Článek
Při nedávné návštěvě vrchu Kalvárie nad Ostrým u Ústěka jsem neodolal a zatočil klikou poesiomatu. Narazil jsem na písničku Nestůj a pojď!. Vrátila mě do filmu Páni kluci, který se volně inspiroval páně Twainovým Dobrodružstvím Toma Sawyera, kdy trojice kluků Tomáš, Hubert a Jožka vymýšlejí jednu lumpárnu za druhou, nakonec utečou z domova, jsou prohlášeni za mrtvé. Při svém útěku naleznou ve zřícenině Pokštejna obrovský poklad. To trojice lumpů vyloupila záložnu a peníze ukryla ve hradu. Konec dobrý, všechno dobré.
Film je vynikající, mnohá natáčecí místa, ale dávno zanikla.
Snímek natočila režisérka Věra Plívová-Šimková, která netušila, že scénář napsal v té době zakázaný Jan Procházka, takže na oklamání cenzora ho zastoupil Vít Olmer, ten si také ve filmu zahrál.
Mohutná zřícenina
Točilo se v Levíně, dnes to vypadá jinak, městské scény v Litoměřicích. Tajuplným Pokštejnem se stala jedna z největších zřícenin ve střední Evropě Osek, německy Reisenburg (Obří hrad), kdy oba názvy jsou rovnoprávné. Tu velikost si nevymýšlím, tvrdí to historici a památkáři. Počeštěno Rýzmburk.
Hrad byl čtyřdílný, dlouhý asi 250 metrů, široký 95 metrů, tedy o 86 metrů delší než středověký Pražský hrad a zastavěná plocha byla původně delší. Nechci se přít o velikosti Rabí, faktograficky tomu tak je. Určitě tu padnou argumenty, že větší je Helfštýn, Hukvaldy a bůhví co ještě. I Karlštejn by se dal jmenovat.
Připomínka důlní tragédie
Na rozcestí za železničním přejezdem obce Osek stojí sousoší připomínající tragédii na Dole Nelson III ze 3. ledna 1934. Při výbuchu metanu zahynulo 142 horníků.
Podle něj vede asfaltka do osady Hrad Osek. Z ní vede poněkud strmější cesta kolem horské bystřiny k hradu Oseku/Rýzmburku.
Plán hradu
Vzhůru se vydáme po asfaltovém chodníku od parkoviště u kapličky. Po levici bystře bystří bystřina, je nádhera slyšet tu nezdolnou sílu vody, ale cesta je docela strmá, borci na kolech ji ale zmáknou téměř bez obtíží. Po levici vykukují ve strmém svahu zdi hradu. Jeho velikost spatříte až po podejití pod mohutnou hranolovitou věží, v níž se ukryli „páni kluci“, aby posléze nalezli uloupené bankovky. Jsou udiveni z nálezu pokladu, ale diví se, že ve středověku byla stejná platidla jako v jejich době.
Mohutná věž je nejzachovalejší částí hradu
Jedna z nejhezčích scén je, když se Tomáš (výborně podaný Michalem Dymkem) zasnubuje s dcerou strážmistra Michaelou (skvělá Magda Reifová), jejich Ale jó, Ale né, Ale jó…, toť naprostá poezie dětské lásky. Ale ve filmu jsou všichni excelentní, režisérce se podařilo dát dohromady parádní partu a zakomponovat vše do nádherných interiéru.
Óda na hrad
„Již vítají nás šedé zdi a věkovité věže staroslavného prasídla Hrabišiců, hradu Oseka čili Rýzmburku, jehož lesem zastíněné trosky zde na svahu Krušných hor ve výši 561 metrů nad hladinou mořskou v chmurné nádheře trůní…“ uvádí spisovatel Bedřich Bernau.
Z oseckých ruin
Hrábě jako Hrabišic
Osek je jednou z našich největších zřícenin.
Zakladatelem hradu byl asi Václav I., stavebníkem a později i majitelem se stal králův oblíbenec Boreš. Ten se od roku 1250 psal Boreš I. z Oseka. Šlechtic měl v erbu hrábě čili jeho znamení bylo takzvaně mluvící. Rod se psal z Riesenburgu, Hrabišici je nazval ale až František Palacký. Boreš bylo tehdy velmi oblíbené jméno, po zakladateli rodu se objevují další a další stejnojmenní potomci. Hrad v písemnostech existuje již v roce 1248, majitelé založili i velkolepý cisterciácký klášter v Oseku.
