Zimní toulání kolem prvního mužského kláštera v Čechách v pražském Břevnově

Trochu utopený ve stromoví je mimořádně hodnotný architektonický soubor břevnovského benediktinského kláštera. Mnozí řidiči projíždějící Patočkovou třídou a dále navazující na Bělohorskou směrem k Vypichu ho ani nezaregistrují. Oficiální název zní Benediktinské arciopatství svatého Vojtěch a svaté Markéty.

V noci je to jiné, hlavně když jsou stromy bez listí, to je areál ozářen reflektory. Dovnitř se ale nedostanete, večer se zamyká. Pojďme se jím tedy projít ve dne, kdy je možné při bohoslužbách nebo komentovaných prohlídkách navštívit i kostel. Prohlídky jsou každý víkend, 10 a 14. hodin, jde to také individuálně pro skupiny ve všední den. Platí se v infocentru kláštera.

Psal se rok 993 a na kraji osady, která se rozrostla po jedenácti stoletích do dnešní podoby hlavního města, se sešli na kus státnické řeči kníže Boleslav II. Pobožný s biskupem Vojtěchem. Vůkol samé stromy, ale byl tu chutný a chladivý pramen, to ještě netušili, že za řadu let se tu bude vařit pivo.

Nebyla to jen taková schůzka na klábosení, přemyslovské kníže (asi 932 až 999) byl podle Kosmovy kroniky „mužem nejkřesťanstějším, otcem sirotků a ochráncem vdov, utěšitelem zarmoucených.“ Vypadá to na jemnější povahu, což ale kníže rozhodně nebyl.

Asi dost těžké rokování

Ti dva se moc nemuseli, Vojtěch byl Slavníkovec. Po biskupu Dětmarovi převzal úřad, ale nepodařilo se mu naplnit předsevzetí, že území bude žít podle křesťanských zásad. Mělo se vymýtit mnohoženství, sňatky mezi příbuznými, obchod s otroky, tedy jen pokud šlo o křesťany, s ostatními se kšeftovalo ve velkém, a také alkoholismus. (!) Na území se popíjelo ve velkém.

To se mu nezdařilo, tak odešel po pěti letech s bratrem Radimem do Říma. Pro Boleslava to byla potupa, že mu odešel biskup, tak za ním vyslal poselstvo. Vojtěcha nakonec přemluvil k návratu papež. S navrátilce přišli i benediktini. A vzešlo z toho rokování u studánky.

Boleslav v té době rozšiřoval panství, spojil se s Poláky, s nimiž chvíli válčil, pak se usmířili. Jako panovník byl tvrdý, jinak to nešlo, ale zároveň byl dobrým křesťanem.

První stál ženský klášter

Boleslav II. spolu s tatínkem Ukrutným založili první český klášter, byl dedikován svatému Jiří a vedla ho Boleslavova sestra abatyše Mlada. Stojí na Pražském hradě.

Kníže byl v regionu velmi silným panovníkem, ale o svou pozici musel stále bojovat.

Za jeho vlády byli 28. září 995 vyvražděni na Libici Slavníkovci, další jejich část skončila na popravčím vrchu Petřín v Praze. To ale byl Boleslav zřejmě po mrtvici, takže o akci se dozvěděl až ze zpráv svých družiníků. Jeho posledním církevním počinem bylo založení kláštera svatého Jana na Ostrově u Davle, jehož základy jsou patrné dodnes.

Ti ukrutní pohani nechtěli jediného boha

Vojtěchovi se mise nezdařila, znovu odešel do Říma a po dohodě s papežem se vydal přes Polsko do Východního Pruska přesvědčovat o nové víře pohany. Ti ho zabili 23. dubna 997, když jim místo jejich bůžků chtěl vnutit toho svého, jediného.

Zakládání klášterů nebylo samoúčelné, řád ostal do správy určité území, to musel zkulturnit, čili vyklučit, založit pole, hospodářství, k tomu byli „nápomocni“ kongregaci připsaní nevolníci. Mniši zase působili nejen jako šiřitelé víry, ale hlavně jako znalci písma a nových hospodářských metod.

A o tom se asi bavili u pramene Brusnice kníže s biskupem. A protože biskup se jmenoval Vojtěch, studánka nese jméno po něm. V zimě je tu nevlídno, teprve zeleň a ptactva zpěv místu dodává na půvabu. Než klášter vypadal k světu, museli se řádoví bratři hodně co ohánět.

Benediktini měli krom jiných destinací v držení pohraniční, tehdy Bohem zapomenuté Broumovsko, tam to rozhodně nebylo na zcivilizování území lehké. Nejvyššímu museli připomenout, aby upnul svou pozornost na hraniční hvozdy a pomohl s osazením krajiny.

