Článek
Pakliže nemáte v úmyslu na cestě do nebo ze Sloupu navštívit legendami opředený Modlivý důl, může se stát, že svojkovský hrad bez povšimnutí minete. Stojí stranou od silnice na zalesněném pahorku, když jsou vzrostlé stromy olistěné, není téměř vidět. V plné kráse se objeví na podzim a v zimě, ale za sněhu bych se do výstupu, byť ne moc obtížného, k jednomu z našich nejromantičtějších skalních hradů nepouštěl.
Pozůstatky najdete na 17 metrů vysokém pískovcovém suku. Stavebníci přitesali pískovec do požadovaných rozměrů, k tomu přibyly zděné a dřevěné části.
K objektu se dostanete brankou, která vás vpustí do rozsáhlého bývalého zámeckého parku, potom již se vydáme cestičkou k rozsáhlému pískovci.
Skála prokutaná skrz naskrz jako ementál
Protože skála je poměrně rozsáhlá, dovolilo to stavět, respektive tesat ve třech podlažích. Patra byla propojena schodišti vedoucími vnějškem. Celý blok je jako velký bochník ementálu prošpikován vytesanými komorami, v takovém rozsahu je snad podobný Valečovu nebo Drábským světničkám, které jsou v současné době nepřístupné. V prvním patře naleznete zaklenutou komoru s oknem a skalní lednicí. Obytné bylo poslední patro, zbylá sloužila k uskladnění zásob, oděvů a zbroje.
Příchod ke hrádku
Skály spojovalo kamenné zdivo.
Ubránili by se tu před nepřáteli Jana Husa?
Hrad byl postaven zřejmě na počátku 14. století, v roce 1355 se tu připomíná Jan ze Svojkova. Sídlo, které by se v té době dalo celkem dobře hájit, ovšem jen před menším počtem útočníků, mělo zásadní nevýhodu. Nemělo studnu. Voda je samozřejmě vždy potřebná, ať se jedná o pitnou, ale i k hašení případných požárů.
Sídlili tu většinou drobní šlechtici, hrad měnil co chvíli majitele.
Svojkov patřil i pánům z Chlumu, což byl malý hrádek na nynějším Mladoboleslavsku. Alespoň je o nich zmínka v roce 1381 jako o vlastnících.
Jedním z Chlumských byl i Jan, kterému říkali Kepka, byl to blízký přítel Jana Husa. V roce 1414 spolu s Václavem z Dubé doprovázel kněze do Kostnice. Tam před koncilem prohlásil, že by ubránil Husa na svém sídle před jeho nepřáteli třeba celý rok. Proklamace to byla hezká, ale kdyby k tomu došlo…
Pískovcový blok byl základem Svojkova
Zlodějský Mikeš
Tehdy se hradu zmocnil Mikuláš Pancíř zvaný Mikeš, psaný ze Smojna. Nejprve pobýval na blízkém a rozsáhlém skalním hradu Sloup. Odtud se vydával na loupeživé výpravy nejen do okolí, ale škodil i v sousedním Sasku na kupeckých stezkách, které byly pod ochranou uskupení Šestiměstí.
Do Saska jezdili husité krást ve velkém, Pancíř byl aktivním účastníkem nájezdů v letech 1429 a 1430. Sasové se snažili nájezdníkům jejich krádeže co nejvíce znepříjemnit, několikrát kališníky zle vypráskali.
Pak se začalo schylovat k Lipanům, po bratrovražedné bitvě už se každý staral, co by pro sebe urval. Pancíř kradl dál, v roce 1444 se spojil s dalším lapkou Janem z Vartenberka a jeli plundovat Lužici.
Buď ho připravili o hlavu, nebo ho sežraly myši
To už bylo moc, v Žitavě se soustředilo vojsko a s podporou litoměřické posádky začali loupežníkům zle zatápět. Při tažení rozvrátili několik loupežnických sídel a Pancíře zajali. Přitom zničili Sloup i Svojkov. Loupežník odpřisáhl, že už to nikdy neudělá a slíbil, že už bude hodný.
Zbytky Svojkova
Jenže sotva byl volný, začal Svojkov zprovozňovat, a protože z čeho by byl živ, když nic neuměl, tak začal znovu loupit.
Nakonec ho dopadli, a zřejmě v Doksech sťali. Trochu hororová pověst vypráví, že ho odvezli na ostrůvek uprostřed Velkého /nyní Máchova/ rybníka, kde byla velká sýpka. Tam ho měly zbaštit myši, proto se jmenuje Myší ostrov.
Hrad připadl Pancířovic synům Janovi a Frydmanovi, ti ho prodali roku 1471 Berkům z Dubé. Další události nejsou zaznamenány, kdo tu žil se neví. V roce 1560 Svojkov vyhořel a už ho neobnovili.
Totální zánik
Zbytky opevnění strhli při úpravách parku, v 19. století se pokusili o zprovoznění romantického letohrádku, ale nezabralo to. Zbytky dřevěné stavby zanikly v 60. letech minulého století.
Svojkov byl sídlem loupeživého Mikše Pancíře
Místo nepotřebného hradu byl v polovině 17. století postaven barokní zámeček, po roce 1945, kdy odsud byli odsunuti Němci, ho přeměnili na domov důchodců.
Ten v roce 1957 částečně vyhořel, po roce ho další požár zničil úplně. Trosky domu byly zbořeny.
Smojenští zlotřilci
Páni ze Smojna byli označováni jako loupežnický rod. Loupil zakladatel rodu jednooký Fridman ze Smojna.
Svojkov
Známým loupežníkem ve východních Čechách byl Jan, řečený Pancíř, kterého podle pověsti dal král Karel IV. po dobytí hradu Žampachu oběsit na zlatém řetěze, který mu sám za záchranu života daroval.
Tento lapka také výměnou za milost panovníkovi slíbil, že se polepší, ale jakmile to Karel přijal, začal o to více škodit.
Nebylo v království bezpečno, hlavně v 15. století to tu neexistovalo žádné vymahatelné právo, chudí šlechtici se nechávali najímat silnějšími proti dalším silným, nebo rovnou loupili.
Samostatně, ale většinou v tlupách. Loupilo se v dobách předhusitských, organizovaně v husitských a posléze už pravidelné vojsko bojovalo za toho, kde nabízel více.
Modlivý důl
Ve 14. století už nestavěl hrady jen král. Respektive nevydával povolení ke stavbě, sídla si budovala šlechta, i nižší, z té se zloději rekrutovali nejčastěji.
Chtěli se uživit, nebo si jen vyřizovat účty. Rabování, zabíjení, vypalování bylo v dobách oslabené královské moci naprosto běžné.
Nejkrásnější hrad na světě je skalní hrad Sloup v Čechách
Na tom vyrostla civilizace.
Zkrátka zemský ráj to napohled.
Zdroje
cs.wikipedia.org/wiki/Svojkov (hrad)
cs.wikipedia.org/wiki/Pancířové ze Smojna
Hrady bez ohrady, Soukup a David, 2020
