Největší zrcadlo světa? Jedinečný úkaz uvidíte jen pár týdnů v roce a ubytování vás také překvapí

Na odlehlém jihozápadě Bolívie, nedaleko města Uyuni, se skrývá místo, které působí téměř nadpozemsky. Krajina, kde se nebe ztrácí v zemi a hranice obzoru mizí. Právě tady se rozprostírá největší zrcadlo světa, přírodní plocha tak dokonale rovná a jasná, že dokáže odrážet celé nebe.

Název Salar de Uyuni pochází ze španělštiny a znamená jednoduše solná planina Uyuni. Tato oblast je jedinečnou solnou pánví nacházející se v jihozápadní Bolívii, v oblasti Altiplana, ve výšce přibližně 3 650 metrů nad mořem. Je to největší solná poušť na světě — zabírá necelých 11 tisíc km².

Salar vznikl postupným vysycháním prehistorických jezer, která pokrývala Altiplano. Změna klimatu vedla k odpařování těchto jezer. Po jejich vyschnutí zůstaly vrstvy soli a minerálů, které dnes tvoří pevnou, rozsáhlou slanou krustu. Pod jejím povrchem se nacházejí vrstvy slané vody a bahna bohaté na minerály, především s vysokým obsahem lithia, sodíku, hořčíku, draslíku či bóru. Salar je například jedním z nejvýznamnějších ložisek lithia na světě.

Dnes je Salar de Uyuni nejen přírodní památkou, ale také významným místem pro cestovní ruch, vědecký výzkum a průmysl. Vědci zde zkoumají klima, minerální složení i geologický vývoj And. Naproti tomu turisté z celého světa sem míří kvůli jeho jedinečné kráse. V období dešťů se plocha mění v obří zrcadlo odrážející oblohu a během sucha má vzhled nekonečné bílé krajiny s geometrickými prasklinami na povrchu.

Jedním z nejzajímavějších fenoménů Salaru jsou solné hotely, unikátní stavby vystavěné téměř výhradně z bloků soli — od stěn přes podlahy až po části nábytku. Nejznámější z nich, Hotel Palacio de Sal, byl jedním z prvních svého druhu na světě. Solné bloky se těží přímo na místě a používají se jako stavební materiál, který díky extrémně suchému klimatu překvapivě dobře odolává.

Návštěvníci tak mohou zažít noc v prostoru, kde vše voní po minerálech a křupe pod nohama. Úsměvné je, že hosté jsou obvykle upozorněni, aby nelízali stěny, protože tím rychleji erodují, a také proto, že sůl není nijak upravovaná. Některé hotely mají dokonce solné sochy, bary a místnosti, kde se světlo odráží od krystalické struktury soli způsobem, který jinde neuvidíte.

Uprostřed zdánlivě nekonečné bílé pustiny se zvedají zvláštní ostrovy, pozůstatky dávných vulkanických útvarů, které dnes vystupují jako tmavé skvrny na jinak dokonalé, ploché krajině. Nejznámější z nich je Isla Incahuasi, ostrov porostlý obřími kaktusy, některé jsou starší než 800 let. Tyto ostrovy nabízejí jedinečný panoramatický pohled na okolní slanou pláň. Člověk má ze shora pocit, jako by stál na vrcholu světa, obklopený nekonečným bílým mořem. Geologicky se jedná o zbytky starých lávových kuželů nebo korálových útesů z doby, kdy oblast pokrývalo obrovské jezero. Pro cestovatele jde o jedno z nejmagičtějších míst celého Salaru.

Od prosince do března se na povrchu Salaru vytvoří tenká, jen několikacentimetrová vrstva vody. Ta se drží nejčastěji 1 až 3 týdny v kuse, podle toho, jak intenzivní jsou srážky. Nejde však o nepřetržitý stav — zrcadlo se během sezóny několikrát vytvoří a opět vyschne. Aby vznikl dokonalý odraz, musí být povrch zároveň zaplavený a absolutně klidný, bez větru. Když se to podaří, změní se salar v obří přírodní optickou iluzi, kde se hranice mezi nebem a zemí úplně ztratí.

Zajímavé je, že díky tomuto jevu je Salar jedním z nejpřesnějších přirozených zrcadel na světě, a dokonce se využíval pro satelitní kalibraci výškových měření NASA - odraz světla od dokonale rovného povrchu pomáhal zpřesnit data z družic.

Fotografové, cestovatelé i běžní návštěvníci tu dělají úžasné, surrealistické snímky. Vypadá to například, jako by lidé chodili po obloze, nebo jako by kráčeli po hladině moře. Něco takového by určitě zaujalo nejednoho turistu, co myslíte? Jak by se výlet do solné pouště líbil vám?

Zdroje: wikipedia.org/wiki/Salar_de_Uyuni, globeguide,