Naděje pro přírodu: Co se nám povedlo v ochraně přírody v roce 2025

Dostatečný počet států ratifikoval vůbec první úmluvu OSN o volných mořích mimo jurisdikci národních států. Dohoda stanovuje nová pravidla pro ochranu našich oceánů. Organizace WWF sehrála klíčovou roli při zajištění této přelomové dohody a nyní pomáhá prosazovat její zavedení do praxe. Globální dohoda o oceánech je nezbytná pro splnění závazků na ochranu biodiverzity – do roku 2030 bychom měli chránit alespoň 30 % oceánů. Smlouva proto stanovuje globální právní rámec pro zřízení chráněných oblastí na volném moři a ukládá povinnost vypracovat plány na jejich správu.

Přes 80 % nosorožců v Keni se nachází v 11 rezervacích. Navzdory tomu, že hrozba pytláctví přetrvává, podařilo se nelegální zabíjení divokých zvířat výrazně omezit a v některých oblastech dokonce zcela vymýtit. Technologické prostředky sehrály v tomto úspěchu významnou roli. V rámci spolupráce mezi WWF, Teledyne FLIR a Kenya Wildlife Service jsme nasadili do terénu termokamery. Kamery vybavené nočním viděním a umělou inteligencí dokážou v noci detekovat pohyb lidí, divokých zvířat i vozidel. Pokud kamery zjistí nějakou podezřelou činnost, odešlou automatické upozornění do operační kontrolní místnosti, což umožňuje strážcům velmi rychle reagovat. Technologie FLIR pomohla rezervacím Ol Pejeta Conservancy a Solio Game Reserve, které jsou domovem kriticky ohrožených nosorožců dvourohých, úplně vymýtit pytláctví.

Ve všech třech gorilích skupinách v komplexu národního parku Dzanga-Sangha v deštném pralese ve Středoafrické republice došlo v uplynulých dvou letech k tragickému úhynu dominantních stříbrohřbetých samců, což je pro skupiny goril nížinných vždy velmi problematická událost a může výrazně narušit jejich sociální strukturu. Tyto populace divokých goril jsou navíc výjimečné tím, že jsou zvyklé na přítomnost člověka, což umožňuje vědecký výzkum jejich chování i rozvoj udržitelného turismu, který tvoří značnou část příjmu místních komunit. Po příchodu nového samce proto panovaly obavy, jak bude na přítomnost turistů reagovat a zda bude možné v návštěvách pokračovat. Zkušenému týmu ochranářů se však v rekordním čase podařilo navyknout na přítomnost lidí i novou skupinu goril. Tu nyní vede stříbrohřbetý samec jménem Limo, který si také zvykl na lidskou přítomnost, a celou skupinu tak mohou návštěvníci parku znovu pozorovat v jejím přirozeném prostředí. Tento úspěch lze připsat zkušenostem našich týmů a skutečnosti, že mnoho samic v Limově skupině bylo součástí skupin, které byly na turisty zvyklé už v minulosti.

Na čem konkrétně bychom měli pracovat? Řekněte nám to!

Nejnovější sledování sněžných levhartů v Nepálu zjistilo relativně stabilní populaci odhadovanou na 397 jedinců. Jedná se o první spolehlivý odhad populace sněžných levhartů v této zemi. Nová data budou mít zásadní význam pro budoucí strategie ochrany tohoto ohroženého druhu. Podtrhují také odhodlání Nepálu a jeho vedoucí úlohu v ochraně těchto vzácných šelem.

Odborníci WWF spolupracují s pobřežními komunitami po celém světě na zlepšení správy, provádění klimaticky šetrné obnovy a zavádění ochrany mangrovových porostů. Za poslední čtyři roky jsme ochránili a obnovili přes 970 tisíc hektarů, což každoročně přináší prospěch zhruba 280 000 lidem a zajišťuje přes 1,4 miliardy tun ekvivalentu CO2.

Úsilí WWF o ochranu mořských želv spuštěné v roce 2017 zaznamenalo v minulých letech významný pokrok. Díky programu WWF a NOAA na ochranu kožatek velkých nebylo za dva roky na plážích ostrova Buru v Indonésii ukradeno ani jedno želví vejce.

V říjnu dosáhl program WWF Sustainable Ranching Initiative významného milníku: zlepšil správu a ochranu už na 1,3 milionech akrů (přes 520 tisíc hektarů) na Velkých pláních v Severní Americe. Jedná se o jeden z posledních zbývajících travních ekosystémů mírného pásma, který ještě na světě zbývá. Tento úspěch vzešel z programu, který spojuje 121 soukromých rančů a poskytuje farmářům školení a podporu s cílem zlepšit udržitelné hospodaření na jejich pozemcích. Program WWF také obnovil přes 18 000 hektarů původní prérie a 200 hektarů mokřadů.

Oblast Thirty Hills, nacházející se ve střední části indonéské Sumatry, je jedním z posledních velkých bloků nedotčeného nížinného pralesa na ostrově a domovem některých z nejohroženějších druhů na světě. Od roku 1995 se v jeho jádru nachází národní park. Odlesňování a rozšiřování plantáží však hrozilo úplným zničením krajiny kolem něj. V roce 2015 získala organizace WWF a její partneři práva na správu místních lesů v rámci nově založené společnosti Thirty Hills Forest Company. Přes 40 tisíc hektarů lesa, který byl dříve určen k těžbě, se pak vyčlenilo pro ochranu a obnovu ekosystémů. O deset let později poskytuje oblast Thirty Hills útočiště některým z nejvzácnějších druhů divoké zvěře na světě. Žije zde stádo slonů, zhruba 10 % celosvětové populace tygrů sumaterských a stále rostoucí komunity orangutanů. Místní domorodí obyvatelé fungují jako správci této oblasti a lesy využívají šetrným způsobem, takže Thirty Hills podporuje nejen biologickou rozmanitost, ale i živobytí lidí.

V předvečer klimatické konference COP30 spustila Brazílie a její partneři program Tropical Forest Forever Facility – projekt, který odměňuje země za zachování tropických lesů. Tato inovativní iniciativa, kterou WWF podporuje, směruje finanční prostředky přímo k původním obyvatelům a místním komunitám, kteří jsou skutečnými správci našich světových lesů a pralesů.

Daniel Vernick, specialista na tvorbu digitálního obsahu ve webovém týmu WWF.

Zdroje:

https://www.worldwildlife.org/news/stories/mangrove-conservation-around-the-world/

https://wwf.id/en/blog/once-tripped-now-guarded-story-leatherback-turtle-buru-island

https://www.worldwildlife.org/places/great-plains/sustainable-ranching-initiative/

https://www.worldwildlife.org/places/borneo-and-sumatra/thirty-hills/introducing-thirty-hills/