Článek
V předchozím články jsem skončil se záznamem z jednoho sezení a po chvíli dohadů se mi podařílo postahovat všechny dostupné záznamy za letošní rok včetně poslední dostupné schůze k tomuto datu, pyšnící se pořadovým číslem 146. Pokud máte zájem, můžete výsledek mých pokusů najít na mém anonymním GitHubu. Ve vedlejším repozitáři si časem postavím nějaké osobní stránky, ale všeho do času.
Než se vrhneme na hraní si se záznamy, zmíním pár potíží, na které jsem narazil:
- data z přepisů mají pro počítačové zpracování vcelku nepříjemnou strukturu. Bohužel včetně těch z komprimovaných archivů u kterých bych čekal trochu lepší štábní kulturu.
- po chvíli testování jsem navíc zjistil, že archivy jsou neúplné a část dat jsem tak musel stahovat přímo ze stránek PS, což se nelíbilo ani mi ani jejich serveru. Ten mě čas od času brzdil v rozletu. Být tam ty data v nějakém příčetném formátu, bylo by to pro všechny zúčastněné příjemnější.
Dost ale řečí, pojďme se na data podívat. Co s nimi můžeme dělat? Tak třeba si můžu vzít zápis z jednoho dne, seřadit si ho a nacpat ho do nějakého modelu s dostatečně velkým kontextovým oknem. Jedním z takových modelů je Gemini Pro, který na jeden zátah zvládl schroustat i schůzi 127, která trvala 8 dní a její zápisy mají zhruba 160 tisíc slov1
Jak potom takový výstup vypadá? Pro schůzi 130, kterou jsem vybral protože byla jednodenní (klidně přeskočte označený blok, můj text pokračuje pod ním):
XXXXXXXXXXXXXXXXXXX AI generovaný text XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Na 130. schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 13. února 2025, projednávali poslanci několik klíčových zákonů,včetně reformy sociálních dávek, novely zákona o ochraně přírody a krajiny a změn v organizaci lékařských pohotovostí. Jednání provázely četné procedurální návrhy na přerušení, přestávky na porady klubů a spory o vedení schůze.
Reforma sociálních dávek ("Superdávka")
Nejrozsáhlejší debata se vedla o vládním návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci, známém jako „superdávka“ (sněmovní tisky 799 a 800).
Cíle reformy:Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka představil reformu jako zásadní revizi dávkového systému. Mezi hlavní cíle patří:
- Zjednodušení: Sloučení čtyř současných dávek do jedné, což znamená jednu žádost a jedno správní řízení.
- Motivace k práci: Zavedení pracovního bonusu a odstranění "bodů zlomu", aby se lidem vždy vyplatilo legálně pracovat, i kdyby si vydělali jen malou částku navíc.
- Adresnost a spravedlnost: Zavedení příjmového a majetkového testu, který zohlední zůstatky na účtech, nemovitosti či vozidla, aby pomoc směřovala k těm, kteří ji skutečně potřebují.
- Konec "byznysu s chudobou": Nastavení pravidel pro přiměřené bydlení a jeho standardy (sociální zařízení, kuchyně), aby stát nepodporoval předražené a nekvalitní ubytování.
- Podpora vzdělávání: Zohlednění plnění povinné školní docházky dětí při vyplácení podpory.
Výhrady a pozměňovací návrhy:Z řad opozice i některých koaličních poslanců zazněla kritika a řada pozměňovacích návrhů:
- Chybějící kalkulačka: Mnoho řečníků, včetně Olgy Richterové (Piráti), kritizovalo ministerstvo za to, že nezveřejnilo výpočetní nástroj (kalkulačku), který by umožnil ověřit dopady reformy na konkrétní domácnosti. Ministr Jurečka argumentoval, že kalkulačku nelze vytvořit před schválením finálních parametrů zákona.
- Ohrožené skupiny: Zazněly obavy, aby reforma negativně nedopadla na zranitelné skupiny, jako jsou samoživitelé, rodiny s více dětmi nebo lidé v exekuci a insolvenci. Byly podány návrhy na rozšíření okruhu zranitelných osob například o lidi v I. stupni invalidity nebo dlouhodobě nemocné.
- Lidé v exekuci: Poslanci Patrik Nacher a Lucie Šafránková (ANO) navrhli, aby se nárok na dávku u lidí v exekuci počítal z reálného příjmu po srážkách, nikoliv z celkového, což by je motivovalo k legální práci.
- Podpora studentů: Byly předloženy návrhy na zavedení nové dávky na hlídání dětí pro studující rodiče ("hlídačkovné") a na zvýšení dostupnosti sociálních stipendií pro vysokoškoláky.
