Článek
Žijeme v době posedlé kultem těla. Marketing nám denně nabízí nové a nové produkty pro „věčné mládí“. Jsme v médiích, TV a sociálních sítích bombardováni obrazy dokonalých těl a většinou i neuskutečnitelnými sliby o zastavení času stárnutí. Jenže čas a ani to, jak se s ním vypořádává naše tělesná schránka, se zastavit nedá. A možná je to tak snad i dobře.
Po padesátce totiž do našeho života přichází jedinečná příležitost. Místo honby za pozlátkem věčného mládí můžeme objevit něco cennějšího – moudrost uloženou v našem těle. Každá vráska, každá jizva, každý prožitek je součástí našeho příběhu. A tenhle příběh má svou jedinečnou hodnotu, kterou žádný anti-age krém ani omlazující procedura nenahradí.
Eight Psychosocial Stages - https://bit.ly/4hqvcDy
Paměť těla jako pokladnice moudrosti
Naše tělo skutečně není jen tělesná schránka, kterou je třeba neustále vylepšovat. Je to především živý archiv všech našich zkušeností, prožitků a pocitů. Každá buňka v sobě nese otisk našeho života. Našich emocí, našich radostných i bolestivých prožitků, prostě všeho, co se nás dotklo. A právě tato tělesná paměť je klíčem k moudrosti, která přichází s věkem.
Naše společnost zahlcená konzumním způsobem života často vytváří ve starších lidech pocit nepotřebnosti a nadbytečnosti. A právě tenhle strach může být spouštěčem možných drastických změn v etice rozvoje lidského druhu. Genové inženýrství se dnes již netýká jen modifikací genomu člověka v okamžicích jeho zrodu. AI drtí čas, který předchozí evoluční kroky měřily ve staletích, na pouhé dny a hodiny. A my tak dnes stojíme před otázkami, kam se bude ubírat vývoj jednotlivce a hlavně, kdo všechno k němu bude mít vůbec přístup.
Změny genomu mohou sice vylepšit individuální tělesnou schránku, ale také mohou poškodit kolektivní paměť rodu. Naše DNA je evoluční pokladnicí informací uložených stovkami generací, odkazem zkoušek, výzev, adaptace na ně a jejich přežití. Přirozený vývoj genomu v sobě nese všechny tyto vzpomínky na prožité environmentální výzvy, naše nemoci a vztahy, na všechny informace, které formovaly naše předky.
Genové inženýrství, ač nám slibuje „vylepšení“, by však mohlo vést k nenávratné ztrátě této cenné paměti. Představa zdokonalení jednotlivce bez ohledu na kolektivní odkaz jeho rodu ohrožuje právě to hlubší propojení, které nám umožňuje chápat sebe sama jako součást širšího příběhu lidského druhu. Pokud bychom se od tohoto odkazu odřízli, riskujeme nejen vymazání fyzické paměti rodu, ale také především ztrátu jeho identity. Můj rod si nese heslo „En bon foy“ – V dobré víře. Co by z něj asi zbylo?
Křižovatka jako příležitost
Druhá polovina života je něco jako vykročení po zastávce na křižovatce. Můžeme se dál do nekonečna honit za iluzí mládí, nebo se vydat cestou objevování vlastní moudrosti. Nejde o to zastavit péči o sebe, ale o změnu perspektivy na ni. O etiku vývoje člověka, která by vedla od povrchních vylepšení k hlubšímu porozumění sobě samým. Jak se dá najít tento směr?
- Pravidelné vstávání: Nastavte si stabilní čas vstávání. Ranní rutina přináší vnitřní klid a pocit kontroly nad dnem.
- Energetická cvičení: Zařaďte si během dne krátkou sérii cviků, například podle metody Qi Gong nebo jednoduché protahovací cviky, které podpoří propojení těla a mysli.
- Meditační rituály: Každý den věnujte 10–15 minut klidné meditaci. Soustřeďte se na dech, poděkujte svému tělu a vyjádřete mu vděčnost za to, jak sbírá a střeží uplynulé zkušenosti.
- Omezení sociálních sítí: Spočítejte si čas strávený na sociálních médiích. A místo interakce s algoritmy to zkuste s živými bytostmi – rodinou, přáteli nebo sousedy.
- Vědomé sdílení: Naplánujte si týdně alespoň jednu aktivitu, kterou budete sdílet s někým blízkým. To právě společné chvíle posilují pocit sounáležitosti nás všech.
Hello baby boomers
Nová definice krásy
Krása života po padesátce není o dokonalém vzhledu. Je o autenticitě, o přijetí sebe sama, o moudrosti vepsané do našich tváří a těl. Je o naší vnitřní schopnosti vidět krásu v každém dni, v každém okamžiku, v každé zkušenosti.
V této životní etapě vůbec nejde o to „být mladý“. A už vůbec ne navždy. Jde o to být autentický a moudrý. Najděte si své místo pro život, svůj směr toho, co chcete dokázat, sdělit či přetvořit. Možná je to právě moment, kdy se můžete z té zastávky na křižovatce vydat dál. Můžete začít předávat své zkušenosti. A když se z honby za věčným mládím přesuneme k objevování a sdílení skutečné životní moudrosti, vytváříme i nové paradigma.
Pamatujme si jedno, milí baby boomers. Naše tělo ani proces stárnutí není problém, který je třeba řešit. Je to pokladnice plná příběhů a moudrosti. Stačí se zastavit, nadechnout se a vydechnout a naslouchat. Naslouchejte svému tělu nejen proto, abyste ho „vylepšili“, ale abyste porozuměli jeho příběhu.
Objevujte svou moudrost v každičké zkušenosti, v každém překonaném problému, který nám pomohl najít uspokojení po životním zvratu. Protože každá bolest, každý pocit nám má co říct. A sdílejte toto své poznání s rodinou, s komunitou, s těmi, kdo hledají cestu. Pomoci vám v tom může velmi účinně například gestalt terapie.
A třeba se vám právě tím podaří najít svůj směr života, který vás zase dovede o kousek dál.
Zdroje:
WHO – Ageing and health – Světová zdravotnická organizace
GENDER TROUBLE - Feminism and the Subversion of Identity
Christopher Lasch - The Culture of Narcissism
The radical theorist who spawned a gender-queer nation — and became a pop celebrity in the process.
Age and Ageing – Oxford Academic
Erikson's Stages of Development - A Closer Look at the Eight Psychosocial Stages
Yuval Noah Harari: Homo Deus