Po husitech potopa

Klášter v Břevnově stojí na hranici města, tehdy v naprosto klidném prostředí, mniši tu měli pro meditaci výborné podmínky. Když ho kališníci zplundrovali a vykradli dlouhá léta živořil a chátral. Znovuzrození se dočkal v letech 1708 až 1745, kdy ho přebudovali do podoby vrcholného baroka.

Stavba zvenčí působí mohutně, kompaktně, bez honosné výzdoby. Krása se ukrývá uvnitř, rozhodně se vyplatí se zúčastnit komentované prohlídky. Při barokní přestavbě si nechali opati postavit letohrádek Vojtěška, v jeho nitru se nachází nad studánkou kaple.

V té pramení potok Brusnice (má tři prameny), který dále teče do rybníka Malá Markéta pod klášterem, další dva prameny vyvěrají nedaleko kláštera a napájejí rybník Velká Markéta. Poté se stékají pod hrázemi obou rybníků a Brusnice teče převážně v podzemí do Vltavy. Do té vtéká u bývalé Občanské plovárny na Klárově.

Barokní skvost stavitelů Dientzenhoferů

Klášteru vévodí bazilika minor svaté Markéty, stavba proslulého Kryštofa Dietzenhofera, chór je zřejmě dílem jeho syna Kiliána. V monumentální prostoře uvidíte v bočních oltářích s iluzívní malbou osm obrazů Petra Brandla. Klenbu, v níž jsou umístěny hodiny, vyzdobil významný barokní malíř Jan Jakub Stainfels a představil na ní benediktinské a české světce. Stavba vznikla v období 1708 až 1715.

Prelaturu dokončili v roce 1720, jejím zlatým hřebem je Tereziánský sál s freskou Zázrak blahoslaveného Vintíře/Gunthera.

Při prohlídkách bývá k vidění i krypta, jde o jednu z nejstarších raně románských tuzemských památek, datuje se rokem 1040.

Konvent má dvě nádvoří a ambity, kapitulní síň a zimní refektář.

Nejstarší pivovar

Zároveň se stavbou kláštera v roce 993 se začalo vařit i pivo. Určitě to nebyl nápoj, jak ho známe dnes, vařila se kaše, která se nechala zkvasit. Husité zničili nejen klášter, ale také pivovar. Nový pivovar byl dílem Kiliána Ignáce Dietzenhofera, je datován rokem 1720, vařil hodně, ročně se vystavilo až 5000 hektolitrů, to pomáhalo také ke klášterní prosperitě. V roce 1899 ho zrušili, sklep měl malou kapacitu, zbourali ho v roce 1953, když rozšiřovali komunikaci, nynější Patočkovu ulici.

Výroba je obnovena od roku 2011. Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha se nachází v bývalých stájích. Břevnovského Benedikta můžete ochutnat v místní restauraci, v létě je to velmi vytížená zastávka při návštěvě areálu.

Nová oranžerie stojí na místě původní, která se po válce rozpadla.

Krom prohlídek se v klášteře pořádá mnoho kulturních akcí, zejména nádherné koncerty.

Obnova okolí stála mnoho úsilí

U vchodu do zahrady visí tabule s vyobrazením objektů, jak vypadaly ještě před několika desítkami let. Práce na jejich znovuobnovení stála velké úsilí i finance. Totální zmar postihl hlavně oranžerii, na jejím místě vyrostla nová, moderní. U ní najdete bazének s fontánkou, pramen stříká i v zimě.

Hřbitov slavných osobností (nejen)

Na zahradu navazuje Břevnovský hřbitov, kde jsou pohřbeni mj. církevní hodnostáři jako arciopat kláštera Jan Anastáz Opasek, profesor a filozof Jan Patočka, básník a zpěvák Karel Kryl, novinář Ivan Medek…

Dostanete se sem, když se vydáte ze vrat kláštera vpravo, hlavní brána je asi 500 metrů. Při špatném počasí je rozsáhlé pohřebiště zavřené. Nedaleko se nachází plochodrážní stadion na Markétě, kde estébáci při pohřbu Jiřího Patočky, signatáře Charty 77, nechali túrovat motorky, aby nebyly slyšet projevy řečníků. Nad hlavami pečlivě lustrovaných účastníků létal vrtulník…

Mnoho hrobů je označených jako na prodej. Už nejsou potomci ani příbuzní. Nakonec jeden, který mě zaujal:

Dále se dostanete podle studentských kolejí na Vypich, kde je stanoviště MHD. Procházka je nenáročná, tak si ji užijte.

www.brevnov.cz

cs.wikipedia.org/wiki/Boleslav II.

cs.wikipedia.org/wiki/Svatý Vojtěch