Nikola Tesla: Podivín, celoživotní panic a génius, který změnil svět

Nikola Tesla se narodil v noci během bouře 10. července 1856 v chorvatském Smiljanu, tehdy součásti Rakouské říše. Už samotný den jeho narození předznamenával, že se narodilo dítě mimořádného osudu. Porodní bába údajně prohlásila, že to bude dítě tmy, na což jeho matka odpověděla: „Ne, bude dítětem světla.“ A přesně tím Tesla byl. O desítky let později osvětlil celý svět. Tesla vyrůstal v pravoslavné srbské rodině. Jeho otec Milutin byl pravoslavný kněz a spisovatel, matka Georgina měla naopak výjimečný technický talent. Bez jakéhokoliv formálního vzdělání dokázala sestavit jednoduché stroje pro domácnost. Tesla na ni vzpomínal celý život jako na svůj největší inspirativní vzor. Už jako dítě měl neobvyklé schopnosti. Mluvil několika jazyky, měl fotografickou paměť a uměl mentálně rozložit složité stroje v hlavě. Od útlého věku byl fascinován elektřinou, prý jednou jako dítě mazlil kočku a pozoroval jiskry, které při tom sršely. Zatímco jiné děti se lekly, Tesla byl fascinován. Od té chvíle se jeho posedlost jen prohlubovala.

Tesla studoval na gymnáziu v Karlovci a poté začal technické studium ve Štýrském Hradci. Nikdy však nezískal formální univerzitní diplom. Byl totiž neposedný, perfekcionistický a závislý na studiu. Dokázal se učit 20 hodin denně. Bohužel i za cenu zdraví. V mládí prodělal vážnou nervovou krizi a málem zemřel. Trpěl zvláštními stavy, kdy viděl záblesky světla, měl vizuální halucinace a slyšel vysoké tóny. Dnes bychom snad uvažovali o synestézii nebo poruše smyslového vnímání. Jeho posedlost dokonalostí ho však poháněla. Už ve Štýrském Hradci měl první vize o střídavém proudu. V té době se svět stále spoléhal na stejnosměrný proud. Tedy Edisonův model, ale Tesla věděl, že pro rozvod elektřiny na dálku je střídavý proud mnohem efektivnější. Tehdy si ale jeho myšlenky nikdo nevšímal. Po krátkém působení v Maďarsku a Praze se Tesla dostal do Paříže, kde pracoval pro Edisonovu evropskou společnost. Tam si ho poprvé všimli jako výjimečného technika. Brzy mu byl nabídnut přechod do Ameriky a Tesla s pár centy v kapse zamířil do nového světa.

Příjezd do New Yorku roku 1884 byl začátkem nové éry. Tesla se setkal s Edisonem, který byl už tehdy legendou, vynálezcem žárovky a promotérem stejnosměrného proudu. Edison najal Teslu, ale jejich vztah se rychle zhoršil. Tesla se po čase rozzuřil a odešel. Na čas dělal manuální práce, kopal příkopy, ale poté potkal podnikatele George Westinghouse, který věřil v jeho střídavý proud. Společně vytvořili průlomový energetický systém, který nakonec zvítězil nad Edisonovým stejnosměrným proudem. Tzv. „válka proudů“ byla nelítostná. Edison dokonce veřejně usmrtil slona a další zvířata střídavým proudem, aby veřejnost vyděsil. Tesla se ale nenechal zastrašit. Svým výkonným generátorem poháněl veletrh v Chicagu roku 1893 a brzy získal zakázku na osvětlování Niagarských vodopádů, jednoho z největších energetických projektů světa.

Po vítězství střídavého proudu se Tesla stal mezinárodně uznávaným vynálezcem. Založil vlastní laboratoř na Manhattanu, kde vznikala jedna průlomová myšlenka za druhou. Jeho experimenty byly často natolik vizuálně ohromující, že přitahovaly pozornost veřejnosti i tisku. Svými pokusy s vysokonapěťovými výboji vytvářel jiskry dlouhé přes dva metry, nechával elektrický proud proudit svým tělem a zapaloval žárovky na dálku. Média ho nazývala čarodějem z blesků. V roce 1899 se přestěhoval do odlehlého Colorado Springs, kde si postavil výzkumnou stanici pro testy s vysokofrekvenční elektřinou. Právě tam vytvořil svůj slavný Teslův transformátor, který generoval obrovské výboje. Tvrdil, že se mu podařilo zachytit elektrické signály z vesmíru, což byla možná jen atmosférická interference, ale Tesla věřil, že jde o inteligentní vzkazy. Už tehdy přemýšlel o mimozemském životě. Jeho největší sen ale bylo bezdrátové přenášení energie. Energie, která by proudila vzduchem, bez drátů, zdarma a pro všechny. To, co by mohlo mnohým připomínat sci-fi, Tesla bral smrtelně vážně. Začal plánovat stavbu obří věže, která by tento přenos umožnila.