Válcová věž na dolním konci
Ve své době byl Boreš jedním z nejmocnějších a nejbohatších mužů království. Stál na panovníkově straně, když proti svému otci Václavu I. povstal mocichtivý Přemysl, kterého porazil roku 1248 v bitvě u nedalekého Mostu. Kralevic později známý jako Přemysl Otakar II. nastoupil po smrti otce v roce na královský trůn. Borešovi zabavil většinu majetku včetně Riesenburgu, kde šlechticovi ponechal pouze kastelánství. Nakonec přišlo usmíření s králem, po jeho boku se vyznamenal v bitvě u Kressenbrunu v roce 1260. Po nějaké době ale zase proti panovníkovi v roce 1275 spolu s Vítkovci v čele se Závišem z Falkenštejna povstal, nakonec skončil v zajetí ve vězení, kde zřejmě zemřel.
Vnitřek věže
Škodili Sasům, ti hrad rozvalili
Hrad a ves Osek byly v roce 1398 bez králova vědomí prodány míšeňskému markraběti Vilémovi.
V hradní zřícenině
Míšenští hrad mohutně opevnili, do českých rukou se znovu dostal v roce 1459 za vlády Jiřího z Poděbrad. Králi vadilo, že má hluboko ve svém území hrad patřící cizákům.
Usídlil se tu králův oblíbenec a častý věřitel Prokop z Rabštejna. Jeho následovník Jindřich z Rabštejna byl ukázkový lump, podnikal loupeživé výpady do Saska. Přítrž řádění učinila saská knížata v roce 1473, kdy byl hrad prokazatelně dobyt. Tím začal postupný zánik dosud mocného hradu.
Romantické výletní místo
Dalšími majiteli byli Kaplířové ze Sulevic, ti se za čas usídlili na zámku v Duchově a Rýzmburk začal chátrat. Po požáru v 16. století byl ruinou. Duchcovští Valdštejnové ji nenechali zcela rozvalit, částečně opravená sloužila k romantickým výletům. Pořádali tu pro své známé vyjížďky s pikniky. V roce 1922 propadl majetek státu.
Část hradby
Řadu důležitých informací najdete na asi 25 tabulích, nepočítal jsem je všechny. lemujících dosti strmou asfaltku, pouze pro pěší a cyklisty, vedoucí podle potoka ke hradu. Takovou informační smršť na pár stovkách metrů jsem ještě neviděl.
Vnitřek hradu
Není moc známý, pro místní je to srdeční záležitost
Rozsáhlou ruinu zakrývají vzrostlé stromy, o jejichž vyčištění a záchranu zbylého zdiva se stará občanské sdružení dobrovolníků, hrad je majetkem města Osek.
Hradní jádro bylo přibližně trojúhelníkové, každé nároží chránila bašta. Na nejvíce exponovaném místě stál donjon, velká obytná věž o rozměrech 11 krát 8 metrů částečně zachovaná. Vstupní bránu chránila vysoká okrouhlá věž o průměru 9 metrů.
Původní stavební plány byly velkolepější, ani značné jmění Hrabišiců a panovníkovy peníze nedovolily smělý záměr dokončit. Velké hradní prostory se dvěma prstenci parkánových hradeb zůstaly bez větší zástavby. Vysoký válcový bergfrit o průměru 10,5 metru, věž bývala vyhlídková, nyní se sem nesmí kvůli bezpečnosti.
Gotická branka
Historici se dohadují, zda stavba vznikla naráz nebo se vyvíjela postupně.
Takže až se sem svižným krokem dostanete – Vítejte na Pokštejně! Ale žádný poklad tu nehledejte, protože už ho našli nesmrtelní Páni kluci.
Turisticky se zatím Obří hrad, naštěstí, moc nevyužívá, pro většinu místních je to srdeční záležitost. Relax tu je opravdovým balzámem na duši, jen pár kilometrů od civilizace.
Klášterní nádhera
Dnes je hrad ve vlastnictví města Osek, kde se nachází velkolepý cisterciácký klášter. Barokní areál má základy v románsko-gotickém klášteře. Jeho součástí je kostel Nanebevzetí Panny Marie, konvent, prelatura a hospodářské budovy. Vaří tu velmi dobré pivo.
Areál kláštera v Oseku
Bohužel se v kostele nesmí fotit, snímky lze pořídit pouze se svolením arcidiecéze. To je problém většiny našich církevních památek.
Zdroje
Hrady bez ohrady, David a Soukup, 2021
cs.wikipedia.org/wiki/Hrad_Osek
Čas hradů v Čechách, Horizont 1996
Infotabule
