Tak vznikla Alza: Aleš Zavoral počítače prodával už na kolejích. Školu nedodělal, teď je miliardář

V roce 2025 se dle světového magazínu Forbes umístil Aleš Zavoral na deváté příčce mezi nejbohatšími Čechy. Hodnota jeho majetku činila 56,4 miliard korun. S tím už se dá docela hezky žít nebo ne? Český podnikatel přitom nikdy neměl žádné velké ambice a nikdy si nepředstavoval, že by jeho podnik mohl přerůst v tak velké obchodní impérium.

Aleš Zavoral je, co se vystupování na veřejnosti týče, tak trochu „paní Columbová“. Své soukromí si střeží, mnoho informací o sobě do světa nevypustí. Nemá potřebu se zviditelňovat a proč taky? Nejde o žádnou celebritu, která vydělává peníze vystupováním na jevišti. Lidé jsou ale zvědaví a přirozeně je zajímá, jak se z obyčejného člověka může stát během několika let miliardář. Ačkoliv málokdo zná jeho tvář, zeleného mimozemšťana, který podnikatele zastupuje v televizi, znají snad všichni a všem většinou brnká na nervy. Jenomže reklama je prostě reklama a ta musí lidem zalézt pod kůži.

Jak vlastně Aleš Zavoral začínal? Psal se rok 1994 a on ten rok akorát dovršil plnoletosti. Jamile to šlo, založil si živnostenský list a mohl začít podnikat. Tehdy ještě studoval a žil u rodičů. Telefon v té době neměli a co bylo třeba vyřídit na dálku, vyřizovalo se z nedaleké telefonní budky. Takovým způsobem to táhnul následující čtyři roky, než si otevřel svůj první kamenný obchůdek. Tehdy ho začala tížit zodpovědnost, protože bylo skutečně nutné vydělat si na nájem. Mladému podnikateli se ale dařilo a o zákazníky nikdy neměl nouzi.

Proč vlastně začal s elektronikou? V osmdesátých letech, když byl Aleš ještě klučina, se počítače a elektronika začaly teprve vyvíjet a on rozhodně nebyl jediný, koho nové vymoženosti doby zajímaly a lákaly. Inu dnes je to umělá inteligence a před čtyřiceti lety to byly první domácí počítače. Doba jde opravdu rychle kupředu. Na základní škole v Českém Meziříčí měli vyhrazenou počítačovou učebnu a ta Aleši Zavoralovi hned učarovala. Nijak se v té době určitě nelišil od malých kluků, kteří dnes každou chvíli chtějí novou hru na Xbox či Playstation.

Sám na dobu svého dětství vzpomíná v knize Alza - příběh firmy, která si do toho nenechala mluvit:

„Nakoukl jsem do počítačové učebny. Pamatuju si, že byla nahoře ve druhém patře. Ty počítače tam stály na dřevěných bednách. Na většině z nich běžely nějaké hry. Dodnes si pamatuju, že mě to úplně zhypnotizovalo…“

Od té chvíle se počítače staly jeho zálibou. Zapsal se do kroužku, učil se i základní programování a pomalinku si začal uvědomovat, jak velké možnosti rozvíjející se technologie nabízí. Toto odvětví totiž zajímalo všechny a snad každý si přál mít nějaký ten počítač doma. Tehdy to ovšem nebylo tak jednoduché, protože počítače nepatřily mezi nejlevnější záležitost. Sám Aleš Zavoral ani zdaleka nepocházel z majetné rodiny. Žilo se především z toho, co nabízel dům a zahrada a nějaké větší vymoženosti nepřicházely v úvahu.

Podnikavost Aleše Zavorala se projevovala ještě mnohem dřív, než se seznámil s počítačovou technologií. Pracovitost a touha po finančních příjmech mu byla nejspíš dána do vínku. Ve svých vzpomínkách se například vrací k době, kdy spolu s kamarády obcházel areál, kde se konaly letní zábavy. Tady časně ráno sbíral vratné láhve a mnohdy bystrýma očima šmejdil kolem prodejních stánků, aby zkontroloval, jestli nenajde nějakou zatoulanou minci. Většinou našel. Měl štěstí, a to se ho drželo i nadále.

