Pohádkový Bouzov učaroval všem, bohužel i Himmlerovi

Bouzov je místo, které se udává jako jedno z možných rodišť „husitského krále“ Jiříka z Kunštátu a Poděbrad, který jako jediný z panovníků nebyl příslušníkem vyšší šlechty, možná byl i nemanželský.

Rokem narození je 1420, místo ale mohou být i Litice, Poděbrady, také Horažďovice či Hořovice.

To už nikdo nevyřeší, nás zajímá monumentální hrad, u něhož jen málo chybělo, aby si ho po okolních vsích nerozebrali na stavební materiál.

Líbí se naprosto všem

Jsou z něho nadšeni turisté, filmaři nad tou kulisou jásají, černou láskou pro něj vzplál i říšský vedoucí SS, vášnivý mystik a okultista Heinrich Himmler, ten chtěl učinit z prušácky vyhlížejícího hradu jedno ze sídel svého černého řádu.

Nacistická tisíciletá říše šla do pekel mnohem dříve než všechny špatné bytosti z pohádek, které se tu ve velkém natáčely.

Zdálky už od Mohelnice ční mezi lesy na kopci špičatá věž, téměř 60 metrů vysoká Hláska, s dominantní červenou střechou. Jako elegantní prst, zakončený červeným nehtem láká k návštěvě jednoho z nejpěknějších hradů, ne-li nejhezčího v Česku, teda samozřejmě, že na Moravě.

Legenda o husitském králi

Možná jde jen o pověst, ale někde se Jiřík, zvaný Poděbradský, narodit musel. Hrad založil Búz z Búzova zřejmě začátkem 14. století. Nejprve se jednalo o hrádek Búzov, který se s významem rodu postupně rozrůstal. Dalšími vlastníky byli Vildenberkové, kteří ho prodali moravskému markraběti Joštovi. Rozkvět hradu ale začal za pánů z Kunštátu, ti ho drželi od roku 1396 do konce 15. století. K Bouzovu patřila řada okolních vsí a sloužil jako strážní pevnost pro obchodní stezku z Olomouce do Prahy. (Kunštátští vlastnili i nedaleké Loštice, známé již řadu desetiletí výrobou tzv. olomouckých tvarůžků.)

Poté postoupili panství Viktorínu Bočkovi, otci Jiřího z Poděbrad. Pravděpodobnost, že se Jiří narodil na Bouzově, je velká. V období let 1472–1696 hrad vlastnily různé české a moravské rody. Téměř každý majitel něco nechal přistavět, předělat, takže se objekt neustále měnil. Renesanční podobu dostal na přelomu 16. a 17. století, kdy ho drželi Oppersdorfové. Upravili interiéry hradu v renesančním slohu a vybudovali nové palácové křídlo. Bouzov také jako většinu Evropy zasáhla třicetiletá válka, v kraji se loupilo, rabovalo, vraždilo. V bojích sloužil jako císařský opěrný bod, poté i vězení pro švédské vojáky. Švédové ho hodně poničili.

Návštěvníci procházející předhradím přes kamenný most s příkopem do vnitřního hradu se už ocitají v objektu, který byl stvořen poměrně nedávno.

Z rozvalin do současné nádhery

Řád německých rytířů zakoupil ruiny roku 1696. Měl sloužit jako řádový hrad, ale jeho majitelé se o něj moc nestarali, byli usazeni hlavně v Bruntále a na Dolní Loučce. Hrad dále chátral, zachráncem se stal Evžen Habsburský, velmistr řádu. Rozvaliny navštívil v roce 1888. Okouzlila ho poloha Bouzova, zalíbila se mu i krajina a rozhodl se pustit do znovuvybudování hradu. V roce 1895 nechal architektu Georgu von Hauberriserovi volnou ruku na přestavbu objektu na reprezentační sídlo. Patnáct let trvala rekonstrukce, kdy zmizely pozůstatky bývalého hradu, náklady byly velmi vysoké – 20 milionů zlatých. Příslušnost k Habsburkům avizují do dáli červenobílé okenice. Evženovi se líbily křižácké hrady, podobné jsou třeba v Polsku, tak jsou ale převážně cihlové, Bouzov nechal vybavit částečně mobiliářem ze svého sídla Hornech nad Neckarem. Další inventář nechal zhotovit obnovovanému sídlu na míru. Nejcennější na Bouzově je novogotická hradní kaple s gotickým oltářem a náhrobními kameny řádových mistrů.

