Článek
Pirátští europoslanci byli hojně kritizováni za podpoření zákazu prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2035. Nyní Vám dávám prostor si své hlasování obhájit před odpůrci.
Děkuji za možnost! Prvně, nejedná se o zákaz prodeje automobilů se spalovacím motorem. Legislativa od roku 2035 zavádí na výrobu nových automobilů požadavek nulových emisí, tedy půjde typicky o výrobu aut se spalovacím motorem. Pokud by však došlo k technologickému pokroku, který podmínku bezemisnosti naplní, mohou se vyrábět spalovací motory dál. Také nikdo nebude bránit v jejich užívání. Pokud si seženete v roce 2034 nové auto se spalovacím motorem, budou-li ho mít ještě automobilky v nabídce, můžete s ním jezdit celou jeho životnost. A samozřejmě ojetiny si budete moci kupovat i po roce 2035.
Důležitým aspektem také je právě ta dostupnost u automobilek - ty už dávno předbíhají legislativu a vyřazují spalovací motory ze své nabídky již několik let. Je to normální tržní mechanismus, pokud několik automobilek začne investovat do nových technologií, vodíkových i elektrických pohonů atd., nechcete zůstat pozadu. V roce 2020 představovaly elektromobily 20 % všech v Číně vyrobených a prodaných automobilů a tato oblast bude v budoucnu růst dál. Pokud si chceme v EU udržet konkurenceschopnost, bude se potřeba soustředit na inovaci a nové emisní standardy představují do budoucna pro evropský trh impuls.
Jde samozřejmě i o boj proti změně klimatu. Silniční doprava je hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů v dopravě v Evropě, tvoří jich zhruba 70 %, na celkových emisích je její podíl kolem 15 %. Dobrou zprávou je, že jde o sektor, kde je relativně jednoduché emise snížit.
Velkým pozitivem pro spotřebitele je předpokládaný pokles cen elektromobilů a nákladů na pohonné hmoty. Počítá se s tím, že elektromobily jsou pro značnou část populace momentálně nedostupné, cílem nových norem je mimo jiné snížit pořizovací cenu. Používání vozidel na elektrický pohon je potom nákladově efektivnější a v Parlamentu jsme také podpořili požadavky na zvýšenou energetickou účinnost a delší životnost nově vyrobených elektromobilů.
Obecně se nejedná o tak dramatický zásah do životů lidí či ekonomiky, jako někteří straší. Je to naopak podpora už rozjetého trendu tak, aby jeho dopady byly pro všechny co nejpřijatelnější.
Vy jste členkou zahraničního výboru Evropského parlamentu. Reagovala EU (nebo bude reagovat) na potlačování práv žen v Turkmenistánu?
Ve výborech máme vždy práci rozdělenou podle témat či regionů, a já se v zahraničním výboru věnuji Východnímu partnerství, tedy Ukrajině, Moldavsku, Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii a Bělorusku. Vzhledem k mimořádné situaci zabírá velkou část mojí kapacity pochopitelně Ukrajina.
I já se občas podívám na YouTubera Lukefrye, takže jsem si šíleností v Turkmenistánu pochopitelně všimla. Vztahy se státy střední Asie jsou pro EU předmětem stálého přehodnocování. Bavila jsem se o tom se svými kolegy, co se na region soustředí, a podle jejich informací vyvíjí v rámci delegace EU pro vztahy s Turkmenistánem tlak neustále. Problém je však v tom, že hlavním diplomatickým nástrojem EU je obchod, nicméně mezi námi není obchodní dohoda s žádnými návaznými podmínkami, jen dílčí import a export s členskými státy, což náš diplomatický tlak pochopitelně výrazně limituje.
Chystáte se za rok svůj mandát europoslankyně obhajovat?
Jelikož se soustředím na množství témat a můj zmíněný region je otřásán válkou a krizemi, nemám moc energie se takovým otázkám teď věnovat. Rok je ještě dlouhá doba. A u Pirátů navíc věci fungují trochu jinak - moje rozhodnutí samo o sobě neznamená zvolení. I skládání kandidátek je u nás předmětem vnitrostranické demokracie. Pokud se rozhodnu, že bych chtěla ve svém mandátu pokračovat, budu muset svou dosavadní práci i vizi na další roky obhajovat před členskou základnou. Díky tomu se u nás z evropských kandidátek nemůže stát loterie trafikantů.
Navíc považuji politickou funkci za veřejnou službu, nikoli kariérní rozhodnutí, a musím tedy pomýšlet i na to, zda a kde bych ráda dosáhla úspěchů ve svém oboru.
Chtějí Piráti v eurovolbách 2024 nějakou spolupráci třeba se Zelenými?
I o takových věcech u Pirátů rozhoduje Celostátní fórum. Pokud chcete můj odhad, troufám si říct, že společný postup s Zelenými není ve hře. Ve straně nyní není apetit po dalších koalicích, i s ohledem na to, že v eurovolbách býváme poměrně silní. Tradičně však budeme mít kandidátní listinu s otevřenou možností pro kohokoli se ucházet o přízeň členské základny.
