Článek
Trestná činnost spojená s utrpením volně žijících živočichů se stala jedním z nejlukrativnějších nelegálních byznysů na světě. Zahrnuje například pašování slonoviny, rohů nosorožců, tygrů, papoušků či plazů. Přestože je vzhledem k tajné povaze tohoto obchodu obtížné určit přesná čísla, odhady naznačují, že ročně generuje přes 20 miliard amerických dolarů. Velká část zisků přitom slouží k financování aktivit zločineckých skupin či dokonce ozbrojených milic a povstaleckých skupin. Tato nezákonná činnost představuje vážnou hrozbu pro přírodu a přežití nesčetných druhů.
Jaké jsou dopady kriminality páchané na volně žijících zvířatech?
- Úbytek přírody: Kriminalita páchaná na volně žijících zvířatech je hlavním faktorem úbytku biodiverzity, zejména v regionech s výskytem vzácných a unikátních druhů. Tato přírodní centra – jako je Amazonie, Velký Mekong, povodí Konga a jižní Afrika – jsou cílové oblasti pro získávání volně žijících živočichů. Jejich neustálý a nadměrný odchyt nebo odlov může rychle vyčerpat místní populace, které jsou základem zdejších ekosystémů, a narušit ekologickou rovnováhu. Kromě toho nelegální a neregulovaný obchod s volně žijícími živočichy přispívá k šíření invazních druhů. Zvířata vypuštěná úmyslně nebo náhodně do nového prostředí – jako například barmské krajty v Everglades na Floridě – mohou konzumovat a vytlačovat původní druhy a způsobovat tím dlouhodobé ekologické a ekonomické škody.
- Degradace stanovišť: Ačkoli samotný obchod s volně žijícími živočichy představuje významnou hrozbu, jeho dopad je často umocněn ztrátou stanovišť a dalšími environmentálními tlaky. Odstraňování klíčových druhů z ekosystémů může narušit potravní řetězce a snížit odolnost stanovišť vůči změně klimatu a dalším stresorům. S mizením druhů se zhoršuje ekologická integrita lesů, mokřadů i mořského prostředí, což urychluje degradaci a snižuje schopnost přírody poskytovat lidem základní služby, jako je čistá voda, úrodná půda či ukládání uhlíku. K nelegálnímu odchytu z volné přírody může docházet rychle a na některých místech i v průmyslovém měřítku, což pro místní populace znamená, že se z něj už nikdy nemusí vzpamatovat.
- Organizovaný zločin a ozbrojenci: Zločiny páchané na volně žijících zvířat nejsou jen otázkou ochrany přírody – jde o globální bezpečnostní problém. Obchod kontrolují organizované zločinecké sítě, které zneužívají slabou veřejnou správu a korupci k pašování divokých zvířat přes hranice. Tyto kriminální sítě se často překrývají s dalšími nezákonnými aktivitami, jako je obchod s drogami, pašování zbraní a vykořisťování lidí. V některých případech byly zisky z trestné činnosti páchané na volně žijících zvířat spojeny s financováním ozbrojených skupin a teroristických organizací, což destabilizuje regiony a podkopává mír a bezpečnost.
- Problém pro živobytí místních lidí: Odchyt volně žijících živočichů pro nelegální obchod okrádá místní komunity o životně důležité zdroje. Mnozí se spoléhají na divoká zvířata a rostliny, pokud jde o potraviny, léky, palivo i finanční příjem z udržitelného turismu. Když jsou přírodní zdroje vyčerpány nebo ukradeny, místní lidé mají ekonomické i sociální problémy. Dlouhodobá ztráta přírody také ohrožuje legitimní podniky a národní ekonomiky, které jsou závislé na udržitelném hospodaření s přírodními zdroji.
- Nemoci a pandemie: Špatně regulované nelegální trhy s volně žijícími živočichy vytvářejí podmínky pro přenos nemocí ze zvířat na člověka – tzv. zoonóz. Vzhledem k tomu, že zvířata jsou odchytávána, přepravována a prodávána v nehygienických, stísněných a stresujících podmínkách, kde se mísí druhy z různých částí světa, zvyšuje se riziko přenosu patogenů. Zvířata z volné přírody jsou skladována živá a kvůli tomu se mohou snadno šířit nová onemocnění a existuje potenciál pro mutace do nových kmenů, které mohou dosáhnout pandemických rozměrů. Mezi příklady pandemických onemocnění, o nichž se předpokládá, že pocházejí z trhů s volně žijícími zvířaty, patří SARS v roce 2002 i COVID-19 v roce 2019. Je nezbytné odhalovat a uzavírat nelegální trhy s volně žijícími zvířaty a zajistit účinné hygienické a zdravotní předpisy pro všechny trhy s volně žijícími zvířaty.
Co proti zločinům na divokých zvířatech lze dělat?
1. Aktivní ochrana ohrožených druhů: tvorba a propojení chráněných území a migračních koridorů, záchranné programy pro kriticky ohrožené druhy (v jejich přirozeném prostředí – in situ, i v zoologických zahradách či záchranných centrech – ex situ), opatření proti pytláctví a nelegálnímu obchodu s volně žijícími druhy tam, kde k němu dochází.
2. Ochrana a obnova přírodních stanovišť: zastavení ničení ekosystémů, obnova degradovaných oblastí a cílená ochrana aspoň 30 % pevniny a 30 % oceánů do roku 2030 – to je základ, ke kterému se svět zavázal přijetím Globálního rámce pro biodiverzitu.
3. Omezení znečištění a nadměrného čerpání přírodních zdrojů: zastavení přelovování moří a nadměrné těžby dřeva a nerostů, omezení plastového odpadu, chemického znečištění a především pesticidů, které ničí celé potravní řetězce. Podpora cirkulární ekonomiky (znovupoužití, opravy, recyklace, sdílení zdrojů).
4. Udržitelná produkce potravin: transformace zemědělství, omezení plýtvání potravinami a zdravější a pestřejší jídelníček s vyšším podílem rostlinné stravy. Přísná pravidla pro komodity, kvůli nimž dochází k odlesňování a k zabíjení divokých zvířat v okolí plantáží - např. palmový olej či krmná sója.
5. Řešení klimatické krize: snižování emisí CO₂, přechod na obnovitelné zdroje a ochrana přírodních uhlíkových úložišť bohatých na biodiverzitu živočišných a rostlinných druhů (např. lesy, rašeliniště, mangrovy). Klimatická krize už dnes ohrožuje řadu živočišných a rostlinných druhů svými extrémními projevy - suchem, vedrem či odtáváním mořského ledu.
6. Změna ekonomického a hodnotového systému: měření lidského „úspěchu“ nejen vzhledem k HDP, ale i s ohledem na zdraví ekosystémů, podpora ekologicky odpovědných investic a zrušení dotací na škodlivé činnosti, vzdělávání, komunikace a aktivní zapojení veřejnosti do řešení.
Lenka Fryčová je ředitelka WWF Česko.
