Článek
Slovní zkracování místních názvů, takové hezké gramatické postřižiny, jsou na Moravě docela běžná.
Třeba konkrétně nad obcí Starý Jičín, kam jsem se vydal za mohutnou zříceninou, se netyčí Starojičínský Kopec, ale Starojický. Tuto variantu najdete i v historii hradu ve wikipedii. To platí i pro některé obce v okolí.
Podoba hradu kolem roku 1700
Hrad patří k nejstarším na Moravě. Na rekonstrukčním obrazu z období kolem roku 1700 je vidět, že to byla opravdu mohutná pevnost.
Snadno přístupný
Asfaltová cesta od kostela není na výstup náročná, duši vypustíme maximálně v hradní krčmě po přemíře konzumace. Po zhruba patnácti minutách chůze z obce se octneme pod ruinou paláce a vpředu se otevírá pohled na strážní věž. Je trojúčelná: v přízemí má občerstvení, s dobře ošetřenými nápoji i dalším sortimentem, v patře pokladnu a prodej suvenýrů.
Příchod ke hradu
Stavba slouží také jako malé muzeum. Uvidíte maketu hradu, repliky zbroje i mučicích nástrojů, vyobrazení moravských i slezských hradů, jak asi v době své největší slávy vyhlížely.
Z věže si můžete zabudovanými dalekohledy přiblížit okolí, třeba nedaleký historický Nový Jičín s množstvím památek včetně Laudonova úmrtního domu nebo žerotínského zámku.
Odvozeno od neurvalého, „kančího“ člověka
Kopec byl osídlen již v době halštatské, to je období, kdy se začalo používat železo. Patrně se tu usadil některý z keltských kmenů, stavělo se na bývalém hradišti.
Část zdiva
Hrad se připomíná roku 1240, jeho protipólem při vstupu do Moravské brány je Helfštýn.
Vysoký kopec předurčoval ochranu jedné z větví Jantarové stezky do Polska, ztuhlá pryskyřice byla významnou obchodní komoditou. Cesta propojovala naleziště na Baltu s Jadranem, náklad se musel hlídat, možná tu byla i přepřahací stanice, nebylo možné hnát celou cestu stejné soumary.
Pod hradem vznikla tržní osada, kostel zasvětili svatému Václavovi, který byl i ochranitelem státní hranice. Kostel původně gotický byl později upravován renesančně a barokně. Při pozdější kolonizaci regionu se stala osada nakrátko jeho centrem.
Maketa Starého Jičína v hradním muzeu
.
Vlastní jméno Jičín se odvozuje od slova Dik znamenající kance, v přeneseném významu člověka hrubého, divokého. S příponou ín vznikl název osady, Starý Jičín se původně psal Gyzcin (1278), po založení Nového Jičína se připojilo Starý kvůli rozlišení osad. (Zdroj: Zeměpisná jména Československa)
K prohlížení si okolí slouží dalekohledy
Mnoho majitelů
Osadu získal do držení Arnold z Huckeswagenu působící v družině Přemysla Otakara I. Poté majetek získávají páni z Kravař.
Ješek z Kravař patřil k významným dvořanům císaře Karla IV., panovníka doprovázel při jeho korunovaci a u dvora byl častým a vítaným hostem. Majitelé se měnili, období klidu se střídala s boji, hrad se pokoušeli dobýt husité i Poláci, objekt několikrát zachvátil požár.
Výhled z věže
Nejvýznamnějším rodem byli Žerotínové, kteří si v Novém Jičíně postavili pohodlný zámek, nyní je v něm muzeum.
Expozice ve věži
Jičínský hrad nechali renesančně přestavět, zřídili nový palác a dělovou baštu.
V encyklopedii jsem napočítal 19 majitelů, včetně nynějšího, kterým je obec.
Chátrání přišlo po třicetileté válce
Vilém Jindřich ze Žerotína se v letech 1618 až 1620 zapojil do stavovského povstání, když došlo k pobělohorskému „porcování“ majetků zúčastněných povstalců, přišel o čtyři pětiny svých držeb včetně peněz.
Hrad Starý Jičín
To už zuřila naplno 30letá válka, na hradě se postupně střídaly armády obou válčících stran. V roce 1621 to byli Slezané, 1626 Dánové, kteří také plundrovali Evropu, v tehdejší době byli velkým politickým subjektem. O rok později se na hrad vítězně vrhli císařští, posledními nájezdníky byla severské potopa, švédští vojáci. Ti se na jičínském hradě usadili v roce1643, pak odtáhli, aby se roku 1646 vrátili.