Novela zákona o ochraně přírody a krajiny
Dalším významným bodem byla novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která vyvolala silnou debatu především kvůli záměru vyhlásit Národní park Křivoklátsko.
Hlavní body novely:
- Ochrana dřevin: Zavedení přísnějších kompenzací za kácení stromů ve městech v souvislosti s výstavbou, s cílem chránit zeleň jako klíčový prvek adaptace na změnu klimatu.
- Druhová ochrana: Změna přístupu z ochrany jednotlivců na ochranu jejich biotopů (např. chránit mraveniště, nikoliv každého mravence). Zahrnuje také posílení ochrany opylovačů a regulaci světelného znečištění.
- NP Křivoklátsko: Vládní návrh počítá s vyhlášením pátého národního parku v Česku na území Křivoklátska.
Kontroverze kolem NP Křivoklátsko:Záměr se setkal s ostrým odporem opozice (zejména SPD a ANO), která argumentovala především:
- Nesouhlas obcí a občanů: Většina dotčených obcí (27 z 29) a tisíce občanů v petici vyjádřily se záměrem nesouhlas.
- Charakter krajiny: Podle kritiků není Křivoklátsko původní "panenskou přírodou", ale kulturní krajinou tvořenou převážně hospodářskými lesy založenými člověkem.
- Obavy z bezzásahovosti: Zazněly obavy, aby se neopakovala situace ze Šumavy a lesy nebyly zničeny kůrovcem v důsledku vyhlášení bezzásahových zón.
Ministr životního prostředí Petr Hladík tyto argumenty odmítl s tím, že jde o unikátní biotop, 99 % pozemků je státních, život místních obyvatel nebude zásadně ovlivněn a novela zároveň posiluje pravomoci obcí v radách národních parků.
Další projednávané body
- Zákon o zdravotních službách: Diskuze se vedla o novele, která přesouvá odpovědnost za zajištění lékařských pohotovostí z krajů na zdravotní pojišťovny. Zatímco někteří poslanci vyjádřili obavy, jak sedm pojišťoven zajistí a zkoordinuje péči , jiní tento krok uvítali s tím, že pojišťovny mají silnější nástroje (smlouvy, finance) k motivaci lékařů než kraje.
- Zákon o obcích: Projednával se poslanecký návrh na rozšíření pravomocí společenství obcí, aby mohla vlastním jménem vykonávat některé kompetence, včetně státní správy, nebo zřizovat společnou obecní policii.
- Zákon o účetnictví: Představen byl návrh implementující evropské směrnice, který rozšiřuje povinnost firem vyhotovovat zprávy o udržitelnosti (ESG).
Schůze byla ukončena v 18:59, aniž by byly projednány všechny body programu.
XXXXXXXXXXXX Konec AI generovaného bloku XXXXXXXXXXXX
To všechno během pár minut a s odkazy na relevantní sekce, které jsem si dovolil vynechat. Zájemce se může podívat na původní transkripty a zhodnotit, nakolik je shrnutí přesné. Zápis ze schůze 130 měl „pouhých“ 35 tisíc slov - taková střední novela. Tu bych louskal i se svou rychlostí čtení tak den, možná dva. Když připočítáme čas na psaní výpisků tak ještě déle.
Pro někoho, kdo se většinou o politiku příliš nezajímá je to zajímavý způsob, jak dohnat mezery. Nemusím se pročítat skrz novinové články, přemýšlet kdo co řekl a co tím myslel - nechám si shrnout schůze, pročtu si je a budu mít poměrně slušnou jistotu, že nečtu úplné nesmysly. Zájemce o seriózní debatu by si stejně měl ověřit, že AI nehalucinuje, ale obecně se dá říci, že při pouhém shrnování textů bez snahy o další interpretaci umělá inteligence exceluje. Začínám chápat, proč jsou z ní mí manažeři tak unešení.
Na hrabání se ve shrnutí všech schůzí letošního roku teď nemám náladu, ale časem bych rád doplnil svůj repozitář i o ně. Místo toho budeme chvíli počítat. Prosím neutíkejte, nudit vás nehodlám.
Proslovy ve sněmovně jsou sice jenom jedním z výstupů pro jednotlivé poslance, ale i tak by mě zajímalo kdo jedná a kdo se „jenom veze“
Krok číslo jedna - poprosím model o skript (z důvodu efektivity a správnosti) o shrnutí dat: Napiš mi program, který projde data z jednotlivých schůzí(jedna složka pro každou schůzi) a pro každého poslance sečte počet jeho proslovů, celkový počet vyslovených slov.
