Článek
Když se řekne husité, tak většina lidí si vybaví jméno Jan Hus. O Jeronýmovi Pražském však ví jen málokdo. Přestože právě on byl tím, kdo Husovu víru rozšířil do Evropy. Bránil ji do poslední chvíle, a nakonec sdílel stejný osud v plamenech. Byl učený, výřečný a neklidný duch své doby. Tam, kde Hus hlásal reformu s klidem kazatele. Jeroným často hořel vnitřním ohněm. Narodil se kolem roku 1379 v Praze do měšťanské rodiny. Již od mládi projevoval mimořádnou inteligenci a touhu po poznání.
Studoval na pražské univerzitě a brzy poté se vydal do světa. Jeho kroky vedly do Oxfordu, Paříže či Kolína nad Rýnem. Míst, kde v té době kvetla teologie a filozofie. Právě na Oxfordu se poprvé setkal s myšlenkami Johna Wycliffa. Anglického reformátora, jehož spisy se staly inspirací i pro Jana Husa. Jeroným z nich pořídil kopie a přivezl je do Prahy. Díky tomu se stal důležitým mostem mezi anglickou a českou reformací. V době, kdy se církev topila v přepychu, obchodovala s odpustky a sváděla mocenské boje, volali tito muži po návratu ke kořenům víry. K evangeliu, prostotě a svědomí.
Pravoslavná ikona svatých Jeronýma Pražského a Jana Husa
Husův blízký stoupenec
Na Univerzitě se Jeroným seznámil s Janem Husem. Ačkoli byli povahově rozdílní, protože Hus byl zdrženlivý a systematický a Jeroným prudký a neústupný, tak se rychle spojila stejná idea. A to ta, že církev se musí očistit. Byl pro Husa nejen spojencem, ale i obhájcem, který uměl jeho myšlenky prezentovat mezi lidem i učenými vrstvami. Byl výborný řečník, jeho proslovy v Betlémské kapli dokázaly rozohnit srdce i nejchladnějších posluchačů. Zatímco Hus byl duchovním vůdcem, tak Jeroným se stal jakýmsi propagátorem reformace v zahraničí. Cestoval do Polska, Uher i Rakous a šířil myšlenky o potřebě obnovy víry. Ale právě tato aktivita mu přinesla i první problémy. Byl obviňován z kacířství, několikrát zatčen i vypovězen.
Když se Hus vydal do Kostnice, aby obhájil své učení před koncilem, tak jeho stoupenec měl strach. Po zprávách, že Hus byl zatčen se rozhodl jet za ním, přestože ho přátelé varovali. Na hranicích Švýcarska však pochopil, že situace je nebezpečná. Pokusil se vrátit, ale bylo už pozdě. Byl dopaden v Hirschau a dopraven do Kostnice, kde ho čekal stejný osud jako jeho přítele. Vězení, výslechy a ponižování. Zatímco Hus zůstal pevný až do své smrti, tak Jeronýmovo utrpení trvalo mnohem déle. Drželi ho v řetězech, často o hladu a mučili, aby odvolal. Po měsících krutého zacházení se jeho tělo i vůle zlomily. Nakonec odvolal své učení a uznal omyl.
Jeroným Pražský
Odvolání a znovu vyznání víry
Jeho odvolání nebylo motivováno zradou víru, ale spíše zoufalstvím a vyčerpáním. Ve vězení byl zcela izolován, nemocný i psychicky zlomený. A přestože tehdy odvolal, tak brzy svého činu litoval. Jakmile se jeho stav zlepšil, začal znovu studovat spisy, přemítat o Husově smrti a o vlastní slabosti. A došel k rozhodnutí, které změnilo jeho osud. Své odvolání vzal zpět.
V květnu 1416 při veřejném slyšení před koncilem se postavil před soudce a tentokrát mluvil s takovou silou, že i jeho protivníci byli zaraženi. Řekl, že se stydí za své odvolání, že odvolal nikoli z přesvědčení, ale z utrpení. Otevřeně vyznal Husovu pravdu a prohlásil, že je připraven zemřít, pokud to má být cena za víru. Byť z něj sebevědomí sršelo, tak rozsudek byl neúprosný, bude muset být upálen jako kacíř.
Byl vyveden na náměstí v Kostnici. Místo strachu však prý zářil klidem. Když mu na hlavu nasazovali papírovou čepici s nápisem kacíř, tak se údajně smál. Na hranici zpíval žalmy a modlil se. Hořel stejně jako Hus, tiše, pevně s vírou, že pravda jednou zvítězí. Tak skončil život opomíjeného druhého upáleného, byť byl také významnou figurou našich dějin. Na to historie, ale už tolik nedbá. Ta si pamatuje pouze vítěze a ty, kteří získali své prvenství.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeron%C3%BDm_Pra%C5%BEsk%C3%BD
https://www.memento-historia.cz/clanek/238/upalen-v-kostnici-jeronyma-prazskeho-cekala-mucednicka-smrt-jako-jana-husa
https://pravo21.cz/spolecnost/husitsky-mucednik-jeronym-prazsky
