Článek
Filip Turek dokázal během krátké chvíle hned třikrát změnit chemické složení údajné ekologické katastrofy na Šumavě. Nejdřív to byl yperit, za pár hodin fosgen, pak už jen něco, co by se na fosgen mohlo teoreticky přeměnit.
Takhle pracovat jakýkoliv lékař, to by bylo zábavy. Nejdřív by vám diagnostikoval mor, pak rýmu a nakonec by konstatoval, že možná máte jen lehkou alergii na pyl.
A důkazy? Na ty jsme si museli jako poslušní diváci počkat až do tiskové konference, kde jsme se ale také v podstatě nic moc nedozvěděli.
Od bojového plynu k lacinému traileru
Opět bychom si tak mohli povídat o tom, jak je naše současná vládní koalice plná nekompetentních lidí bez povědomí o tom, co je nést nějakou zodpovědnost.
Vždyť Turek vypustil do veřejného prostoru informaci o úniku vysoce toxických bojových látek v národním parku, nevysvětlil kontext, nedodal jediný hmatatelný důkaz a ani se nesnažil uklidnit obyvatele.
Místo toho v podstatě udělal laciný PR tease jako na novou řadu seriálu na Netflixu ve stylu: „Něco nás tráví, hádejte co. Víc se dozvíte zítra. Možná ještě po reklamě.“
Vždyť se zkuste žít do role člověka, který žije kousek od Dobré Vody na Klatovsku, který si večer otevře sociální sítě a dočte se, že se mu něco takového děje za domem. Má hned začít balit rodinu? Zavolá hasiče? Nebo má jen v klidu čekat na další příspěvek Turka?
Takhle se zkrátka nemá nemá dělat politika. Je to dost nebezpečné. Turek prostě jen odpálil další věc, aniž by tušil, jaký to má vlastně dosah a smysl. A teď si představte, že tenhle člověk mohl a chtěl být ministrem.
Krize důvěry a děsivé stíny pandemie
Celá tahle groteska ukazuje, že současné vládě zkrátka nelze věřit v podstatě vůbec nic. Respektive je jen jedním z mnoha dalších důkazů. Vždyť její představitelé už nedokážou udržet ani jednu faktickou linku na pár hodin. Jak jim pak máme proboha věřit v momentě, kdy opravdu půjde do tuhého?
Vzpomínáte třeba na ten absolutní chaos během pandemie koronaviru pod taktovkou „výborného“ krizového manažera Andreje Babiše v roli premiéra? Tehdy se měnily restrikce podle toho, jak se zrovna vyspal. Co oznámil ráno, to mnohdy s nadsázkou neplatilo ani večer.
Tenhle chaos stál mnoho lidí životy. Kdyby se dnes objevila reálná krizová situace, ať už nějaká skutečná havárie, přírodní katastrofa či bezpečnostní hrozba, ocitneme se v pasti. Naprosté.
A bohužel to není vůbec nereálné. Vždyť žijeme v době, kdy čelíme klimatické změně, která nám kromě teplotních výkyvů může život výrazně znepříjemnit častějšími požáry či povodněmi. K tomu nedaleko od našich hranic zuří válečný konflikt a Ukrajina nemusí být poslední zemí, na kterou si Rusko trouflo.
Jak má stát efektivně reagovat na skutečnou hrozbu, když si jeho vrcholní zástupci z krizové komunikace dělají internetovou losovačku? Až se příště opravdu něco stane, polovina národa nad varováním vlády jen mávne rukou, protože si vzpomene na šumavský „yperit“.
Vláda jako reality show
Současní zástupci stran vládní koalice každým dnem působí, jako by pořádali reality show. Nedokážou uřídit vůbec nic, ale hlavní je, aby měli dostatečnou pozornost. Inu, každý má nějaké priority, ale pro bezpečnost a dobro České republiky to není zrovna to nejlepší.
Jak má potom občan respektovat pokyny státu, když ho reprezentují takoví lidé? Znovu se nám potvrdilo, že Motoristé možná umějí šlapat na plyn, ale volant jim v rukou zoufale prokluzuje.
Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání politické tragikomedie a sdílíte můj názor, že státní bezpečnost se nemá řešit formou napínavých hádanek na sociálních sítích, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že z ní nebudu sponzorovat žádné laciné PR poradce ani chemické pokusy na internetu. Půjde čistě na silnou kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu s argumenty v ruce mohli těmto absurditám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
