Hlavní obsah
Cestování

Z harému sultána Sulejmana Nádherného vládla světu jeho žena Roxelana

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Vratislav Konečný

Z istanbulského harému paláce Topkapi.

V istanbulském paláci Topkapi můžete nahlédnout do harému, místa opředeného mnoha různými představami, tady se odehrával život sultánových manželek a konkubín, tady se „hýbalo“ panovníkem.

Článek

Harém. Slovo tajemné, vyvolávající nejrůznější, hlavně erotické představy. Intriky, násilí, eunuchové. Pravda nebo barvitý výmysl? A jak harém vypadá? To můžete vidět v istanbulském paláci Topkapi, jedné z největších turistických atrakcí ve městě. Slovo harém je z arabského názvu harama znamenající zakázané, nebo ochranu vyžadující.

Přeneseně se používal ve smyslu pro veřejnost zakázaných komnat, kde žili sultáni se svými rodinami. Místnosti byly nejluxusnější, prostorné, kaligraficky zdobené, s kupolovitými stropy, zařízené nábytkem. Po dobytí Konstantinopole nechal sultán Mehmed II. v letech 1459 až 1465 vystavět Topkapi jako své hlavní sídlo.

Rozhodl se místo centrální budovy nechat postavit kolem čtyř rozlehlých nádvoří, jsou plné zeleně a působí jako klidná zahrada, i když nyní hojně přeturistované, řadu nízkých budov. Byla tu i škola a některé prostory obývali vojáci. Sultán Abdülmecid I. (1823 až 1861) se přestěhoval do paláce Dolmabahçe na břehu Bosporu. Výnosy zrovnoprávnil obyvatelstvo říše, reformoval státní správu, armádu, udržoval dobré vztahy se Západem, kterému se chtěl přiblížit, Turky zatáhl do krymské války. Bohužel zemi velmi zadlužil.

Po vzniku Turecké republiky nechal prezident Mustafa Kemal Atatürk v roce 1924 zpřístupnit Topkapi veřejnost.

Obří palác Topkapi

Obrovský palác stojí nedaleko chrámu Hagia Sofia a spolu s Modrou mešitou tvoří trojici nejnavštěvovanějších istanbulských památek. Je dobré sem vyrazit po ránu, za nynějších veder je jakékoli delší prodlévání na otevřeném prostranství vyčerpávající, byť máte nějakou občerstvující tekutinu u sebe. Topkapi nabízí množství lákadel, třeba klenotnici, knihovnu, zbrojnici, knihovnu sultána Ahmeda II., Pavilon Muhamedova pláště a také harém, který je hojně navštěvovaný. Palácové sbírky tvoří převážně dary, jimiž byli během 470leté sultánské vlády panovníci obdarováni. Sbírku v roce 1923 po vzniku Turecké republiky znárodnili a převážná část je zde vystavena. Velká část předmětů pochází z doby vlády Selima I. Krutého, který ke své říši připojil Arábii, Egypt a Sýrii. Další jsou dary diplomatů, kteří je přinášeli v zastoupeních svých panovníků a jsou to velmi vytříbené kusy, sultáni si potrpěli na okázalost, další artefakty zhotovili palácoví klenotníci, zbytek je z naloupených předmětů získaných při neustálých výbojích. Dalším hojně navštěvovaným místem je kostel svaté Ireny. Z pavilonu Ifariye, který leží mezi Bagdádským pavilonem a pavilonem sultána Ibrahima, se otevírá nádherný výhled na zátoku Zlatý roh.

Foto: Vratislav Konečný

Uvnitř harému.

Kujme pikle

Přes pokladnu v hlavní bráně a poté rozsáhlý park se dostaneme k místu označeném tabulkou harém. Tady se ale platí extra vstupné.

Foto: Vratislav Konečný

Eunuši sloužili sultánovi i jeho favoritkám.

Harém bylo jedno velké soustředění intrikánek, nejvíce to tu pulsovalo za vlády sultána Sulejmana Velikého, zvaného též Nádherný v 16. století. Je tu asi 300 místností, část je přístupná, některé jsou pro větší iluzi doplněné figurami v životní velikosti. V harému bylo vše velmi hierarchicky řízeno.

Ženy v harému rozhodně nebyly žádné vycmrdlé princezničky, jako Zubejda v Lotradovi. Asi se moc nepovalovaly, na to dohlížela žena, která byla v sultanátu jednou z nejdůležitějších, možná že i hlavní hybatelkou dění. Byla to sultánova matka, která určovala chod dění. Ale také nejoblíbenější konkubína měla velkou moc, ostatní, krom sultánových dcer, byly otrokyněmi nebo zajatkyněmi drženými jako rukojmí.

Krásná Roxelana

Sulejmanovou „myslí“ byla Roxelana, (Roxolana) mimořádně nadaná zákulisní hráčka a perfektní pletichářka.

Narodila se asi 1505 nebo o rok později v Rohatyni a zemřela v Istanbulu roku 1558, trůnním jménem se jmenovala Haseki Hürrem Sultan. Její jméno najdeme v několika podobách, asi pocházela z Ruska, zřejmě se jmenovala Anastasja či Aleksandrači nebo Alena Lisowska.

