděl z infotabule následující. Viz obrázek

Svatý Libor

Popisek u Libora

Svatý Pelhřim
U svatého Pelhřima jsem se dozvěděl, že urazil církevního hodnostáře, po omluvě učinil pokání a v důsledku toho si třicet let neposadil. Ve stoje jedl, spal, to se ve stáru projevilo těžkým postižením nohy, na skulptuře mu ji objímá andělíček, takže mi ji chtěli amputovat. On se ale celou noc modlil, ráno byla noha zase zdráva a funkční. Je uctíván jako patron rodiček, modlí se k němu lidé s onemocněním nohou a s rakovinou.
Svátek má 1. května.
Svatý Vít, nezdolný chlapec
A víte, že český patron, kterému je zasvěcen chrám na Hradě, Vít, byl sicilský chlapec, jehož jeho vychovatelé od dětství přivedli ke křesťanství?
Jako sedmiletého, možná devítiletého ho odsoudil císař Dioklecián k smrti, protože se nechtěl vzdát víry, i když Vít vyléčil jeho syna. Ten měl zřejmě epilepsii, označovala se jako tanec svatého Víta.
Nejprve byl spolu s vychovateli vhozen do kotle s vroucím olejem, to přežil, pak ho hodili lvům, ti mu začali bázlivě olizovat nohy, (lvi jsou Vítovými atributy), ani to nepomohlo, tak ho sťali.
S vychovateli, také popravenými, je odnesl anděl zpět na Sicílii. Tolik legenda.
Vít se stal patronem herců, komediantů i krotitelů lvů, v souvislosti s nemocí také tanečníků, epileptiků a lékárníků.
Chrání před očními chorobami a blesky, v roce 2005 k tomu přibyla ochrana rybářů a houbařů.
Vítovu pažní kost dostal jako relikvii kníže Václav, později získal řadu ostatků císař sběratel Karel IV.

Katedrála svatých Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě
Zdroje
cs.wikipedia.org/wiki/Seznam světců a mučedníků katolické církve
cs.wikipedia.org/wiki/Slavnost Všech svatých
www.kudyznudy.cz/ceska-nej/mezinarodni-a-vyznamne-dny/svatek-vsech-svatych