V roce 1901 Tesla začal stavět Wardenclyffskou věž na Long Islandu. S podporou průmyslníka J. P. Morgana chtěl vytvořit první bezdrátový telegraf, později dokonce bezdrátové přenosy dat, zvuku i obrazu, tedy vizi internetu a rádia v jednom. Tesla byl o generace napřed. Jenže něco neřekl nahlas, jeho skutečným cílem bylo přenášet energii bezdrátově po celé planetě. Když se to Morgan dozvěděl, zastavil financování. „Kde se dá na tom vydělat, když si lidé jen vezmou elektřinu ze vzduchu?“ měl se údajně zeptat. Bez finanční podpory a v rostoucí konkurenci s Marconim, který začal rozvíjet rádio, byl Tesla donucen stavbu přerušit. V roce 1917 byla věž zbourána a prodána na šrot. Tesla upadl do dluhů a pomalu i do zapomnění. Přesto nikdy svůj sen nevzdal, i když vědecký svět začal považovat jeho teorii za šílenou. Ve stáří se Tesla čím dál víc uzavíral do sebe. Nezajímal se o peníze ani slávu, ale o myšlenky. Trpěl obsesivními rituály. Nenáviděl šperky, doteky lidské kůže, údajně byl celoživotním panicem a každou noc počítal přesně, kolik kroků udělal do restaurace. Jeho jedinými společníky byli holubi. Jednoho z nich označil za svou duši v ptačím těle.

Ve 30. letech už žil v newyorském hotelu New Yorker, téměř bez příjmů. Přesto i tehdy šokoval. Oznámil, že vyvíjí „paprsek smrti“, zbraň, která by ukončila všechny války. Někteří věřili, jiní ho měli za blázna. Tesla zemřel v roce 1943 ve věku 86 let, sám ve svém pokoji. Jeho dokumenty byly zabaveny americkou vládou, dodnes se spekuluje, zda mezi nimi nebyly tajné vynálezy. V roce 1960 byl na jeho počest pojmenován jednotka magnetické indukce. Nikola Tesla zemřel téměř zapomenutý, ale jeho smrt vyvolala podivný zájem ze strany amerických úřadů. Ihned po jeho úmrtí FBI a tzv. Úřad pro majetek cizinců zapečetily jeho pokoj. Oficiálně kvůli ochraně válečně důležitých informací. Spekulace ale neutichly.

Zabavené dokumenty nikdy nebyly plně zveřejněny. Některé byly později vráceny Teslově rodině, ale část zůstává záhadou. Konspirační teorie tvrdí, že právě v jeho spisech byly plány na zbraně nové generace, zařízení schopná ovlivnit počasí nebo dokonce volná energie, která by mohla nahradit fosilní paliva. Ačkoliv nic z toho nebylo oficiálně potvrzeno, mýtus rostl. Tesla se stal postavou takřka literární. Jeho rivalita s Edisonem je dnes legendární. Edison, pragmatický a obchodně zdatný, často Teslovi házel klacky pod nohy. Když Tesla navrhl nové typy generátorů a motorů, Edison odmítl spolupráci. Přesto Edison sklízel slávu jako vynálezce elektřiny, zatímco Tesla umíral v zapomnění. Jedním z největších hořkostí Teslova života bylo, že v roce 1909 získal Nobelovu cenu za fyziku právě Marconi za vynález rádia. Tesla přitom vysílal bezdrátové signály dříve a řada principů byla jeho. Dlouho po jeho smrti uznal americký Nejvyšší soud Teslovo prvenství v oblasti rádia. Ale uznání přišlo příliš pozdě.

Prameny: Britannica, Biography, Rferl.org, Nikola Tesla, BBC a Elektrina.cz