Dno politiky: Zákaz alkoholu v práci ano, ve Sněmovně ne. ANO radši nařklo opozici z užívání drog

Představa, že o zákonech, státním rozpočtu a naší budoucnosti rozhodují lidé, kteří mohou mít v krvi promile alkoholu, je pro běžného občana docela děsivá. V Poslanecké sněmovně je ale možnost dát si během dlouhých schůzí skleničku zjevně považována za nedotknutelný folklór.

Když poslanci hnutí STAN přišli s celkem logickým návrhem na změnu jednacího řádu, která by zakázala pít alkohol a užívat drogy přímo během jednání, zvedla se vlna odporu.

Návrh „překvapivě“ kritizuje například Radek Vondráček (ANO) s tím, že je samozřejmost, že poslanci alkohol nepijí, protože jsou přece dospělí lidé. Pokus hnutí STAN vnímá jen jako snahu o zviditelnění. K tomu prohlásil, že chování naznačující požití alkoholu nezaregistroval, zato si rýpl do Pirátů s tím, že chodili pozpátku, a zmínil, že by hnutí STAN mělo být pravidelně měřeno dozimetrem.

V neděli se v Partii Terezie Tománkové ozvala poslankyně ANO Jana Murová, které návrh připadá „zábavný“ a jeho vymahatelnost „směšná“. Prý je to záležitost osobní odpovědnosti.

To je vskutku geniální argument. Proč vůbec máme dopravní předpisy a policii s alkoholtestery? Nechme to přece na „osobní odpovědnosti“ řidičů. Proč by měli mít poslanci jiný, benevolentnější metr než chirurgové, řidiči autobusů nebo dělníci u pásu?

Nabízí se naprosto logická otázka. Proč se politici zákazu alkoholu na pracovišti tak vehementně brání? Pokud do práce chodí střízliví a je samozřejmost, že tam alkohol nekonzumují, jak tvrdí, neměl by jim přece zákaz vůbec vadit.

Odpověď je pravděpodobně mnohem prozaičtější. Za prvé, posedět hodiny a hodiny při nekonečných obstrukcích a nesmyslných monolozích (často z dílny právě hnutí ANO a SPD) se možná s čistou hlavou zkrátka nedá vydržet.

A za druhé je v tom možná onen klasický papalášský syndrom: „My jsme zákonodárci, my jsme elita. Na nás se pravidla běžných smrtelníků nevztahují.“

Strach z toho, že by do sálu nakráčela ochranka s balonkem a někdo by musel s ostudou dýchat, je zjevně silnější než snaha zachovat alespoň elementární dekorum nejvyšší ústavní instituce.

Místo toho, aby paní Murová vysvětlila, proč jí zákaz pití v práci tolik vadí, použila starou dobrou taktiku. Hoď špínu na někoho jiného. Prohlásila, že má ze svého místa výhled na klub Pirátů a je to prý „velmi zajímavá podívaná“, čímž v kontextu debaty o drogách zcela nepokrytě a bez jediného důkazu naznačila, že poslanci Pirátů zasedají pod vlivem omamných látek.

Když byla vyzvána ke konkretizaci, zbaběle uhnula, že prý „mluví všeobecně“. Byla to nejen neuvěřitelná drzost, ale především ukázka naprostého buranství.

Poslanecký klub Pirátů má v současné Sněmovně celkem 18 zástupců, a hned 14 z nich jsou ženy. Mnohé z nich jsou matky malých dětí, které kromě politiky zvládají náročnou péči o rodinu.

Reakce pirátské poslankyně Hoffmannové byla proto naprosto pochopitelná a přesná. Vydat se do nedělní televize a plivat po matkách a političkách nepodložené lži o braní drog, to je skutečně politická kultura „level dno“.

Poslankyně Murová nám hezky ukázala, jak si hnutí ANO představuje tu slibovanou zodpovědnost vůči voličům. Znamená to smát se pravidlům, která platí pro všechny ostatní občany této země, a ve slabé chvíli bez důkazů urážet politické oponenty.

Pokud si poslanci myslí, že zákaz alkoholu v jednacím sále je nesmysl, možná by měli vyjít ze své bubliny a zeptat se lidí, kteří je platí. Možná by zjistili, že pro běžného Čecha není vtipný ten návrh. Vtipné, nebo spíše k pláči, je to, že si část Sněmovny nedokáže představit svou práci bez promile v krvi.

Sledovat každodenní divadlo v naší Poslanecké sněmovně, kde je střízlivost brána jako útok na lidská práva a nepodložené pomluvy jako standardní argumentace, vyžaduje občas pořádný nadhled. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás toto pravidelné rozkrývání papalášských manýrů, budu moc vděčný za jakoukoliv drobnou finanční podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepůjde na žádné sněmovní popíjení, ale čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abych tu pro vás mohl vše s odstupem dál komentovat. Díky, že to čtete a že stojíte na straně slušnosti a zdravého (a střízlivého) rozumu!