Na poklad nedozírné ceny v pražské Loretě měli zálusk nacisté

Obří masa Černínského paláce, nyní ministerstva zahraničních věcí, na Loretánském náměstí na Hradčanech jako kdyby ochraňovala pod ním stojící nádherný komplex barokních staveb, proslulou pražskou Loretu.

My, Černínové, nejsme žádní chudáci!

Nejdelší barokní palác v nynější České republice měl demonstrovat moc a význam šlechtického rodu Černínů z Chudenic, kteří výstavbou paláce vědomě soupeřili s habsburským dvorem. Zadavatelé stavby se ale finančně vyčerpali a jejich význam postupně upadal. Palác stojí na vyvýšenině, před ním nebývaly žádné budovy, takže měl symbolický „dohled“ na panovnické sídlo. Palác nechal postavit v letech 1669 až 1677 Humprecht Jan Černín z Chudenic.

Nejdřív pohřebiště

Na prostranství před ním bylo v raném středověku pohřebiště, v další středověké etapě ho nahradilo tržiště. To ovšem návštěvníci ojedinělé památky nevědí, a určitě jim je to jedno.

Kapli přinesli ze Svaté země andělé

Teprve až vejdete průchodem Lorety, kde se nachází pokladna, do nádvoří, zjistíte, jak velký je to areál. Kostel je návštěvníkům skryt, leží za vlastní loretou. Centrem je Svatá chýše/Casa sancta ze 17. století.

Podle pověsti má představovat domek, ve kterém žila v Nazarethu Panna Maria. Před vpádem Saracénů do Svaté země ho odnesli andělé do Dalmácie, poté do italského města Loreto. Svatá chýše se tu nachází ve středu pozdně gotické trojlodní baziliky Svaté chýše, obezděná renesančním mramorovým obložením. Lorety se rozšířily po celé křesťanské Evropě, především v 16. až 18. století. Mají představovat legendární obydlí Panny Marie, kde měl být z Ducha svatého panensky počat Ježíš Kristus.

Nad domkem nechal papež Pius II. v roce 1461 vystavět chrám, který chýši chránil jako relikvii. Lorety jsou průchozí, obdélníkového půdorysu, u nás jich byly desítky, nejsevernější stojí v Rumburku.

Hradčanská byla postavena u kláštera kapucínů, ti ji spravují dodnes. Stavbu zahájili v roce 1626, vysvětili ji v březnu 1631, vše financovala hraběnka Benigna Kateřina Lobkowiczová. Prý jsou tu zazděny některé cihly a trámy přímo z Loreta, na oltáři stojí uctívaná loretánská černá madona.

Objekt Lorety je jedna velká pokladnice, kolem nádvoří stojí do čtverce postavené ambity s kaplemi. Nejznámější je kaple Extáze svatého Františka, oltářní obraz namaloval vynikající malíř Petr Brandl. Pozornost poutá i socha svaté Starosty. Vousatá světice určitě zaujme, plnovous jí prý narostl poté, co odmítla sňatek s pohanským králem. Rozhněvaný otec ji nechal ukřižovat, jedná se ale prý o smyšlenou postavu.

Ambity rozhodně jen neprolétněte, mají nádhernou výmalbu, jsou tu jako ve všech poutních místech zobrazena zjevení Panny Marie a následná stavba svatostánku.

Zastřešenou chodbou je areál spojen s klášterem kapucínů, kteří Loretu spravují. Zde je možnost ubytování.

Průjezdem se dostanete na Nový svět, což je další z hradčanských skvostů.

V kryptě

Velkým tahákem by mohla být i částečná replika krypty nacházející se v podzemí kostela Navštívení Páně, který je v areálu nejmladší. Krypta je ale daleko starší, zřejmě byla součástí výklenkové kaple. Nález pochází z roku 2011.

Předlohou byla Rembrandtova malba

Pozoruhodné je to, že jsou zde výmalby s motivy Smrti a Vzkříšení, pocházející z roku 1644. Hlavní motiv Vzkříšení Lazara je namalován podle předlohy v té době ještě žijícího malíře Rembrandta. Motiv převzala řada dalších umělců.

Výmalbu si objednala hraběnka Alžběta Apolonie rozená Kolowratová. Autor není znám, asi to byl řadový mnich, který měl k dispozici kvalitní předlohu. Kresby a prostá rakev jsou umístěny v levé části ambitu. V této části expozice najdete rozsáhlé informace o vzniku a činnosti kapucínského řádu.