Foto: wikipedia - volné dílo

Roxelana byla krásná, zároveň i velmi vzdělaná a chytrá

Byla slovanskou otrokyní, muslimky v otroctví podle islámu nesměly být. Místnosti harému, kde žili s rodinami sultáni, jsou v paláci vzhledem ke svému poslání tím nejluxusnějším místem s honosným zdobením, kupolovitými stropy a lázněmi. Na vrcholu byl harém za vlády Sulejmana Velikého, ke starému paláci přistavěli Dívčí harém, kde přebývaly konkubíny. Tato část paláce byla střežena eunuchy. Ti se starali nejen o ostrahu panovníkova soukromí, ale také měli na starost sultánovu pokladnici. Většina byla velmi vzdělaná, konkubínám sloužili jako učitelé. Když se zrušil sultanát, měl harém 300 pokojů, dvě mešity a nemocnici.

Ačkoli byl sultán neomezeným vládcem Osmanské říše, bylo veřejným tajemstvím, že velkou moc měla jeho matka, za ní byla v pořadí favorizovaná manželka. Tou byla za Sulejmana právě Roxelana. Nejen krásná, ale také nesmírně chytrá, sultánovi porodila Selima II. V říši byla nejmocnější ženou, po sňatku v roce 1530 bylo jasné, kdo říši půlměsíce z pozadí vládne. Sulejman vydal mnoho zákonů, posílil moc šlechty a zavedl nevolnictví.

Foto: Vratislav Konečný

Harém v Topkapi.

Foto: Vratislav Konečný

Harém v Topkapi.

Roxelana vyřizovala sultánovu oficiální korespondenci, měla vytříbený vkus a diplomatickou obratnost. Nikdy ale neopustila palác, i když bylo zvykem, že matky doprovázely syny do provincií, které jim přidělil ke správě sultán.

Sultánovi porodila šest dětí, dceru a pět synů.

Konkubíny se snažily skončit v panovníkově lůžku

Krom oficiálních manželek měl sultán k dispozici mnoho konkubín, ty se každý den připravovaly na to, že by je mohl panovník pozvat do lůžka. Když ji vybrali, odvedli ji do sultánovy ložnice, tam padla na kolena a líbala svému pánovi nohy, připravena vyhovět jeho choutkám a doufat, že to není jediná noc po jeho boku. Sultáni měli v oblibě Kavkazanky, ty do harému dopravovali velmi mladé. Některé byly v dětském věku, (5-7) let, ty otcové prodávali do harémové školy, přitom podepisovali úmluvu, že se jich navždy zříkají a že je nikdy neuvidí. Pak je vychovávali až do 15 let. V harému dostaly nová jména.

Prvotní bylo přestoupit na islám, poté učení se arabštině, břišnímu tanci, vyšívání, hře na hudební nástroje, na to dohlížela jakási dozorčí. K dispozici měly otrokyně.

Při procházce a prohlídce nádherných místností si vybavuji scény z filmu Angelika a sultán, kde se část filmu také odehrává v harému. Komnaty se stávaly místy dramat. Nejvyšší eunuch byl po sultánovi a velkovezírovi třetí nejdůležitější u dvora.

V harému vládla přísná hierarchie, jakékoli vybočení se trestalo, a pokud by se snad některé konkubína vzbouřila, pak ji čekal kat. To si asi většina rozmyslela.

Syn byl zárukou postupu

Oblíbené dívky byly obdarovány, a všechny čekaly, zda po noci se sultánem nepřijde těhotenství a nakonec to nejdůležitější. Narození syna je vyneslo na žebříčku hodně vysoko. Ale narození syna ještě nebylo zárukou výhry. Budoucím sultánem mohl být nejstarší syn, který přežije otce. A tak se mordovalo. Murad III. měl 103 dětí, přežilo ho 20 synů a 27 dcer. Jedna z jeho žen měla mít na svědomí 19 synů svých sokyň. Po narození dítěte dostala konkubína status manželky sultána, ale jen jeden syn měl právo na trůn.

Foto: Vratislav Konečný

Místnosti jsou prostorné a světlé.

Když si ženy ani po 9 letech sultán nevšiml, mohla z harému odejít. Panovník jí našel manžela, dostala věno a potvrzení, že je svobodná osoba. Po zrušení otroctví v Osmanské říši začaly konkubíny o své vůli a se souhlasem rodičů vstupovat do harému. Stále to byla vidina kariéry a solidního příjmu. Sultánský harém byl oficiálně rozpuštěn v roce 1908.

Je to stále dokola, boj o moc a velký strach, kdy se zjeví vrah.

V harému současně žilo i přes 100 žen. Eunuchové byli povětšinou černé pleti, velel jim ale běloch, který měl postavení vezíra, čili vysoká šlechtická hodnost.

Jako odkladiště „přebytečných“ sloužily i nedaleké Ostrovy princů, nyní vyhledávaná odpočinková lokalita Istanbulčanů.

Foto: Vratislav Konečný

V harému

Procházka harémem je zajímavá, chce to ale mít dobrého průvodce, který „umí“ nejen historii, ale i vyprávět příběhy. Pak se ocitnete v jiném světě.

Topkapi není jen harém

Foto: Vratislav Konečný

Model paláce Topkapi

Venku už čeká přívětivé slunce a je čas se vydat do dalších částí paláce, na jeden zátah je toho mnoho, nebo se jít podívat na vyhlídku nad zálivem, pozorovat racky, lodě, moře. Jsou tu i krásné zahrady, k posezení se nabízejí kavárny.

Foto: Vratislav Konečný

Palác je jednou z nejnavštěvovanějších istanbulských památek.

Dala jméno opici

K Roxelaně se váže jedna zoologická zajímavost. Na její počest nazvali opice Langury čínské (Pygathrix roxellana), mají jako ona nahoru zvednutý nos takzvaný pršák.

Zdroje

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz