Osud Ruth Handlerové: Vymyslela panenku Barbie, pak onemocněla rakovinou a začala vydělávat jinak

Narodila se v roce 1916 jako nejmladší z deseti dětí. Její rodiče byli polsko-židovští imigranti a usadili se v americkém státě Colorado. V šesti měsících přenechali její výchovu nejstarší sestře, u které byla až do svých devatenácti let. V tom čase jí pomáhala s podnikáním v obchodě a sama si tím vypěstovala vcelku podnikavého ducha.

Se svým mužem, Izzim Eliotem Handlerem, se seznámila už v šestnácti letech. V tom čase byl ještě studentem umění. Po dokončení školy se začal zajímat o výrobu nábytku a protože se v té době začal hodně rozmáhat „plastový“ průmysl, Ruth napadlo, že by si mohli založit podnik na výrobu umělohmotného nábytku. Krátce na to se k nim přidal ještě společník Harold Mattson. Spojením dvou jmen - Matson a Eliot - vznikl název nové firmy, kterou známe i dnes - Mattel.

Výroba nábytku fungovala dobře, ale Ruth, která se starala o prodej a marketing, byla plná různých nápadů. Když později s manželem a dětmi odjela na dovolenou do Švýcarska, všimla si tehdy za výlohou ženské figurky. V Evropě to byla známá postavička z novinového komiksu a říkalo se jí Bild Lilli. Byla natolik oblíbená, že ji začali v Německu vyrábět jako panenku v šatičkách a Ruth Handlerové se ten nápad velice zalíbil.

Vzpomněla si na to, jak si její dcera s kamarádkami často vyráběly figurky z papíru a vydávaly je za dospělé postavy. V Americe se panenky prodávaly jen ve formě malých miminek, ale neexistovaly panenky, které by znázorňovaly dospělou ženu. Podnikavá Ruth okamžitě pochopila, jak je díra na americkém trhu. Od výroby plastového nábytku k výrobě plastových panenek už byl jen krůček. Nebylo vůbec těžké přesvědčit manžela, aby jejich firma začala nabízet nové zboží. Mattel se tak pomalu ale jistě začal orietovat na výrobu hraček.

Ruth Handlerová vsadila všechno na jednu kartu. Panenka, kterou pojmenovala podle své dcery Barbary zkráceně Barbie, byla uvedena na trh 9. března 1959. První verze se od dnešních usměvavých, blonďatých panenek docela lišila. Měla stažený culík, černobílé plavky a vzhledem připomínala ambiciózní, vkusně nalíčenou a tak trochu namyšlenou Bild Lilli. Pro prodej byla ale velmi důležitá reklama. Manželé Handlerovi do ní vložili půl milionů dolarů a domluvili se s tvůrcem dětských pořadů Waltem Disneyem, že jej budou sponzorovat. Tak se stalo, že během televizního vysílání pro děti se v reklamách začala objevovat zcela nová hračka. A malé holčičky šílely! Každá z nich chtěla mít doma svoji panenku Barbie. Cena nebyla tak vysoká, stála 3 dolary a během prvního roku se prodalo 300 000 kusů. Umělohmotná figurka se stala kasovním trhákem a peníze se jen hrnuly.

O dva roky později byl na trh uveden mužský model panenek. Ruth si tentokrát vypůjčila jméno svého syna Kennetha a pojmenovala ho jednoduše Ken. Šikovný mladý muž se tak stal oficiálním partnerem Barbie a od té doby tvoří nerozlučný pár. Postupem času se začaly vyrábět různé varianty panenek v různých profesích, s rozmanitými doplňky a oblečením. Mattel chtěl dívky povzbuzovat a razil heslo, že v kariéře se mohou stát čímkoliv chtějí. V roce 1965 jste si tak mohly koupit Barbie-astronautku, v roce 1973 Barbie lékařku a v roce 1992 Barbie-prezidentku. Tahle panenka byla zkrátka ve všem napřed než tomu bylo v realitě.

Od 80. let se objevovaly panenky Barbie s tmavou pletí a další varianty různých etnických skupin. Začínali se však ozývat i první kritici. Někteří odborníci dávali výrobcům hraček najevo, že se panenka představuje jako nerealistický ideál krásy a může u dívek vyvolávat poruchy příjmu potravy. Barbie byla podle tělesných proporcí až příliš hubená a až příliš malým zákaznicím podsouvala péči o svůj vzhled.

Velmi oblíbenou verzí panenek Barbie byly ty, které uměly mluvit. Tady intelektuálové pro změnu namítali, že některé hlášky nejsou úplně na místě. Když například Barbie řekla: Hodina matematiky je těžká, hned to vypadalo, že panenka zlehčuje výchovu mladých studentek. Kritika byla v tomto případě tak velká, že se Barbíny s takovým slovním projevem nesměly dál prodávat.

V roce 2009 zase přišla na řadu kolekce panenek s tetováním. Něco takového se rodičům nelíbilo a i thle verze musela být stažena z oběhu. Ne vždycky se Barbie zavděčila všem a ne vždy se dočkala pozitivních ohlasů. I přes to se i dnes řadí mezi nejprodávanější hračky všech dob. Ve dvacátých letech tohoto století přišly na řadu Barbie s handicapem - některé byly na vozíčku, některé měly naslouchátka nebo trpěly onemocněním zvaným vitiligo. Mattel se prostě snaží myslet na každého.

Od roku 1959 se prodala přibližně 1 miliarda panenek. Barbíny se prodávají ve 150 zemích světa a ročně generují miliardové zisky.

V roce 1970 byla Ruth Handlerové diagnostikována rakovina prsu. Kvůli ní musela podstoupit radikální mastektomii a přišla tak o celý svůj prs. Na nějakou dobu se přestala zabývat podnikáním a věnovala se plně sobě a svému zdraví. Postupně se jí v hlavě usazovala myšlenka na ideál krásy, který celý život vkládala do svých panenek. Barbíny měly dívky skutečně povzbuzovat k tomu, aby o sebe dbaly, aby se snažily být krásné, ambiciózní a měly dokonalou postavu, při tom ona sama měla teď do ženské dokonalosti daleko.

Uvědomila si, že nyní by se měla zaměřit na nové klienty. Na ženy, které si prošly tím samým co ona. Které se cítí být nedokonalé a neúplné, protože jim chybí podstatná část těla, která z ženy dělá ženu. Potřebovala jim vrátit sebeúctu a napadlo ji, že chybějící dílek je třeba nějakým způsobem doplnit. A tak přišla s nápadem prsní náhrady. Do té doby se na pultech objevovaly jen nedokonalé a nepohodlné výplně. Spojila se proto s odborníky a začala na jejich vývoji usilovně pracovat. Brzy se na trhu objevil nový výrobek s názvem Nearly Me (Téměř já). Tyto náhrady byly měkké, přirozené na dotek, dobře padnoucí a dostupné v různých tvarech a velikostech.

Podnikatelka si tím brzy získala velké uznání mezi odborníky, lékaři a především pacientkami. Ona sama se na téma mastektomie nebála na veřejnosti otevřeně mluvit. Do té doby se za něco takového ženy styděly a téma odstranění prsů byla víceméně tabu. Ruth Handlerová ale všem ukázala, že není třeba chodit okolo horké kaše. Veřejnost jí za to obdivovala a udělila jí několik ocenění.

Ruth Handlerová za sebou zanechala silný odkaz, který nemizí ani po letech. Zemřela v roce 2002 na komplikace spojené s léčbou rakoviny tlustého střeva ve věku 85 let.

Barbie si během let prošla několika modifikacemi, vystřídala mnoho profesí a získala velké množství přátel. Na svém instagramovém účtu má miliony fanoušků.

Zdroje: Ruth Handler, Time, Bild Lilli doll, People