Dva dny v Portu stačí: Degustace portského, podivný tradiční pokrm a nejkrásnější knihkupectví světa

Pokud se zajímáte o cestovatelský tip na prodloužený víkend, pak mohu doporučit Porto. Začátkem října jsme ocenili držící se letní teploty kolem 25 C°. Procházky podél řeky protékající městem ocení především ti, co se rádi promenádují u vody a jestli jste milovníci vína, hlavně toho červeného a sladkého, pak tohle je místo přímo pro vás.

Zpáteční letenka z Prahy do Porta se společností EasyJet v tomto období (říjen 2025) vyšla přibližně na 12 000 kč s jedním příručním zavazadlem. Při včasném nákupu by cesta mohla vyjít i levněji, ale náš nápad na návštěvu byl tak trochu spontánní a na poslední chvíli, takže jsme se museli smířit s vyšší cenou. Během letu si na palubě letadla můžete zakoupit drobné občerstvení. Večerní let do Porta se naštěstí obešel bez přestupu a po dvou a půl hodinách letu jsme přistáli na letišti Francisca de Sá Carneiro. Po příletu si nezapomeňte posunout čas o hodinu zpátky.

Ubytování většinou hledáme přes Booking a i tentokrát se nám poštěstilo rezervovat hotel vzdálený asi jen deset minut od centra města. Nechali jsme se tam dopravit transferem. Ti, co používají Booking.com pravidelně, už možná vědí o některých výhodách nabízených služeb. My jsme měli díky těmto benefitům transfer do hotelu zdarma. Ubytování v pozdních večerních hodinách proběhlo bez problému, takže jsme se mohli s klidem uložit ke spánku a těšit se na následující den.

Tady máte tři záchytné body, kterých se můžete držet:

V každém větším městě, lákajícím turisty z celého světa, je příhodné najít nějaký vyvýšený bod, odkud si můžete celou metropoli prohlédnou hezky z výšky. V Portu je to bezpochyby zvonice architektonického komplexu Clérigos, nacházející se v centru města na ulici Rua dos Clérigos. Vstupenka do věže stojí přibližně 250 Kč (10 eur) pro jednu osobu. Pak už jen stačí vyšlápnout si 240 schodů a můžete si vychutnat panoramatický výhled na celé Porto.

Cestou ke kostelu vás zaručeně zaujmou pouliční domy místních obyvatel. Jsou úzké, vysoké a obložené kachlemi (zvané azulejos) nejrůznějších barev a vzorů. Vypadají asi tak jako naše koupelny zhruba před třiceti lety, nebo alespoň mně tahle myšlenka proletěla hlavou. Rozhodně má člověk při procházce městem neustále zdviženou hlavu, takže bacha kam šlapete. Město se svažuje dolů k řece, tak ať vám někde nezaškobrtne noha.

Kromě vyvýšeného bodu by každá metropole, jíž protéká velká řeka, měla turistům určitě nabídnout plavbu lodí. V Portu je několik plavebních společností, které nabízejí několik lodních výletů. Ty nejzajímavější vás dopraví až do oblasti vinic produkujících portské víno a většinou zaberou celý den. My tolik času nemáme, takže jsme si vybrali hodinovou plavbu Portem s prohlídkou místních mostů. Na docela krátkém úseku jich tu najdeme hned šest. Tím stěžejním je most Ludvíka I. Patrový, obloukový most se během let stal symbolem města. V době výstavby (1886) byl největším svého druhu a navrhnul jej architekt Théophile Seyrig, žák a později spolupracovník slavného Gustava Eiffela.

Za výlet lodí jsme utratili v přepočtu asi 500 Kč (cca 20 eur). Jakmile jsme se vylodili zpátky na břeh, vydali jsme se směrem k mostu vedoucího ze staré části zvané Ribeira na druhý břeh. A hned za mostem na nás čekal třetí bod programu.

Ve městě najdete několik vinařských sklepů, které vám ochotně nabídnou ochutnávku portského vína i s výkladem. Lze také předem zakoupit lístky s průvodcem, který vás vezme hned do několika sklepů s ochutnávkami. Jak jsem už zmínila, my jsme navštívili první vinařský sklep hned za mostem, a ten patří značce BURMESTER.