Dostal jsem data vypadající zhruba takto:
{"speaker": „Patrik Nacher“, "speech_count": 88, "total_words": 30460, "total_chars": 177887, "avg_word_length": 346.1363636363636, "median_word_length": 274.0, "avg_char_length": 2021.4431818181818, "median_char_length": 1616.5}
Tady musím poznamenat, že data bylo potřeba ještě vyčistit. Někteří poslanci měli nekonzistentní tituly (třeba "financí ČR Zbyněk Stanjura") vzniklé jako pozůstatek nedokonalého sekání textu
Data teď mám pro každého poslance který pronesl alespoň jeden proslov. Pokud někdo nemluvil po vzoru starého úsloví mlčeti zlato, tak jsem si ho bohužel zatím neměl jak všimnout. I proto teď zůstanu u pozitivních věcí. Hlavní důvod ale je že naskládat do grafu více než top 40 řečníků nevypadalo hezky.
K tomu ještě doplním že se jedná o data bez záruky - pokud bych je chtěl prezentovat někomu v práci nebo z nich dokonce činit závěry musel bych si dát jo pozor, ať náhodou něco nezesloním - umělá inteligence umí být nespolehlivá a je potřeba ji hlídat.
Naštěstí mě za to nikdo neplatí a tak si můžu hrát bez větších nároků na kvalitu. Můj poslední dotaz na Claude zněl: napiš mi skript, který mi nakreslí graf pro počet proslovů, celkový počet slov a medián slov na jeden proslov.
Seřazeno podle počtu proslovů. Nevím jestli to je ten nejlepší způsob řazení, ale nešť. Minimálně to znamená, že vidíme stejných 40 lidí ve všech grafech.
Počet proslovů - top 40
Slov celkem
Medián slov
=== SOUHRN STATISTIK PARLAMENTNÍCH PROJEVŮ ===
Celkový počet řečníků: 138
Celkový počet projevů: 4,103
Celkový počet slov: 916,673
Průměrný počet projevů na řečníka: 29.7
Průměrný počet slov na řečníka: 6,643
Průměrný počet slov na projev: 223.4
=====================================
Takže máme data. Vidíme v nich něco zajímavého? I s tímto malým vzorkem se nám podaří něco vykoukat.
Celkový počet řečníků je ostře menší než počet poslanců. Jinými slovy za poslední rok se vyskytlo šedesát dva poslanců, kteří si své myšlenky nechávají pro sebe. Taky můžu mít chybu v datech a je tak možné, že někomu křivdím. Řádově to ale bude sedět. Nicméně to, že zhruba čtvrtina sněmovny usilovně mlčí je přinejmenším materiál k zamyšlení. Mějme na paměti že nejenom proslovy ve sněmovně živ je poslanec a tak na ně nebuďme příliš tvrdí. Nicméně mě to vede k myšlence na příští článek - určitě někde budou data o omluvenkách a přítomnosti v PS a bude to zajímavý referenční bod pro kontrolu.
První dvě místa obsadili Piráti, což je vzhledem k jejich celkovému počtu ve sněmovně úctyhodný výkon. Olga Richterová s Jakubem Michálkem tak jsou ve sněmovně premianty.
Pan Juchelka sice mluví často, nicméně většinou velmi úsporně. Pokud tak můžu vzhledem k mediánu 25 slov na projev2 soudit. Nicméně v součtu pronesl něco okolo dvaceti tisíc slov, takže musel mít i nějaké delší proslovy.
Pan Okamura své myšlenky vyjadřuje v souvislejších blocích a když se rozohní není lehké ho zastavit.
Pan Skopeček zastává své povinnosti místopředsedy svědomitě, nicméně když zrovna nedělá rozhodčího, tak toho moc nenamluví. Celkem pronesl necelé čtyři tisíce slov a zařadil se tak na poslední místo v naší top 40.
Paní Válková je velmi aktivní, což mě překvapilo, protože jsem si její jméno musel dohledat. To ilustruje, jak málo sleduji za běžného provozu politiku.
Dalo by se pokračovat, ale pro dnešek toho nechám. Ještě si myslíte, že sběr dat je nuda?
Všem zůčastněným děkuji a omlouvám se, pokud jsem se někoho dotkl.
===========================================
1. Pravda, včetně metadat, ale stejně.
2. Navíc jsem si zrovna všiml, že data všech proslovů zahrnují „Místopředseda PSP Aleš Juchelka::“, takže skutečný medián je 21 slov. Toť ke kontrole dat.
