Článek
Konečně! Po těch nekonečných týdnech vládních naschválů, arogance a toxických hádek tu máme z Poslanecké sněmovny zprávu, u které se dá od srdce zasmát.
Do nekonečných debat o rozkopaných bábovičkách a omezování prezidenta totiž zasáhlo letní počasí a Ivan Bartoš se rozhodl otestovat nadpřirozené schopnosti ministra zahraničí Petra Macinky.
Výsledek je přesně tak absurdní, jak byste od současné politické scény očekávali.
Božský Macinka a počasí na přání
Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš na svých sociálních sítích sdílel příspěvek, ve kterém v nadsázce zareagoval na šílené teplotní výkyvy posledních dnů – od víkendových 42 °C ke třesoucím se 21 °C s deštěm.
„Žádáme ministra Macinku, aby svou božskou silou zastropoval teploty na příjemných 25 °C. Protože už nás nebaví se jeden den cítit jak grilované kuře a druhý den řešit přívalové deště,“ napsal Bartoš s trefným rýpnutím, že kdo jiný by měl poručit větru a dešti než člověk, který ve svých vyjádřeních už dávno dokázal klimatickou krizi suverénně zrušit jedinou větou.
Tady si ale dovolím malou osobní vsuvku. Nechci Ivanu Bartošovi bořit jeho meteorologické sny, ale pětadvacet stupňů? To je pořád nebezpečně blízko zóně, kde se člověku lepí tričko na záda a v MHD začíná jít o holý život.
Pokud už by měl pan ministr zapojit svou božskou moc a novelizovat termodynamické zákony, přimlouval bych se za fixní zastropování na mnohem luxusnějších 13 °C.
Ano, uznávám, že by to nevyhovovalo úplně všem, prodejci plavek by zkrachovali a občas by byl potřeba lehký svetr, ale pro nás, milovníky chladu například ze skotského ostrova Iona, by to byl naprostý ráj.
Recese, která málem prošla
Největší bizár na celé situaci ovšem je, že tento vyloženě satirický a recesistický návrh se reálně dostal až k hlasovacímu zařízení v jednacím sále Sněmovny. A světe, div se, pro zařazení tohoto bodu na program schůze zvedlo ruku hned pět vládních poslanců.
Mezi těmi, kteří se zjevně chtěli vážně zabývat vládním nařízením o počasí, byl nejen samotný „pán klimatu“ Petr Macinka, ale i jeho motoristický kolega Boris Šťastný nebo místopředseda Sněmovny za ANO Patrik Nacher. Jestli v tom z jejich strany byla jen čistá recese, momentální zatmění mysli z horka, nebo si spletli tlačítka, těžko říct.
Proč by vám mělo být dobře, když může být hůř?
Bod nakonec pochopitelně neprošel. A tady už humor tak trochu končí, protože se nám tu rýsuje nádherná, byť mírně nadsazená paralela s tím, jak vláda Andreje Babiše vlastně celkově funguje.
Politici nám zkrátka tu příjemnou teplotu nezastropovali. Co nám tím vlastně vládní většina vzkazuje? Že si zjevně nepřeje, aby se nám v České republice žilo lépe, abychom se nepotili a měli klid. Nechat lidi dusit se ve vlastní šťávě naprosto koresponduje se současným stylem vládnutí. Hlavně občanům nijak neulehčit život.
Ona ta vládní lhostejnost k tomu, jestli se pečeme zaživa, má totiž i svou velmi konkrétní a cynickou pointu.
Jak Ivan Bartoš trefně připomněl, Ministerstvo životního prostředí tyhle extrémní výkyvy a klimatické hrozby nijak systémově neřeší. Zato ale nedávno z peněz daňových poplatníků utratilo přes 700 tisíc korun za zbrusu nové, výkonné klimatizace.
Takže zatímco vy se venku cítíte jako grilované kuře a prosíte vesmír (nebo Macinku) o trochu stínu, v kancelářích ministerstev je příjemný chládek. Panu ministrovi a jeho věrnému fanklubu Motoristů horko rozhodně nebude. My ostatní si budeme muset na těch utopických 13 stupňů asi ještě chvíli počkat.
Sledovat vládní politiky, jak odmítají řešit klimatické extrémy a místo toho si za stovky tisíc pořizují klimatizace do vlastních kanceláří, zatímco občané se potí v ulicích, vyžaduje občas pořádně silný (a ochlazený) žaludek. Pokud vám mé glosy dávají smysl, baví vás toto pravidelné rozkrývání vládní arogance i drobných sněmovních absurdit a sdílíte můj názor, že ideální teplota je 13 stupňů, budu moc rád za vaši podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup vládních klimatizací ani na lobbing u Petra Macinky za změnu počasí, ale půjde čistě na kávu (ideálně ledovou) a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu, abychom tu společně mohli těmto horkým chvilkám čelit i dál. Díky, že to čtete a že v tom lítáte se mnou!