Později chodil brigádničit do cukrovaru, kde byl zaměstnaný jeho otec. Tady Zavoral pochopil, že je sice hezké dostávat plat za odpracovaný úkol, ale zároveň si uvědomil, že pevná pracovní doba a podřízenost zaměstnavateli rozhodně není to, co by od života chtěl. Potřeboval volnou ruku, ale rozhodně to neznamenalo, že by se snad chtěl „ulejvat“. V hlavě to měl srovnané hned od začátku.

Po základní škole pokračoval ve studiu na gymnáziu a nepolevoval v podnikatelských pokusech. Na svůj první počítač si našetřil sběrem jablek, které pak následně prodával. Počítač tehdy stál 2990 Kč, což byla závratná částka, ale s pevnou vůli se mu to podařilo. Jakmile v osmnácti letech získal živnostenský list, začal vymýšlet další plány. Nakoupil v cukrovaru, kam dříve chodil jako brigádník, pytle cukru za velkoobchodní ceny a začal jej prodávat na dvoře rodinného domu. A tak se začaly sjíždět první zákazníci, kterým mohl dokonce už i vystavit paragon. Takové byly začátky jeho podnikatelského ducha.

Dalším velkým plánem bylo nakoupit skutečně dobrý a našlapaný počítač, jenomže ten v té době stál přibližně 50 000 Kč. Na něco takového jako student našetřit nedokázal hned, ale opět se projevila jeho pevná vůle a nápaditost. Uprosil vlastní rodiče, aby mu na nejnovější model PC zapůjčili zmíněný obnos peněz, a dokonce s nimi sepsal smlouvu.

Jen co dostal počítač do rukou, kompletně ho rozebral, aby co nejlépe pochopil, jak přístroj funguje a z čeho všeho se skládá. Měl trochu obavy, jestli se mu vůbec podaří sestavit ho zpátky, ale dopadlo to dobře. Ta práce ho dovedla ke skvělému objevu. Zjistil, že drahý počítač je tvořený z celkem levných komponentů a že se tedy vyplatí kupovat jednotlivé díly, sestavit počítač a ten pak teprve prodat. Prvním objednatelem takového počítače byl dědeček jeho kamaráda. A v tomto momentě, v podvědomí mladého studenta, začala vznikat Alza!

V roce 1995 Aleš Zavoral dokončil střední školu a nastoupil na ČVUT do Prahy. A tady už se podnikání začalo rozjíždět. Svůj pokoj na univerzitní koleji, který sdílel s pěti dalšími spolužáky, proměnil na kancelář a sklad. Místnost byla neustále zaskládaná krabicemi s monitory a dalšími díly k počítačům.

Na školních nástěnkách visely ceníky počítačů, které sestavoval a nabízel. Poptávka rostla závratnou rychlostí a místa v pokoji nebylo najednou dostatek. Aleš se se svými kamarády-spolupracovníky rozhodl pronajmout místnost v kamenném obchodě s elektrosoučástkami. Ten sídlil v Dělnické ulici a už za nedlouho se k tomuto obchůdku táhly dost dlouhé fronty. Nikoliv však na elektrosoučástky ale na Alešovy počítače. Po celou tu dobu se nepřestávala angažovat jeho maminka a zásobovala chlapce jídlem, protože by jinak snad ani neměli čas jíst.

Mladící kolem nového podniku s názvem Alzasoft po čtyřech letech studia naznali, že škola je v jejich podnikavosti už jen brzdí. Aleš Zavoral hodil školní povinnosti za hlavu a věnoval se naplno tomu, co ho bavilo a co zaručeně prosperovalo. Usilovně svou firmu rozvíjel. Začal ji zviditelňovat i na internetu, ačkoliv tehdy Alzasoft ještě nefungoval jako e-shop. Jeho ceníky ale už na internetu visely a zákazníci se o nich rychle dozvídali. Obrat rostl, všechno fungovalo a už jen to nabádalo obchodníky nepolevovat.

Dlouhá a nikdy nekončící fronta vedoucí k malému obchodu s elektrospotřebiči byla dost dobrou reklamou sama o sobě. Proto taky nejspíš nikdy nekončila. Když se to tak vezme, jedná se o začarovaný kruh štěstí.