Při prohlídce zaujmou původní gotický sál, Sloupová síň i reprezentativní prostory – Rytířský sál a Lovecká síň.

Hrad má tři části, které jsou spojeny dvěma mosty, nad jádrem se vypíná vyhlídková věž, ozdoben je cimbuřím, mnoha arkýři, chrliči. Na nádvoří se nachází studna, do hradu se vchází předsunutým opevněním s padacím mostem a spouštěcí mříží, bývalý dolní hrad je předhradí s bíle omítnutým purkrabstvím.

Po vypuknutí 1. světové války velel Evžen v hodnosti feldmaršála úspěšně na rakousko-italské frontě. Řádové rytíře odvedli jako frontové bojovníky.

Při prohlídce si uvědomíte, jak je zdálky strohé sídlo moderně zařízeno. Přestože mělo sloužit jako reprezentační sídlo, má již všechny prvky pohodlí začátku minulého století.

Himmler zabral hrad pro SS

Po roce 1939 sebrali Němci hrad Němcům. Himmlerovi, říšskému vedoucímu elitních vojsk SS, Bouzov učaroval. Bývalý chovatel slepic se stal okultistou, mystikem a Bouzov chtěl přeměnit v další řádový hrad, podobné tři již fungovaly v Říši. Nacisté rozpustili řád, který se o politiku nestaral, a hrad byl v jejich moci. Himmlerovi ho daroval sám Hitler, to ale není důkazně potvrzeno. Na hradě bylo uloženo množství nakradených uměleckých děl, nacistické špičky se rády obklopovaly naloupenými předměty, ty na Bouzově střežil speciální oddíl SS. Kolikrát se tu Himmler vyskytoval není potvrzeno, určitě v roce 1940 a 1943. Jednou tu s ním byl i K. H. Frank.

Panuje legenda, že tu Bílá paní říšského ministra v noci vylekala svým zjevením natolik, že ráno z Bouzova vystřelil jako čert.

Koncem války tu působil oddíl SS, který vypálil nedalekou obec Javoříčko. Incident ale zbytečně vyprovokovali ruští partyzáni, blížil se konec války a jejich velitelé předčasně oslavovali. Obec vypálili 5. května 1945.

Od roku 1945 je hrad vlastnictvím státu, i když se o něj bezúspěšně německý řád soudil.

Hrad svatebčanů a filmařů

Svatební obřady na hradě jsou velmi oblíbené, při prohlídce určitě na nějaké svatebčany narazíte. Když čekáte na nádvoří na prohlídku, nemůžete si být jisti, zda jste ve skupině turistické, nebo vdavekchtivé. Rozvodové hrady zatím nikdo nevymyslel, možná by to také bylo originální.

Většina z nás si Bouzov vybaví s v souvislosti s filmem O princezně Jasněnce a létajícím ševci, kdy Jíra poletoval kolem věže. Pokud na to zapomenete, tak vám to děti rády připomenou. Při prohlídkách se vždy nějaký takový „všeználek“ vyskytne. A kdyby ani to nezabralo, tak vám to sdělí průvodce. Další záběry se točily na hradu Frýdštejnu u Malé Skály, jeskyně najdete v Mladči u Bouzova. Jíra poprvé vzlétl na zámečku Vítkovec u Holan v severních Čechách.

Bouzov účinkoval v televizním seriálu o Arabele a Rumburakovi. Objevil se i ve filmu NAPOLA, který pojednával o výchově na německém řádovém hradu.

Další filmy: O medvědu Ondřejovi, Kopretiny pro zámeckou paní, Navrácená krása, Třetí sudička, O Janovi a jeho pozoruhodném příteli, Arabela se vrací aneb Rumburk králem Říše pohádek, Princezna Fantaghiro, Mladý Indiana Jones, Rumplcimprcammpr, Azrael, anděl smrti, NAPOLA, Stín zmizelého, Loupežník Hotzenplotz, Království potoků a například zábavná soutěž O Poklad Anežky České ….

.

Vzhůru na trojského koně!

