Článek
Šerpové jako součást expedic do hor
Britové využívali Šerpy už při prvních expedicích během zdolávání nejvyšší hory světa ve 20. letech. Tento národ je na drsné přírodní podmínky zvyklý, místní obyvatelé tu vyrůstají ve vyšších nadmořských výškách, a jejich organismus krutým nástrahám přírody odolává mnohem snáz než je tomu u většiny lidí. I Edmund Hillary, který jako první Evropan oficiálně stanul na vrcholu Everestu, měl po boku svého Šerpu. Byl jím Tenzing Norgay, bez jehož zkušeností by se nahoru nejspíš nevyšplhal.
Tenzing Norgay a Edmund Hillary v roce 1953 po zdolání vrcholu nejvyšší hory světa
Rekordmanem v počtu výstupů je rovněž jeden ze Šerpů - Kami Rita Sherpa. Patří mezi živoucí legendy himálajského horolezectví a stal se symbolem neuvěřitelné vytrvalosti. Na vrchol Mount Everestu vystoupal více než osmadvacetkrát, čímž vytvořil rekord, který nemá v historii obdoby. Poprvé stanul na nejvyšší hoře světa v roce 1994 a od té doby se na ni vrací téměř každý rok. Kromě Everestu samozřejmě zdolal i další osmitisícovky. Dalo by se říct, že to, co je pro většinu horolezců splněným snem, se pro něj stalo celkem běžnou rutinou. V roce 2024 se na špičku podíval během deseti dnů dvakrát. Naposledy se mu výstup podařil v květnu loňského roku (2025), takže si počkáme, jestli to zvládne i letos. Jen pro informaci, tento muž oslavil letos 56. narozeniny.
Nejsou to ale jenom muži, kteří mají odvahu poprat se s drsným horským prostředím. Na Everest si troufají i ženy a to dokonce i takové, které nemají tolik zkušeností. Ženy na Mount Everestu si své místo musely doslova vybojovat. Dlouhou dobu panoval názor, že extrémní výšky a drsné podmínky nejsou pro ženy vhodné, ale tuto myšlenku postupně zbořily odvážné průkopnice jako Junko Tabei, která stanula na vrcholu v roce 1975. Od té doby se ženské výpravy staly běžnou součástí expedic a dokazují, že vytrvalost, psychická odolnost a schopnost zvládat riziko nejsou otázkou pohlaví.
Junko Tabei byla první ženou na Everestu. Jako jediná žena zdolala všech sedm nejvyšších vrcholů.
Lhakpa Sherpa
Na vrchol vystoupalo už více než 800 žen a mezi nimi se také najde jedna, která drží rekord v počtu výstupů. I ona patří k národu Sherpů. Pro ni to bylo o to větší vítězství, protože ženy tohoto národa se vždycky schovávaly ve stínu mužů a jejich přání a touhy byly jen málokdy vyslyšeny.
Lhakpa Sherpa se narodila v horské oblasti Nepálu nedaleko Mount Everestu, kde je život spojený s náročnými podmínkami vysokých nadmořských výšek. Vyrůstala v chudé rodině, kde musela od útlého věku pomáhat s domácími pracemi, a jako dívka neměla přístup ke vzdělání. Toto privilegium bylo ženám Šerpů odpíráno. Malá Lhakpa pomáhala jedině tím, že každý den doprovázela svého mladšího bratra do školy a zpátky. Náročná cesta přitom trvala dvě hodiny. Do třídy ale vstoupit nesměla, a tak žádné vzdělání nikdy nezískala.
Hory ovšem milovala a vždycky se chtěla podívat na odvrácenou stranu té nejvyšší z nich. Příbuzní ji strašili a tvrdili, že tam žijí yettiové, ale ona se toho nezalekla. Když lidé z expedic hledali zdatné nosiče, ostříhala si vlasy nakrátko, aby vypadala jako chlapec, protože dívku by na takovou práci odmítli. Jejím velkým vzorem se stala Pasang Lhamu, která na Everest vystoupala v roce 1993, ale při sestupu během bouře zahynula.
