Kroměřížské poklady za jeden den nestihnete navštívit

Nevím, jak jsou spokojeni se svým bydlištěm obyvatelé Kroměříže, jistě by mi vyjmenovali nějaká negativa, ale jako u milovníka historie a památek má u mě město vysoké hodnocení.

Když jsem přestupoval v Hulíně z čistého vlaku, což není vždy zvykem na našich kolejích, do motoráčku směr Kroměříž, začalo drobně pršet. V Kroměříži už to byl celkem solidní slejvák a při cestě k prvnímu cíli, Květné zahradě se otevřela nebesa. Ale za chvíli déšť ustal a já se mohl vydat do nitra národní kulturní památky, kterou je Květná zahrada, dříve zvaná Libosad.

Kolonáda, rotunda, tisíce květin a stovky stromů

Vstup do zahrady vede vysokou budovou, přímo přes pokladnu do skleníku, pak se již vychází do velkých prostor, kde italští architekti Filibert Luchenesse a Giovanni Pietro Tecanella zbudovali v roce 1665 na močálovité půdě velkou zahradu. Jejími dominantami jsou kolonáda a osmiboká rotunda s  Foucaltovým kyvadlem. To sem bylo ale zavěšeno až v roce 1908, jeho pohyb kresbou v písku demonstruje rotaci Země.

Zahrada s patrnými italskými a holandskými vlivy má obdélníkový, přísně symetrický tvar, vzrostlé stromoví místy tvoří nádherné stinné tunely, na jejichž koncích stojí v některých partiích kašny.

Druhou, asi zásadnější dominantou, je 244 metrů dlouhá kolonáda se 44 sochami antických bohů a mytických postav postavených ve výklencích, balustráda je ozdobená kamennými koulemi.

Z terasy kolonády máte částečný výhled na záhony a živé ploty. K občerstvení slouží kavárna ve velkém skleníku, který se využívá i pro kulturní akce.

Součástí zahrady jsou Pomerančová a Holandská zahrada, proslulý Králičí kopeček, kde hopkali ušáci, hospodářský dvůr a bažantnice.

Zámek církevních potentátů

Chloubou, a nejen města, je zámek se svými uměleckými poklady, které ukazují to nejcennější, co v republice máme. Zámek je po celou dobu své existence majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, obrovské církevní bohatství vyzařuje do dáli. Gotický hrad několikrát přebudovali, po několika úpravách v 80. letech 16. století dostal renesanční podobu. Ta mu zůstala do útoku Švédů v roce 1643 v troskách. Švédové byli vynikající válečníci, ale ještě větší lupiči. Měli v té době nejsilnější evropskou armádu a výborně vycvičenou.

Největším lupem bylo vyplundrování sbírek císaře Rudolfa roku 1648, kdy kradli na přímý příkaz své královny Kristiny, uloupili mimo jiné největší středověký manuscript Codex gigas, známý jako Ďáblova bible. Většina ukradených předmětů se nachází v Královské knihovně ve Stockholmu, nic se z nich nepodařilo dostat zpět, Codex občas někam milostivě zapůjčí.

Nadvláda Švédů v Evropě skončila až v roce 1709, kdy jejich vojska s velkou převahou rozdrtil u Poltavy car Petr Veliký.

Uvnitř zámku

V levém křídle přimykajícím se k zámku stojí novogotická Mlýnská brána, byla součástí městského opevnění, nyní je v ní pod jménem Gardistka expozice věnovaná arcibiskupské gardě. Přízemí zámku, kde je i kavárna/cukrárna, bylo hospodářské a provozní, do objektu se vstupovalo po velkém schodišti.

Tudy se dostanete na základní prohlídkový okruh, kde se nacházejí reprezentační sály, mezi nimi vyniká Trůnní. Sloužil k přijímání vysokých církevních hodnostářů, Ve Sněmovním jsou nádherné nástropní malby a 22 křišťálových lustrů. Nejhezčí je Manský, jeho strop zdobí freska od F. A. Maulbertsche z roku 1759.

Skvostná obrazárna a další umělecké předměty

Další trasa zamíří do druhého patra, kde se nachází Zámecká obrazárna, po Národní galérii druhá největší a nejbohatší sbírka u nás. Visí tu například obraz Apollon a Marsyas od Tiziana, najdete tu díla Veronese, Cranacha, také kolekci evropských mistrů 15. – 18. století, nyní je zde zapůjčena výstava Mánes na Moravě.

Zámek má velkou knihovnu, tu nechal založit biskup Karel II. Patří k významným světovým historickým knihovnám, svazky jsou rozmístěny v několika místnostech, určitě zaujmou i obří globusy. Uvidíte také jedinečnou sbírku mincí, těmi je zámek proslulý. Obsahuje 10167 mincí a medailí.

Místo setkání mocných

Církevní sídlo navštívila řada významných osobností, hrálo důležitou roli v kulturním a politickém životě Moravy.

Kroměřížský zámek byl a je dlouho sídlem olomouckých biskupů a arcibiskupů a hrál důležitou roli v kulturním i politickém životě Moravy. Navštívila ho řada významných osob, mimo jiné v roce 1748 císařovna Marie Terezie. Ostatně natáčela se zde i řada záběrů seriálu o této rakouské císařovně. Roku 1770 do zámku přijel také císař Josef II. Na jednání s rakouským císařem Františkem Josefem I. přijel do Kroměříže roku 1885 s rodinou ruský car Alexandr III.

Od 22. listopadu 1848 do 7. dubna 1849 v Kroměříži zasedal první rakouský ústavodárný sněm přemístěný sem z Vídně. Zasedání bylo pojmenováno Kroměřížský sněm. Velkou jídelnu upravili na sněmovní sál, postavili do ní tribunu a z Vídně přivezli poslanecké lavice.

Po porážce revoluce sněm vláda nechala rozehnat.

Některé zámecké interiéry jsme viděli ve Formanově snímku Amadeus.

Podzámecká zahrada

Dalšími zajímavými objekty jsou kostely a dále nádherná Podzámecká zahrada, velký lesopark se sítí vodních kanálů. Má rozlohu 53 hektary, založili ji už v roce 1509, její vzhled se hodně měnil. Ze zelinářské a ovocnářské, renesanční okrasnou až po barokní

. Velký podíl na její kultivaci měl Karel z Lichtensteinu-Castelcorna ve 2. polovině 17. století. Nápad se stavbou romantických doplňků v čínském, japonském, tureckém, řeckém a dalších stylech měl arcibiskup Antonín Theodor Colloredo-Waldsee.

Najdete tu Velký rybník, občerstvovací pavilóny, malou zoo. Po cestách chodí spousta ptactva, potkáte tu slepice, kachny, pávy, ale i králíky, kteří jsou zcela krotcí. K tomu ve voliérách pořvávají papoušci, v klecích u vchodu vystrkují červené zadky paviáni.

Kroměříž nelze vstřebat za den, nejlepší je tu zůstat na víkend.

Zdroje

www.zamek-kromeriz.cz/navstevni-trasy/kvetna-zahrada/

www.zamek-kromeriz.cz

Špalíček výletů – Hrady a zámky, Soukup and David, Praha 2018