Článek
Nedávno jsem se zamyslela nad tím, jak se všechno mění. Je to na pováženou a jsem trochu rozlobená. Jak to, že se mi prodlužují vzdálenosti? Úsek do obchodu jsem dříve došla za kratší dobu než dneska. Dnes mi to trvá dlouho a když do toho obchodu dojdu a nakoupím, tak těch několik kousků nákupu je daleko těžší.
Koupím si noviny a zjistím, že je tisknou s menšími písmenky. Prosit lidi, aby mluvili zřetelně je zbytečné. Všichni mluví tak potichu, že jim nerozumím.Je pravda, že bych si stejně nepamatovala co by mi řekli i kdybych je slyšela. Oblečení se vyrábí tak, těsné, hlavně v pase a na stehnech , že je to hrozně nepříjemné. Raději si tedy nic nekoupím a navléknu si tepláky, které mě netlačí.
LIdé mého věku jsou mnohem starší než já. Tuhle jsem potkala jednu známou, a tak strašně zestárla, že mě nepoznávala.
O tomhle všem přemýšlím, když se ráno umývám. I ta zrcadla nedělají tak dobrá, jako před lety. Tu osobu totiž v tom zrcadle nepoznávám, ale umyju ji.