Dalším přelomovým rokem byl rok 2000. Jedna místnost v Dělnické ulici už rostoucí poptávce dávno nevyhovovala. Bylo třeba se přesunout do větších prostor, které se nakonec podařilo najít o kus dál v Jateční ulici hned vedle holešovické tržnice. Tady mohla firma zase o něco povyrůst a ani tady fronty nebyly dost krátké. S rostoucím podnikem rostl i počet zaměstnanců a zřizovala se nová oddělení. Zavedla se telefonní zákaznická linka a začal se plánovat internetový obchod. Aleš Zavoral si konečně mohl zřídit i vlastní „šéfovskou kancelář“, kam si zval obchodní partnery. Všechno šlapalo.

Od roku 2002 zákazníci mohli nakupovat zboží od Alzy na internetu. Ten samý rok firma přežila obrovské povodně a zatopení skladů. Na Alzu byla krátká i sama matka příroda, nepoložilo ji nic. Už tři dny po opadnutí stoleté vody firma zase „činila obraty.“

Do roku 2003 fungoval podnik stále na živnostenský list svého majitele, ale v té době bylo načase udělat změnu a Alza se stala akciovou společností. Bylo nezbytně nutné do ní vložit nějaký řád a strukturu a vytvořit novou funkci pro ředitelování. A tak, když Alzu nestrhnul proud vody, dostala se do dalšího proudu svého vývoje a tenhle proud už jen rostl a sílil. Postupně expandovala přes Moravu až na Slovensko a usídlila se i v Rakousku a Maďarsku. Daří se jí všude.

Aleš Zavoral se přiznal, že nerad vyhazuje peníze bezpředmětně a tím pádem se svého času nabídla otázka, jestli je vůbec nutné investovat peníze do marketingu. Jenomže každá velká firma si svou značku budovat musí, i když reklamu vlastně nepotřebuje. Nakonec se jejím maskotem stala postavička, kterou všichni dobře známe. Stačí ji jen zahlédnout a hned víme, o co jde.

Možná tohle chtěli marketingoví odborníci od Alzy nepřímo sdělit, když vymýšleli novou reklamu. Že u Alzy nakupují všichni a teď už je čas nalákat zbývající potenciální zákazníky - mimozemšťany. Maskotem Alzy totiž není nikdo jiný než zelený mužíček z kosmu, jehož hlas se ozývá z rádia i televize. Jestli mimozemská civilizace přijímá nějaké signály z naší planety, pak na tohle se určitě chytne. S trochou nadsázky můžeme říct, že jestli se tu někdy objeví vesmírná loď, tak to bude určitě nad firemním sídlem Alzy (nebo možná nad některým AlzaBoxem.)

Alzák vzniknul v roce 2007 a není přesně jasné, kdo přesně ho vymyslel a proč. Má teorie zmíněná výše se dá považovat za celkem trefnou. Jinak maskot splňuje všechny základní reklamní požadavky - je otravný, vlezlý, tím pádem dobře zapamatovatelný a jeho hlas vám z uší jen tak neodezní. Zná ho prostě každý a kdyby zmizel, asi bychom si o Alzu začali dělat starosti.

Co ještě zbývá dodat? No jo - ty AlzaBoxy. Myslím, že když někdo začne větu Do půlnoci objednáš, ráno…, no hned všichni víme, jak tento reklamní slogan dokončit. Bez AlzaBoxů bychom byli dnes všichni ztraceni. Ne, že by takových boxů teď nebylo dost, podobné schránky zavádí mnoho dalších firem, ale Alza se v tomto bodě opět stala takovým průkopníkem. První AlzaBoxy se začaly v České republice objevovat v roce 2014. Jak ten čas letí.

Dnes můžete na Alze koupit snad úplně všechno, už to nejsou jen počítače a elektronika. Věděli jste, že jednu dobu byla možnost koupit si tam i Teslu? A víte, že zaplatit tu můžete Bitcoinem? Alza jde s dobou a její obraty rostou. Za vším stojí pořádná dávka odhodlání, úsilí, chuti do práce a určitě i špetka štěstí. Aleš Zavoral to všechno měl a vlastně pořád má. A není to jen on, ale i tým lidí, kterými se od začátku obklopuje. Dnes se této firmě dá jen těžko konkurovat. Uvidíme, co s firmou udělá umělá inteligence. Možná už to nebude ALZA ale AI-ZA a ovládne celou planetu. Můžeme jen hádat, co to pro nás bude vlastně znamenat.

Zdroje: forbes.cz, wikipedia.org, archiv.hn.cz

Alza: Příběh firmy, která si do toho nenechala mluvit, 2022