Jedná se o nejmladší odnož tzv. františkánské rodiny, což jsou církevní řády žijící podle řehole sv. Františka z Assisi. Do Čech přišli už v roce 1599, ale teprve roku 1618 byla ustanovena česko-rakouská provincie, první samosprávný celek řádu na našem území. Jejich znakem, znamením, je dvojice zkřížených rukou – paže Ježíše a paže svatého Františka svírající společně kříž.

Expozice v Loretě nese název „Pax et Bonum“, tedy „Pokoj a dobro“. Výstava zahrnuje období působení řádu od počátku 17. století až do dnešních dní.

Najdete tu kapucíny misionáře, vojenské kaplany, diplomaty, zpovědníky a bratry v dalších církevních úlohách. Textová a obrazová část je doplněna řadou uměleckých děl spjatých s historií řádu. Nabízí i přehled míst na našem území, kde kapucíni v průběhu dějin působili.

Největší evropská chrámová zvonkohra

Třicet loretánských zvonků hraje každou hodinu mariánskou píseň, zvony jsou slyšet až na Petříně. Donedávna tu znělo Tisíckrát pozdravujeme Tebe, v květnu 2020 motiv nahradila barokní skladba Maria, Maria nad slunce jasnější a k tomu další písně, které jsou nastaveny na věžním automatu.

Zvonkohru získala Loreta koncem 17. století z Amsterdamu. Zvony jsou údajně horší kvality, což nákupčí, bohatý obchodník z Malé Strany Eberhard z Glauchova, neměl možnost zjistit. Ale v souhře mají dokonalý tón. Mechanismus je dílem pražského hodináře Petra Neumanna.

Jde o největší chrámovou zvonkohru v Evropě, zvony a zvonky jsou umístěny ve dvou patrech cibulovité kopule hodinové věže. Ke hraní se využívá 27 zvonů, tři nejsou připojeny, jsou jen pro ozdobu. Ovládají se klaviaturou a pedálnicí. Kdysi tu prý chodil hrávat i písničkář a skladatel Karel Hašler. Hráči na zvony se říká carillonér. V současnosti se zvonohra řídí elektronicky.

Poklad ukryli mniši před nacisty

V patře ambitu najdete cenné sbírky votivních a liturgických předmětů, kalichy, kříže, oltáříky, monstrance… Nejkrásnější a nejvzácnější je zlatá monstrance zvaná Pražské slunce. Na výzdobu použili zlato, stříbro a 6222 diamantů ze svatebních šatů hraběnky Ludmily Evy Františky Kolowratové rozené Hýzrlové z Chodů. Byl to její odkaz klášteru. Cena klenotu se nedá vyčíslit, netkví jen v kovu a drahých kamenech, ale i v práci klenotníků.

Trezorová místnost s pokladem byla nedávno upravena, aby byla více přehledná, do depozitáře se dostaly některé textilie, kvůli možnému poškození světlem, naopak přibyly církevní obřadní předměty.

Předměty se shromažďovaly od založení Lorety. Za války sbírku ukryli před nacisty pod ambity v suterénu. Další známé monstrance jsou Velká a Malá perlová, nebo Korálová. Krom pokladu v klenotnici uvidíte na chodbě i další, především votivní předměty, které klášteru věnovali různí donátoři. Je toho tu tolik, že se vyplatí více návštěv.

Další lorety

Loretánské kaple zakládali hlavně šlechtici a jezuité, v malém množství měšťané. Církevní řády se staraly o poutníky, kteří ke svatostánkům putovali a dbaly na pravidelné bohoslužby. Z těch měly značné příjmy. Kaple se stavěly i blízko kostelů, vznikala i mariánská bratrstva, poutníci přinášeli různé dary. Nejen jako poděkování za splněnou prosbu, ale i jako důkaz víry.

Významné lorety tak získaly množství cenných darů, pro ně musela být vystavena zvláštní pokladna. Za napoleonských válek byly „zestátněny“, financovala se z nich převážně armáda.

Při josefinských reformách došlo i na církev, se zrušením většiny řádů zanikly i mnohé lorety. Některé se podařilo obnovit, ale další zmizely zcela.

Mariánský kult

Loretánský kult se neomezil jen na svaté chýše, Panně Marii z Loreta byly zasvěceny také kostely, nebo se kostelní kaple přeměnily na loretánské. V některých kostelech byla vystavena na oltáři i socha PM z Loreta.

Zdroje

Špalíček výletů: Města a městečka, Soukup a David, 2020

cs.wikipedia.org/wiki/Loretánská kaple

www.loreta.cz/

www.fdb.cz/film/32142 jezuite v ceskych zemich

vlastní