Článek
Když se poslankyně Marie Pošarová (SPD) posadila do křesla v podcastu Ptám se já, zřejmě měla před sebou jediný úkol. Obhájit, proč se po nástupu nové koalice (ANO, SPD, Motoristé) znovu otevřely dotační kohoutky pro holding Agrofert.
Způsob, jakým to udělala, je ale fascinující sondou do toho, jak funguje současná mocenská dynamika.
Zatímco premiér Andrej Babiš se může tvářit jako nad věcí stojící státník, byť mu to zrovna dvakrát nejde, a k této konkrétní situaci raději taktně mlčí, do první linie poslal svou koaliční partnerku. A SPD se této role „užitečných podržtašek“ zhostila s nebývalou radostí.
Zákon je špatný, Andrej je oběť!
Argumentační veletoče, které paní poslankyně předvedla, byly dechberoucí. Zákon o střetu zájmů, který logicky říká, že premiér by neměl přes své firmy vysávat státní a evropské peníze, o jejichž distribuci jako premiér v podstatě spolurozhoduje, je podle ní prostě nefér.
„Byl novelizován a přímo proti panu Babišovi,“ stěžovala si Pošarová s takovou empatií, až by jednoho téměř dojala. „Kdyby pan Andrej Babiš nebyl vůbec v politice, tak se tohle vůbec neřeší, on by ty dotace dostával dál.“
Ano, to je sice pravda, ale to je právě ta podstata střetu zájmů. Pointou politiky je sloužit veřejnosti. Nikoliv využívat veřejný rozpočet jako bankomat pro vlastní podnikání.
Její návrh na řešení tohoto problému je pak naprosto odzbrojující. Prostě zákon o střetu zájmů otevřeme a přepíšeme ho tak, aby nárokové dotace dostával úplně každý, „bez ohledu na velikost podniku“.
Jinými slovy ohneme pravidla tak, aby na Agrofert seděla a Brusel nemohl remcat. Šéf SPD Tomio Okamura, který léta křičel a dodnes křičí o zkorumpovaných elitách, tak nyní přes svou poslankyni navrhuje legalizaci největšího politicko-byznysového konfliktu v novodobé historii.
Proč miliardář nepotřebuje státní kapesné
Celá tato debata přitom zakrývá jeden naprosto fundamentální problém. Evropské zemědělské dotace byly původně vymyšleny proto, aby podpořily farmáře, kteří jsou zranitelní výkyvy počasí, aby udržely lidi na venkově a zachovaly krajinu.
Andrej Babiš není chudý farmář. Jeho holding je kolos, který ovládá celý řetězec od výroby hnojiv, přes pěstování a zpracování až po pekárny. Je to vysoce zisková korporace, která žádné berličky z kapes daňových poplatníků k přežití nepotřebuje.
Agrofert dotace nebere proto, aby nezkrachoval, ale čistě proto, aby maximalizoval své beztak obrovské zisky. Když pak stát a Evropská unie tyto peníze sypou do chřtánu oligarchy namísto toho, aby podpořily malé regionální výrobce, ničí tím konkurenční prostředí a vlastně si monopolizují vlastní potravinový trh.
Kde je ta dotační kvalita? Voda v kuřatech a ošizené uzeniny
A když už paní poslankyně argumentovala tím, že velké holdingy mají na rozdíl od malých farmářů neustálé audity a nabízejí „kvalitu, která je pod kontrolou“ (což sama doložila svou oblibou vánočky z Penamu), nelze si odpustit střet s realitou.
Nezávislé testy totiž u potravin z Babišova holdingu dlouhodobě poukazují na zcela jiný obrázek.
Zde je jen stručný výčet dat a zjištění z nezávislých zdrojů, které kvalitu těchto produktů opakovaně zpochybnily:
- Méně masa, než slibuje obal: Ve spotřebitelských testech organizace dTest v minulosti opakovaně propadaly uzeniny z podniků Agrofertu (např. Krahulík či Kostelecké uzeniny). Laboratorní testy u některých jejich špekáčků, párků i salámů naměřily nižší obsah masa, než jaký byl deklarován na etiketě, nebo poukázaly na přítomnost levných náhražek.
- Voda a salmonela: Symbolem pochybné kvality se podle Deníku dříve v Česku stalo i takzvané „křehčené maso“ z produkce Vodňanské drůbeže. Šlo o praktiku, kdy se do kuřecího masa vstřikovala voda se solí a aditivy, takže spotřebitelé v celkové váze masa platili i za předraženou vodu. Tvrdou ránu pak kvalitě zasadil dTest v roce 2018, kdy z pěti testovaných vzorků kuřecích řízků z Vodňan laboratoř odhalila ve třech baleních bakterie salmonely.
- „Inovativní“ chleba z Penamu: A vzpomeňme na slavnou stamilionovou dotaci na údajně inovativní linku na výrobu toastového chleba Penam. Evropské audity následně jasně konstatovaly, že technologie vůbec nebyla nová (úplně stejná fungovala už dříve v sesterské německé pobočce Lieken) a dotace byla čerpána neoprávněně.
Platit z peněz daňových poplatníků průmyslovou velkovýrobu, u které se pak v laboratořích musí zjišťovat, zda jí náhodou nechybí deklarované procento masa, je absolutní výsměch.
Ukrajinci a vánočka od Penamu jako kouřová clona
Aby toho nebylo málo, kdykoliv se moderátorka snažila poslankyni Pošarovou vrátit k odpovědnosti za vymáhání nezákonných dotací, následoval úkrok stranou.
Místo tvrdých dat jsme se dozvěděli, že dozorčí rada vlastně na nic nedozírá, že lidé milují nadýchanou vánočku z Penamu, a hlavně, že za všechno stejně mohou Ukrajinci, kteří berou Čechům práci a bourají domy v Plzni, přičemž jim policie prý nadržuje. To už nebyla obhajoba dotací, to byl generátor náhodných hesel Tomia Okamury.
SPD se zkrátka rozhodla, že si ve vládě ušpiní ruce za hnutí ANO výměnou za pár funkcí a možnost křičet o migrantech. Andrej Babiš tak získal dokonalý štít.
Zatímco se do Státního zemědělského intervenčního fondu a SPD střílí kvůli Agrofertu a střetu zájmů, premiér si může dál počítat miliardy a tvářit se, že on s tím nemá vůbec nic společného. Tohle spojenectví je možná pro zemi zničující, ale z hlediska Babišova marketingu je naprosto geniální.
Sledovat to nekonečné divadlo, kdy se politici předhánějí v tom, kdo lépe a kreativněji omluví papalášské manýry a vysávání veřejných rozpočtů, vyžaduje občas pořádný nadhled a silný žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás toto pravidelné rozkrývání toho, kdo komu dělá užitečného podržtašku, budu moc vděčný za jakoukoliv drobnou finanční podporu. Slibuji, že vaše peníze nepůjdou do svěřenských fondů ani na výrobu nadýchaných vánoček bez rozinek, ale čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abych tu pro vás mohl selským rozumem glosovat dál. Díky, že to čtete a že stojíte na straně zdravého rozumu!