Vnitřek ruiny
Když stojím mezi holými zdmi ruiny, říkám si, kolik asi „viděly“ špinavých, páchnoucích o kořist se rvoucích knechtů.
Muselo to tu přeukrutně smrdět, hygiena nebyla prakticky žádná, k tomu ještě koně a možná i hospodářská zvířata. Nyní se nám zdají být zdi vyznačující podobu hradu romantické, ale tehdy to muselo být semeniště infekce.
Část sklepení
Po 30leté válce se hrad stal majetkem dalšího významného rodu – Dietrichštejnů.
Jičín už chátral, v udržovaných částech byly sklady a úřednické byty, sklepy sloužily k uskladnění vína.
Když si panstvo nechalo v obci postavit zámek, stavba na kopci ztratila význam, přesto sloužila až do roku 1748 několika osobám jako příbytek. To už bývalá pevnost spěla definitivně k zániku.
Jako mnohé jiné opuštěné objekty posloužil bývalý hrad coby stavební materiál pro lidi ze vsi.
Vnitřek hradu
Párkrát tu hořelo, většinou po zásahu bleskem.
Ruiny Starého Jičína
Záchrana se nezdařila
Na přelomu minulého století, v roce 1906, získal panství vlastenec hrabě Bedřich Deym ze Střítěže. Měl velkorysé plány na záchranu hradu, ale vše šlo pomalu a přišla Velká válka. Po jejím skončení už do záchrany nikdo nešel.
Na konci století započaly některé záchranné akce, zejména stabilizace zdiva a jeho konzervace.
Pak někoho napadlo, že romantika je to pravé, co ruina potřebuje, a dostavěla se věž první hradní brány.
Náměstí v Novém Jičíně
Obec se snaží památku co nejlépe ochránit.
Hrad je dlouhý 200 metrů, zachovala se část opevnění severního předhradí, dělové bašty a parkánové hradby.
Z obytných části se dobře zachovaly zdi vnitřního hradu, část okrouhlé věže je zřejmě románská.
Štramberská Trúba
Hezká zábava je pozorovat dalekohledem silniční komunikace pod hradem zejména v Moravské bráně nebo Beskydy a Oderské vrchy. Pokoukání je zpoplatněno!
Tipy na výlety v okolí
Ze Starého Jičína to není daleko do zámku v Kuníně, což je nádherně zrekonstruovaná a sbírkově velmi zajímavá památka, do Štramberka na zbytky hradu s věží Trúbou, samozřejmě pro delikatesu, kterou jsou štramberské uši, trochu dál do Příbora, rodiště psychiatra Sigmunda Freuda, a na rozsáhlý hrad Hukvaldy. A úplně nejblíž je Nový Jičín s historickým jádrem, město, které rozhodně nevynechejte.
Na hradě se pořádá mnoho kulturních akcí. Bývaly doby, kdy se tu volně nechalo spát, ale to je z pochopitelných důvodů už minulost.
Správa hradu návštěvníkům sděluje:
Máte chuť prožít nezapomenutelný zážitek na Starojickém hradu ?
Pak si objednejte kulturně zážitkový večer a noc na hradě s opékáním buřtů v kovovém koši na hradním nádvoří s vyprávěním strašidelných historek a pověstí, večerní prohlídkou hradu s průvodcem a loučemi a s možností přespání ve vlastním spacáku a na vlastní podložce.
Tento večer je určen primárně pro předem objednané uzavřené skupiny návštěvníků a je vždy pod vedením kastelána, pana purkrabího, nebo obou současně.
Veškeré informace o této jedinečné možnosti obdržíte přímo od kastelána hradu na telefonu
602 320 577 nebo na emailové adrese hradstaryjicin@email.cz
Tento zážitkový večer poskytujeme též školním výletům a příměstským táborům.
Volné bivakování, stanování, či jakékoliv jiné přespávání
a rozdělávání ohně v areálu zříceniny je zakázáno a průběžně namátkově kontrolováno.
Starý Jičín
Zdroje
Veškerosti o hradě najdete na www.hradstaryjicin.cz
Hrady bez ohrady, David a Soukup,2020
Vlastní