Co byste vzkázala mladým lidem, kteří se zajímají o politiku a jsou hejtováni za svůj věk?
Aby to ignorovali. Politika je střetem zkušeností a názorů, ale nejde v nich o kvantitu, ale kvalitu. Pokud máte právě teď zkušenosti ze školy, tedy vzdělávacího systému; nebo z práce ve start-upu a přehled o těžkostech pro začínající podnikatele; nebo jste se právě vyučili a zjišťujete problémy ve svém oboru… Všechno to jsou zkušenosti nějaké skupiny lidí jako vy, které pak v politice zastupujete. V demokracii je nutné, aby různé skupiny měly své zastání. To neznamená, že člověk, kterému je šedesát, či celý život pracoval jako lékař, se nemůže naučit problémy a výzvy jiných skupin, ale za prvé, takových osvícených osob zase tolik není, nelze na to spoléhat, a také je prokázáno, že tito lidé témata, která se jich netýkají, většinou neprioritizují. Aby demokracie fungovala, potřebuje odrážet složení společnosti.
Byla jste u prezidentských voleb? Prozradíte nám kdyžtak svého favorita?
Zúčastnila jsem se obou kol a svůj hlas jsem dala Petru Pavlovi. Setkala jsem se s ním osobně už před čtyřmi lety a již tehdy mě napadlo, že by byl zajímavým prezidentem. Osobně od něj především očekávám, že bude naší velmi polarizovanou společnost konečně oproti svému předchůdci spojovat. Ačkoli se to snažil Babiš ve své antikampani vykreslit jinak, Pavel k tomu spojování má předpoklady.
Jaký názor máte na možnou účast Ruska a Běloruska na LOH 2024 v Paříži? Měli bychom my, Češi, olympiádu případně bojkotovat?
Olympijské hry vnímám ve dvou rovinách, a to ve sportovní - a v politické či diplomatické. Jako kompromisní mi přišlo řešení na Olympijských hrách v Pekingu v roce 2022. Sportovci, pokud chtěli, na hrách soutěžili, nicméně mnoho západních politiků se nezúčastnilo a dalo tak najevo svůj nesouhlas s represivním čínským režimem. Pokud se Rusko a Bělorusko budou her v Paříži účastnit, což nepodporuji, mohla by to opět být forma diplomatického bojkotu. Sportovci často na Olympijské hry trénují velkou část svého života a neměli by být o tuto příležitost férově soutěžit ochuzeni. Na druhou stranu, politici jsou zde od toho, aby vyjádřili svůj politický postoj, a ten je za mě jasný. Bojkot.
Jste zastánkyní kvót na ženy v politice? Proč ano/ne?
Když jsem byla mladší, kvóty jsem odmítala, s takovou tou klasickou argumentací, že schopné ženy se prosadí. Byla jsem v inkluzivní a začínající politické straně a byla jsem schopná se prosadit, tedy jsem se domnívala, že to dokáže každý/každá. Posléze jsem se však na problém přestala dívat subjektivně a emotivně, a podívala jsem se racionálně na výzkumy ze zemí a institucí, které je v nějaké formě zaváděly, a data ohledně rovných příležitostí, a ty mě přesvědčily, že nějaká forma kvót může být prospěšná pro odstranění současných bariér zapojení žen.
Podreprezentace žen je systémovým a velmi hluboko zakořeněným problémem, nasadit na něj tedy dočasné systémové řešení by za mě nemělo přinášet tolik kontroverze. V jiných záležitostech tohoto charakteru se systémovým řešením nebráníme, tak proč v tomto konkrétním ano? Ve spoustě evropských zemí (např. Severské státy, Španělsko, Portugalsko) tento nástroj pomohl k mnohem větší rovnoprávnosti, což by bylo jejich cílem i u nás. Jde samozřejmě o nastavení toho systému - na Ukrajině například dostanou strany, které dostanou na volené funkce alespoň 40 % žen, finanční příspěvek od státu. Není potřeba si všechno představovat jen černobíle, jako „buď zipová kandidátka nebo nic“.
Na Slovensku se budou konat předčasné parlamentní volby a hrozí návrat Roberta Fica a jeho strany SMER-SD. Jak toto vnímáte?
Zrovna v těchto dnech si připomínáme vraždu novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. A vzpomínáme třeba na to, že Ficovo jméno se objevilo i v odposleších Mariána Kočnera, který o něm mluvil jako o někomu, kdo mu zajistí klid. A na to, jak musel sám odstoupit. Robert Fico je zkrátka jedním ze stínů slovenské politiky a jeho potenciální návrat do čela země je samozřejmě na pováženou, ale jde také o smutnou vizitku slovenské politiky, která sice dokázala vygenerovat prezidentku světového formátu, ale na parlamentní úrovni se jen prohlubuje odcizení slovenské společnosti. Naše sousedy zkrátka čeká hodně práce.
