Digitální Mein Kampf pro 21. století: Když se totalita schová do kódu

Karpův manifest je přímým útokem na to nejcennější, co máme – na naše lidské svědomí. Když mluví o tom, že debaty o etice umělé inteligence (AI) jen zdržují, říká nám tím jediné: „Přestaňte přemýšlet, jestli je to správné, a prostě to udělejte.“

Je to jako digitální lobotomie. Pokud z našich systémů vymažeme pojistky, které nás nutí váhat, než někomu ublížíme, nevytváříme chytrou technologii. Vytváříme Terminátora. Trumpův Pentagon už na vývojáře dlouho tlačí, aby AI zbavili všech „slušných“ filtrů. Jaký může být výsledek? Stroj, který nezná soucit, nemá pochybnosti a prostě jen plní rozkazy. Bez ohledu na krev.

Bod 21 - Karpova manifestu o „zaostalých kulturách“ je čistá arogance. Karp se v něm pasuje do role boha, který určuje, kdo je „moderní“ a kdo „druhá kategorie“. Je to nebezpečná hra na schovávanou: miliardář si ukáže na nepřítele a AI systém ho s ledovým klidem „vymaže z mapy“, protože mu to tak vyšlo v datech?

Tohle je moderní šovinismus. Už vůbec nejde o to, odkud jste, ale jak moc jste užiteční pro systém. A tak pokud vaše kultura nestaví autonomní drony, jste podle Karpa „dysfunkční“. Je to svět, kde se hodnota člověka měří silou procesoru, a ne hloubkou jeho charakteru.

Karpův (MAGA) svět je světem „tvrdé síly“, kde se stát a obří korporace slévají v jedno děsivé monstrum. Když se taková firma dostane k vašim nejcitlivějším datům (jako je tomu ve zdravotnictví ve Velké Británii) nebo k tlačítku od autonomních zbraní, demokracie končí. Začíná diktát čísel.

Chováme se jako puberťáci, kteří dostali do ruky technologii bohů, ale v hlavě mají pořád jen touhu po moci a šikaně těch slabších. Máme v rukou nástroj na záchranu světa, ale Alex Karp nás přesvědčuje, abychom ho použili k jeho ovládnutí. Tedy nepřímo ke zničení jeho podstaty, kterou je rozmanitost.

Pandořina skříňka nebyla tímhle „manifestem“ jen pootevřena, Alex Karp ji doslova rozkopl. A pokud dovolíme, aby naše životy řídili lidé bez špetky etiky skrze „algoritmy smrti“, odepisujeme zítřek, který už nepůjde obnovit z žádné zálohy.

Lidskost totiž není program, který můžete znovu nainstalovat. Jakmile ji jednou vymažeme, zůstane jen ticho v cloudu.

Pandořinu skříňku už sice nezavřeme, ale stále můžeme rozhodnout, jestli budeme jejími tichými oběťmi, nebo těmi, kteří v digitální tmě odmítnou zhasnout světlo vlastního svědomí. Hlavně ve státech USA letos na podzim v tzv. „Midterm election“.

Protože jedinou skutečnou revolucí dneška je zůstat hrdě „neefektivním“ člověkem v systému, který nás chce na doporučení pana Karpa redukovat na pouhá data pro své algoritmy smrti.

Odmítněme roli bezzubých nádob a trvejme na tom, že etika není brzdou pokroku, ale jedinou možnou hranicí mezi skutečně lidskou civilizací a digitálním barbarstvím.

PS: V pátek chci psát o rostlinách, tak doufám, že dalšího idiokrata nenapadne další „manifest“.

Americká společnost Palantir Technologies, specializující se na analýzu velkých dat, je dlouhodobě jednou z nejkontroverznějších firem v technologickém sektoru. Mezi hlavní kauzy a kritické body patří:

Jedna z nejvýraznějších kauz se týká poskytování softwaru (systémy ICM a FALCON) americkému úřadu pro imigraci a cla (ICE).

Palantir získal obří zakázky na správu dat britského zdravotního systému (NHS Federated Data Platform), což vyvolalo vlnu odporu v dubnu 2026.

Ačkoliv Palantir oficiálně popíral přímý vztah, v roce 2018 vyšlo najevo, že jeden z jeho zaměstnanců pomáhal Cambridge Analytica.

V únoru 2026 vznesl známý investor Michael Burry (předloha pro film Sázka na nejistotu) vážná obvinění z účetního podvodu.

Firma byla založena s podporou investiční větve CIA (In-Q-Tel) a její software je klíčový pro prediktivní policejní práci a vojenské operace.