Degustace 3 vín s prohlídkou sklepa vychází něco málo přes 500 kč (22 eur). Dozvíte se tady něco o historii podniku, o vinařských oblastech Alto Douro a především získáte poznatky, co se týče výroby portského vína, jeho odrůd, barev, chutí a mnoho dalšího. Kdo ještě portské neochutnal, vězte, že je to víno hezky slaďoučké. Ti, co dávají přednost suchým vínům jako já, se musí smířit s tím, že i když si v některém podniku objednáte suché portské víno, stejně bude pořád nasládlé. Jako dezert po jídle ale určitě zachutná všem milovníkům tohoto nápoje.

Na závěr prohlídky jsme dostali tři skleničky vína na ochutnávku. Mimo červeného máte možnost vyzkoušet i bílé. K místním vínům se doporučuje také věhlasný portugalský sýr Serra da Estrela z ovčího mléka.

První den v Portu hezky uplyne a vy máte ještě možnost projít se po nábřeží, kde se ve stáncích dají nakoupit nejrůznější suvenýry. Patří mezi ně produkty vyráběné především z korku, protože Portugalsko je jedním z hlavních pěstitelů korkových dubů. Dámy by prohloupily, kdyby si z Porta neodvezly korkovou kabelku či peněženku, která bude sloužit jako velmi slušivý a přitom nijak drahý doplněk.

Druhý den hurá k atlantskému pobřeží. I když je venku krásných 26 C° a já se oblékám do plavek, moc si neslibuji, že bychom dováděli ve vlnách. V říjnu je prý voda v této oblasti nejteplejší, ale i tak se drží v rozmezí 17 - 19 C°. Mně tedy přišla o dost chladnější, ale možná to bylo jen mé teplomilné zdání.

K pobřeží se dostanete městskými autobusy, anebo můžete vyzkoušet historickou tramvaj, která se tím směrem také vydává. Možná vás ale odradí fakt, že bývá docela přeplněná. V tom případě si ji aspoň vyfoťte, ať na ni máte památku.

Podél pobřeží s plážemi a zátokami na koupání vede hezká promenáda, takže pokud milujete procházky s výhledem na širý oceán a chcete se nadýchat mořského vzduchu, pak si tu atmosféru určitě užijete. Po cestě narazíte na několik podniků a restaurací, kde si můžete dát něco na zub. Někdo dá přednost čerstvým darům moře, my jsme vyzkoušeli tradiční portský pokrm francesinhu.

Z mého pohledu je tato chuťovka složená ze všeho, co vám zůstalo v ledničce. Kromě chleba je to kus hovězího nebo vepřového steaku, klobásy nebo salámu, šunky a sýra. Všechno se to pěkně zapeče a posadí do rajčatové omáčky - já bych spíš řekla polévky. No a jako třešničku na dortu můžete dát nahoru ještě volské oko. Voilà - a dobrou chuť. Já sním všechno, takže za mě dobrý, ale nevím, jestli se tímto sendvičem zavděčí všem. Možná bude lepší zase portské a nějaký ten sýr - to nikdy neurazí.

Věděli jste, že v Portu se nachází nejkrásnější knihkupectví na světě? Já coby milovník knih jsem ho musela navštívit. Pro takovou návštěvu se ale musíte obrnit trpělivostí. Sem si nemůžete jen tak přijít a koupit si knížku. Nejprve je třeba koupit si zase lístek a to opět v cenové výši kolem 250 kč (10 eur). Poté se musíte vystát docela dlouhou frontu, což minimálně 20 minut zabere. A pak už jen račte vstoupit do Livraria Lello.

Čím že se toto knihkupectví stalo tak věhlasné? Traduje se, že knihovna inspirovala J. K. Rowlingovou během psaní série o Harrym Potterovi. Spisovatelka totiž v té době v Portu skutečně žila. Mnozí návštěvníci se také domnívají, že se v knihkupectví natáčely některé záběry do filmového zpracování. Zaměstnankyně knihkupectví nás ale brzy vyvedla z omylu. Film se tady opravdu nenatáčel a Rowlingová prý v knihovně nikdy nebyla. Nevadí, hlavně že tu mají pořád narváno. Interiér je opravdu moc hezký. Kdo si zde koupí knihu, tomu bude z ceny odečtena částka 10 eur, které jste dali za lístek, tak proč toho nevyužít?

Dva dny utekly jako voda, ale člověk toho stihne vidět dost na to, aby uspokojil své cestovatelské pohárky. Před příletem jsme toho o Portu a vlastně obecně o Portugalsku moc nevěděli, ale během krátké doby jsme načerpali dostatek informací a jako houba nasákli zdejší atmosféru. Moc se nám tu líbilo a neměla bych nic proti tomu vrátit se sem jednou zas.