Článek
Autor uvádí jako fakt, že vzdělaná společnost rovná se prosperující společnost. Dále zmiňuje i to, že vysoké školy jsou místem jak vzdělávání, tak i vědeckého výzkumu. Problém není v tom, že by vzdělanost nebo vědecký výzkum nebyly prospěšné. Ale: vysoký počet absolventů VŠ studia nemusí nutně znamenat vysokou vzdělanost. Může znamenat pouze menší náročnost VŠ studia, jeho větší dostupnost. Určitě dnes potřebujeme více lidí s vyšším stupněm vzdělání i za cenu toho, že se trochu sníží laťka na schopnosti studenta. Ale skutečný vědecký pokrok neudělá masa průměrných vysokoškoláků, ale naopak několik skutečně dobrých, kteří se věnují vědě, mají k tomu schopnosti a té vědě dokážou věnovat hodně času, úsilí, vlastně tou vědou žijí.
Ne každý vědecký výzkum a bádání nutně musí vést k prosperitě. Pokud se vědecká práce např. týká rozvoje nějaké technologie nebo vývoje nějakých nových léků, je tu zřejmý pozitivní dopad na životy lidí. Lidem se zlepší kvalita života, zpravidla takový vynález nebo objev má i výrazný ekonomický dopad. Na rozdíl od ekonomů typu Václava Klause si nemyslím, že by vše vyřešil trh. V minulosti to byli různí zlepšovatelé a vynálezci technických řešení, lidí s technickou invencí, kteří tyto věci dokázali přenést do praxe. Něco nového se začalo vyrábět, nejprve zde byla vědecká nebo spíš technologická invence a až poté přišla ta ekonomická stránka věci. A v té ekonomické stránce šlo hlavně o to něco vyrábět, něco umět a ne jen umět šikovně (např. pod cenou což je spojené s levnou pracovní silou) prodávat.
Pro vědecký a technologický rozvoj potřebujeme relativně malé množství lidí, kteří svému oboru velmi dobře rozumí. Pro běžnější práci, nějaký inženýr ve firmě, k tomuto máme nyní lidí dostatek. I zde mnohdy platí, že méně je více. Raději trochu méně inženýrů, ale kvalitních než mít co nejvíc lidí s diplomem, kteří stejně pak mnohdy dělají méně kvalifikovanější činnosti.
Máme zde ovšem i řadu oborů, kde jde určitě o seriózní vědecký výzkum, ale ta vědecká práce nevede a ani nemá vést k prosperující a bohaté společnosti. Myslím oblasti jako egyptologie nebo archeologie, kde byli v minulosti v naší zemi skutečné vědecké výstupy. Jde tu více o vzdělanost a vědu jako takovou, než nějakou ekonomickou užitečnost.
Při masovosti vysokoškolského studia (přes 97% gymnazistů se hlásí na VŠ) nejde mnohdy jen o zájem uchazeče o vědní obor nebo danou profesi. Někdo chce být lékařem, právníkem, architektem, strojním inženýrem. Obor ho skutečně zajímá a chtěl by v něm pracovat. U dosti lidí je ale snaha „nějakou“ tu VŠ mít. K tomu účelu tito lidé hledají školy, kam se snáze dostanou nebo je vyšší šance, že školu absolvují. Nejde o skutečný zájem o obor, ale o snahu mít VŠ diplom.
Pouze tímto zmiňuji a jinak nechávám stranou různé z mého pohledu podivné obory, kde si nejsem jejich užitečností vůbec jist. A i u těch seriózních oborů si kladu otázku, jestli těch absolventů potřebujeme skutečně tolik, když evidentně tu nejsou místa, kam by po škole ti lidé mohli jít v oboru pracovat. Je skutečně vhodné studium religionistiky pro marketingového manažera? Kolik reálně potřebujeme genderových odbornic a odborníků? Najdou tito lidé uplatnění v oboru? Dle mého názoru by mělo studovat daleko více studentů zubního i všeobecného lékařství. Je určitě špatně, pokud někde přijímají studenty zejména proto, že za každého fakulta získá od státu nějaké peníze a takto ti studenti tu fakultu či katedru živí. Peníze nevyřeší vše, rozhodně ne ve špatně nastaveném systému.
Autor bere prospěšnost v podstatě jakéhokoli VŠ studia za hotovou věc. Na to pak navazuje ekonomickou stránkou věci. Jen tak mimochodem zmíní, že vlastně v té praxi taková poptávka po vysokoškolácích není. U ekonomické stránky uvádí zejména drahé bydlení. Dovolil bych si oponovat. Každý mladý člověk někde bydlí a toto má své náklady. Bydlení potřebuji stejně, ať studuji VŠ a nebo chodím do práce. Pokud někdo bydlí u rodičů a přes týden je např. v Praze, kde bydlí na koleji, tak v místě bydliště nutně být nemusí. Pro občasnou návštěvu domova nemusí nutně míst svůj samostatný pokoj. A ještě jinak, dnes je velké množství regionálních VŠ. Každé krajské město ji má a někdy nejen ta krajská města. Pokud ty regionální školy mají mít smysl, pak ne v tom, že někdo z Opavy bude bydlet na koleji v Praze a naopak někdo z Prahu půjde studovat do Opavy nebo Liberce. Ty školy znamenají dostupnost VŠ v dosahu bydliště pro velkou část populace. Jen některé obory nelze studovat na takovýchto regionálních vysokých školách.
Pokud někdo je z ekonomicky slabší rodiny, tak pak je otázkou, jestli nezvolit nějakou formu studia VŠ při zaměstnání. Ostatně dnes je velmi běžná práce vysokoškoláků i u běžného denního studia. U určitých oborů si možná tolik tolik přivydělávat nejde. Jako mladý jsem slýchal větu připisovanou prezidentu Masarykovi. Ten prý říkal, že student má studovat. Dnes naopak velká část studentů různě pracuje a studium velmi protahují. Umím si představit systém půjček u oborů, kde má stát zájem a současně kde to je asi těžší pracovat vedle studia. Dotovat třeba to ubytování medikům nebo studentům stomatologie, nějaká nevratná půjčka, která by byla spojena se závazkem, že zůstanou pracovat v českém zdravotnictví po určitou dobu. I řidič tramvaje má závazek u DP, že bude myslím 3 roky jezdit a na základě toho nemusí platit kurz na řízení tramvaje, který mu poskytl DP. Nevím, kolik ten kurz stojí, tipuji pár desítek tisíc, víc snad ne. Cena VŠ studia je dle mého názoru daleko vyšší i trvání studia. U studentů, kteří studium nedokončí bych případnou dotaci na ubytování požadoval zpět. Lidé by měli chodit studovat VŠ tehdy, když o obor mají zájem a mají určitý odhad, že k tomu mají schopnosti. Do maturity každý ví, jak dosavadní studium zvládal. Neměli by lidé chodit na VŠ jen proto, aby si to zkusili, očekával bych hlubší zájem.
Oproti autorovi, na kterého jsem reagoval, vidím jinak několik věcí. Ne každé vysokoškolské studium je nutně přínosem a ani studium solidního vysokoškolského oboru nemusí nutně vést k většímu blahobytu společnosti. Stát by měl uvážlivěji dotovat studijní obory, přijímat více studentů tam, kde jsou potřební absolventi, dokonce i za cenu, že takové studium je nákladnější. Jsem proti plošným dotacím pro studenty, např. na ubytování. V určitých případech dotace ano, ale raději formou podmíněně nevratné půjčky. Je určitě třeba zvýšit motivaci studentů, aby se studiu věnovali řádně a vycházeli kvalitní absolventi. Méně je někdy více.
