John Lennon: Zpíval o míru, ale doma bil manželku a psychicky deptal syna

Když se řekne John Lennon, tak většina lidí vidí mučedníka a zastřeleného génia, který chtěl pro lidstvo jen lásku a porozumění a celý život měl ještě před sebou. Jenže to je obraz, který pečlivě budovala vdova Yoko Ono a který média ochotně přijala. Existuje i jiný John Lennon, takový, kterého neznáte. John Lennon se narodil 9. října do rozvrácené rodiny, když mu bylo pět let, musel se rozhodnout mezi matkou a otcem. Plačící chlapec si nakonec vybral otce, ale když viděl matku odcházet, rozběhl se za ní. Jeho otec Alfred zmizel a John jej neviděl desítky let.

Ale ani u matky nenašel domov. Julia cítila, že se o syna nedokáže postarat. Předala jej do péče své sestry Mimi. Jeho teta byla přísná, ale Johna svým způsobem měla ráda, a i když vlastní matka chlapce bydlela jen pár bloků vedle, tak u ní nebydlel. Byl chlapcem, kterého nikdo nechtěl. Když se v pubertě s matkou znovu sblížil a ona jej začala učit na hudební nástroje a zasvěcovat do světa hudby, krutý osud udeřil znovu. V roce 1958 ji srazil policista autem, když přecházela ulici, Johnovi bylo tehdy pouhých 17 let a ztratil svou matku podruhé a tentokrát navždy, stal se z něj rváč, cynik, který svou bolest maskoval krutým humorem a pěstmi.

Na umělecké škole potkal Cynthii Powellovou. Byla jeho pravým opakem, tichá a slušná dívka z dobré rodiny, která se snažila být nenápadná. Johna fascinovala a zároveň svým způsobem dráždila, jeho dvoření nebylo romantické, ale spíše nátlakové a majetnické. Mladá dívka se tak stala hromosvodem jeho životních frustrací. Cynthia později ve svých pamětech popsala moment, kdy ji John uhodil poprvé na studentském večírku, protože tančila s Johnovým blízkým přítelem a jeho žárlivost explodovala.

Rozešli se o několik měsíců později, ale hudebník ji brzy uprosil zpět, aby se k němu vrátila. Ona byla zaslepená láskou a odpustila mu. Byla to chyba, která určila ráz jejich vztahu na další roky. John ji psychicky deptal, zakazoval nosit brýle, diktoval jí, jak se má oblékat a vyžadoval absolutní poslušnost. Byla pro něj spíše majetkem než partnerkou. Když v roce 1962 otěhotněla, pro Johna to nebyla radostná zpráva, ale katastrofa. Beatles právě stáli na prahu slávy a mohlo to poškodit image kapely, kterou milovaly davy fanynek.

Jejich syna pojmenovali Julian, který později vzpomínal, že když slyšel otce přijíždět domů, běžel se raději schovat, protože z něj měl hrůzu. Netrvalo dlouho a bylo jasné, že tato rodina nevydrží pohromadě a došlo k rozpadu manželství, které bylo stejně kruté jako začátek. V roce 1968 byla Cynthia na dovolené v Řecku a John si pozval domů japonskou umělkyni Yoko Ono. Když se manželka vrátila domů, našla je v kuchyni, jako by tam bydleli odjakživa. Rozvod byl válkou, John se snažil Cynthii zažalovat za nevěru, chtěl ji připravit o peníze a dokonce i o syna. Nakonec pod tlakem veřejnosti a právníků ustoupil.

Po rozpadu Beatles a přestěhování do New Yorku se jeho život točil kolem radikálního aktivismu a Yoko Ono. Ale v roce 1973 přišla krize. Yoko jej vyhodila z bytu a poslala do Los Angeles s jejich asistentkou May Pang. Paradoxně, ačkoliv byl John v tomto období často opilý a agresivní, pro jeho vztah s Julianem to bylo nejlepší období. May Pang nutila Johna, aby se se synem stýkal. Vzal ho i do Disneylandu, kde spolu trávili čas. Julian později řekl, že to byly jediné chvíle, kdy měl pocit, že má tátu. Jenže jakmile se vrátil k Yoko, opona znovu spadla a Julian byl opět odsunut na vedlejší kolej.

V roce 1975 se Johnovi a Yoko narodil syn Sean. John se rozhodl pro radikální změnu a stáhl se z veřejného života, odložil kytaru a stal se mužem v domácnosti a svému druhému synovi věnoval svou pozornost. Pro Juliana to bylo hořkosladké. Jezdil za otcem a viděl, jak zahrnuje láskou jiného chlapce, viděl hračky, kterými byl Sean zavalen, zatímco on musel o každou libru prosit. V jednom z posledních telefonátů, který mezi sebou měli, John na Juliana křičel tak, že Julian tehdy odmítal dál mluvit. Johnova snaha být lepším otcem pro Seana byla chvályhodná, ale byla vykoupena totálním selháním vůči prvorozenému.

Přesto v Johnovi existovalo svědomí, protože celá jeho pozdější tvorba je jistá forma terapie. Některé jeho písně jsou prakticky veřejnou zpovědí a omluvou, jednou takovou je například „I'm just a jealous guy.“ Je to jedna z mála chvil, kdy Lennon odkládá masku arogantního génia a přiznává svou toxicitu. Jeho agresivita byla obranným mechanismem malého chlapce, který se bál, že jej znovu někdo opustí, a když cítil, že ztrácel kontrolu, tak útočil.

Když 8. prosince 1980 Mark Chapman pěti výstřely ukončil Lennonův život před domem Dakota v New Yorku, zrodil se mýtus. Svět potřeboval hrdinu, a tak zapomněl na člověka, Yoko převzala kontrolu nad jeho odkazem a začal se rodit obraz světce. John Lennon nebyl mírotvůrce, ale traumatizovaný muž z dělnického Liverpoolu, který bojoval se svými démony a často prohrával. Zpíval o míru právě proto, že sám v sobě žádný neměl, zpíval o lásce, protože ji neuměl dávat těm nejbližším.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/John_Lennon

https://www.bbc.com/culture/article/20201207-how-john-lennon-was-made-into-a-myth

https://www.vice.com/en/article/you-dont-have-to-imagine-john-lennon-beat-women-and-childrenits-just-a-fact/

https://faroutmagazine.co.uk/john-lennon-deadly-seven-sins/