T. G. Masaryk: Tatíček republiky, dědic monarchie? Masarykův původ znovu budí vášně

Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel Československé republiky, filozof, státník a pro generace „tatíček národa“. Jeho životní příběh je symbolem vzestupu z chudoby k nejvyšším metám. Ale vedle neotřesitelného obrazu demokratického prezidenta se už více než století vznáší fascinující otázka: byl skutečně synem prostého kočího Josefa Masaryka, nebo měl v žilách krev Habsburků? A co když jeho otcem nebyl císař, ale hodonínský cukrovarník Redlich?

Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Pokud by byl synem Františka Josefa I., musel být počat na přelomu jara a léta 1849 – v době, kdy se mladý císař skutečně pohyboval na jihu Moravy, kde se formovalo vojsko proti uherskému povstání. V té době sloužila v Hodoníně Terezie Kropáčková, Masarykova matka, na panství patřícím Habsburkům.

Podle spisovatele Davida Glocknera hledali císařovi rádcové „čistou“ dívku, která by byla vhodná pro diskrétní uvolnění panovníkovy sexuální energie. Terezie do této představy zapadala. Franz Josef mohl být v regionu i dříve než v prosinci 1849, kdy je jeho pobyt doložen – třeba jako soukromá osoba.

Zásadním bodem teorie je údajná poznámka z císařova deníku: „Kropáčková vyřízeno.“ Podle zastánců hypotézy šlo o potvrzení, že těhotenství služky bylo „vyřešeno“ sňatkem s kočím Josefem Masarykem. Tento zápis však nebyl nikdy doložen v autentickém originále a většina historiků ho považuje za legendu.

Absence DNA testů je ve skutečnosti dvojsečný argument, který může být interpretován jak pro, tak proti císařské teorii. Záleží, z jaké perspektivy se na to díváme.

Vedle císařské verze existuje i méně známá spekulace: Masaryk mohl být synem hodonínského židovského cukrovarníka Nathana Redlicha. Terezie Kropáčková u něj údajně sloužila a mohl mezi nimi vzniknout vztah. Tato teorie nabrala na síle zejména během Hilsneriády, kdy Masaryk veřejně obhajoval židovského mladíka, což někteří vykládali jako osobní motivaci. Ani zde však neexistují žádné důkazy.

Masaryk vyrůstal v bídě. Jeho otec Josef byl kočí, matka Terezie služebná. Vzpomínky z dětství ukazují tvrdé podmínky, ale i silné morální základy. Masaryk nikdy veřejně nezpochybnil, že Josef byl jeho otcem. K matce choval hlubokou úctu, o otci mluvil s respektem, byť vztah nebyl příliš srdečný.

Opakovaně zdůrazňoval, že hodnotu člověka neurčuje rod, ale pravda, morálka a služba společnosti. Pokud by nesl v sobě císařskou krev, nikdy to nepotvrdil, a lze pochybovat, že by to odpovídalo jeho zásadnímu postoji k monarchii.

Už za Masarykova života kolovaly zvěsti o „modré krvi“. Pro některé to byla romantická představa, pro jiné ironie: muž, který rozbil monarchii, měl být jejím nemanželským dědicem. Psychologicky jde o snahu spojit český národ se slávou Habsburků, nebo o formu vyrovnání mezi republikou a monarchií.

Uvažovalo se o genetickém testování, ale bez souhlasu rodiny k němu nedošlo. Přímé důkazy tedy stále chybí.

Naděje se upíná k zapečetěné obálce, uložené v Národním archivu. Předaná Antonínem Sumem (osobní tajemník Jana Masaryka) v roce 2005, má být otevřena 19. září 2025 v Lánech za přítomnosti prezidenta Petra Pavla. Obsah – údajně Masarykova „poslední slova“ – může přinést nové světlo. Historici však varují: i pokud se objeví zmínka o původu, bude nutné ověřit autenticitu.

Hypotézy o císařském či Redlichově původu zůstávají bez důkazů. Jsou součástí folkloru, nikoli historie. Masarykův skutečný odkaz spočívá v jeho životě, díle a hodnotách. Ať už byl synem kočího, císaře nebo cukrovarníka, stal se prezidentem lidu – mužem, který změnil tvář Evropy.

Jeho velikost nestála na původu, ale na odvaze, práci a víře v pravdu. Tak se zrodila největší osobnost moderních českých dějin.