Pod hradem najdete zábavní areál, jehož hlavním lákadlem je replika trojského koně. Slouží jako rozhledna, je vysoká patnáct metrů. Pro děti i pro dospělé je tu připraveno množství atrakcí včetně vystoupení různých skupin historického šermu apod.

Do Loštic za syrečky

Z Bouzova je do Loštic asi 10 kilometrů, zdejší syrečky čili tvarůžky jsou světově proslulé, ať třeba někomu nevoní. Tady jim říkají tvargle. Můžete se jít podívat na jejich výrobu, zakoupit nejrůznější produkty s sebou nebo jít do restaurace na náměstí na syrečkové speciality, třeba tvarglový pohár s borůvkami.

Hrad má několik prohlídkových okruhů, podle toho je také určena cena vstupného.

Na závěr si dovolím odbočku k nacistům na hradě.

Himmlerův černý řád

Podle říšského vedoucího a zakladatele SS Heinricha Himmlera se měly elitní jednotky Zbraní SS stát jakýmsi rytířským řádem, něčím mezi bájnými Nibelungy a templáři. Vyvolená árijská rasa, která je glorifikovala jako nadlidi, měla sídlo pro své rituály na hradě Wewelsburg v Severním Porýní-Vesfálsku.

Hrad má trojúhelníkovou dispozici, tři masívní věže, k nimž mělo přibýt dalších 18, což by bylo něco šíleného, ves po hradem by se měla změnit množstvím administrativních a ubytovacích budov k nepoznání, Himmler počítal s vybudováním dálnice napojené na říšskou síť a letištěm.

Nacistický pohlavár věřil, že Wewelsburg je postaven na místě, kde se protínají energetické siločáry Země, že je tu duchovní střed minimálně Evropy, spíše ale celého světa.

Jeho počínání, kdy vysílal antropologické expedice do Tibetu a hledal svatý grál, připomínají filmy o Indiana Jonesovi.

Kdyby ho nacisté získali, musel by být uložen na Wewelsburgu, v sídle „posvátného řádu SS.“

Himmler byl posedlý i okultním nacistickým řádem Thule, k tomu byl zbudován v Říši i institut, kde se vážně bádalo nad mystikou.

Ve Wewelsburgu měl hořet na počest 12 nejvěrnějších rytířů SS v kryptě věčný oheň, Himmler chtěl, aby jeho popel umístili v mramorové hrobce, ve třinácté komnatě. Hrobku plánoval pro 12 „artušovských“ rytířů SS, protože šílený Heinrich miloval i artušovské legendy a ve Wewelsburgu spatřoval legendární hrad Kamelot.

Severní věž hradu architekti vyzdobili nacistickými symboly, Himmler ji nazýval Střed světa jednu místnost pojmenoval nebo Sál generálů – „Obergruppenführersaal“, na podlaze je tmavě zelená kruhová mozaika „černé slunce.“

Druhou místností byla modlitebna za padlé vysoké důstojníky SS. Tu nedokončili. Podle dokumentů se tu Himmler s elitou sešel v červnu 1941. O dalších srazech se vedou dohady.

Myslel si, že je převtělením Jindřicha Ptáčníka

Fanatický nacista se považoval za převtělení zakladatele saské dynastie králů a císařů Svaté říše římské Jindřicha I. Ptáčníka. svými nejvěrnějšími se nechal na hradě titulovat král.

Tato nelidská bestie na hradě naplánovala s nejbližšími důstojníky zapojení jednotek SS do tažení na nenáviděný bolševický Východ.

Byl to Himmler, kdo dal rozkaz k systematickému vyvražďování Židů, výstavbu plynových komor označil za prvořadou při likvidaci vězňů v koncentrácích. Stalo se to poté, když se při popravě Židů zhroutil. Prý nesnášel pohled na krev, zplynování bylo podle něho humánnější.

Těsně před koncem války nařídil říšský ministr Wewelsburg vyhodit do povětří, v oblasti již ale operovala 3. pěší divize USA.

Záměr Němců nevyšel, škody se podařilo opravit. Nyní je v zámku domov mládeže a část prostor po odstranění nacistických atributů je možné navštívit.

Zdroje:

cs.wikiital.com/wiki/Wewelsburg

P. Longerich: Heinrich Himmler - úplná biografie říšského vedoucího SS,

David., Soukup: Hrady a jejich záhady,

www.icesty.cz/hrad-bouzov

výklad na hradě