Když se v roce 2000 zformovala expedice, jejímiž členy bylo několik nepáslkých žen, Lhakpa si vzala tento úkol k srdci a za každou cenu chtěla dojít až na vrchol. Během expedice ženy postupně ztrácely sílu a jedna po druhé se svého snu vzdávaly. Počasí se zhoršovalo a dokonce i někteří muži se rozhodli výstup přerušit, ale ona se zatvrdila a pokračovala dál, i kdyby měla jít úplně sama. Nakonec se jí její úsilí vyplatilo a ona se stala první nepálskou ženou, která zdolala nejvyšší horu světa a vrátila se ve zdraví zpátky. V očích svých lidí se stala hrdinkou. Do té doby byla jako žena méněcenná.
Výstup na vrchol versus soukromý život
Její osobní život jakoby odrážel její boj s horským masivem. Nebyl totiž o nic lehčí. Postupně se jí narodily tři děti. Prvorozený syn přišel na svět ještě před tím, než zdolala Everest. Otec dítěte se na ni vždy díval svrchu a podváděl ji. Nikdy se za něj neprovdala a vlastní rodina ji proto považovala za černou ovci. Podruhé se zamilovala do člena jedné z expedic, který pocházel z Rumunska. Společně vystoupali na nejvyšší vrchol znovu a pak společně s ním odletěla do Ameriky, kde pracovala jako pokrývačka střech. Pohledy z výšky pro ni zkrátka nepřestávaly mít svůj význam.
Ale ani po boku druhého muže nenašla štěstí. Byl příliš vznětlivý, panovačný a hrubý. Ke všemu začal hodně pít. Pořádal další expedice na Everest, které vedl, ale mnohdy se potýkal s řadou problémů. Během jednoho výstupu někteří členové jeho skupiny zemřeli. Lhakpa se s ním jedné noci v táboře pohádala, vyčetla mu jeho nezodpovědnost. On ji na oplátku ztloukl do bezvědomí. Jejich manželství se ocitlo na dně. Dál žili ve svazku, ale manžel ji opakovaně ponižoval a fyzicky napadal. Ona na něm ale byla finančně závislá, bez něj by se v Americe jen stěží uživila. Zároveň se bála, že přijde o dceru. Nakonec otěhotněla potřetí a rozhodla se, že si přes všechny potíže dítě nechá.
Poté se na Everest několik let nevrátila, ačkoliv hory byly jejím domovem a jedině tam se cítila svobodná a silná. Domácí násilí se nicméně stupňovalo, její dcery nesly napětí ve vztahu rodičů těžce. Nakonec se Lhakpa rozhodla od manžela odejít a ubytovat se v azylovém domě. Rozvod byl náročný, ale dcery byly svěřeny do její péče. Bez vzdělání dostávala jen podřadné práce, myla nádobí, uklízela, aby sebe a děti uživila. Mezi americkými občany nijak nevyčnívala, ale v Nepálu její jméno něco znamenalo. Začala znovu zdolávat Everest a v roce 2022 jako rekordmanka mezi ženami stanula na špičce podesáté. Postupně si vydobyla věhlas po celém světě.
Lhakpa Sherpa představuje symbol silné ženy, která se nenechá ničím pokořit. Nevzdávala se ani když se na svahu hory přihnalo kruté počasí a nenechala se zlomit ani ve chvíli, kdy trpěla pod tíhou domácího násilí. Každé její zdolání vrcholu pro ni představovalo skutečnost, že se ubrání nepřízni osudu v běžném životě. Stala se vzorem pro všechny slabé ženy, pro mnoho horolezců a především pro své děti. Ať už ji čeká v životě cokoliv, věří, že se s tím bude umět vypořádat.
Zdroje:
