Ústavní žaloba, nebo skok s padákem? Petr Pavel ukázal, že se Babišem a Macinkou nenechá vyšachovat

Česká zahraniční politika se pod vedením dua Babiš a Macinka smrskla na úroveň uražených dětí na pískovišti. Scénář, ve kterém premiér a šéf diplomacie z hnutí Motoristé kádrují, koho vezmou a nevezmou na červencový summit NATO v Turecku, je naprosto dechberoucí.

Zejména ve chvíli, kdy tím nežádoucím pasažérem má být prezident republiky a člověk, který pro Alianci znamená víc než celá současná Strakova akademie dohromady.

Petr Pavel se ale naštěstí nenechal zatlačit do kouta a zareagoval s chladnokrevností vojáka.

Oznámil, že finální rozhodnutí už nelze oddalovat, a pokud se s premiérem nedohodne na společné delegaci, je připraven sáhnout k hraničnímu nástroji, tedy kompetenční, respektive ústavní žalobě pro systematické bránění ve výkonu prezidentových ústavních pravomocí. Alespoň to řekl v rozhovoru pro Deník N před páteční schůzkou s premiérem.

Tento krok si zaslouží obrovský potlesk. Už jsme si málem zvykli na to, že se ústava ohýbá podle toho, jak se to zrovna komu hodí. A prezident se konečně staví za respektování pravidel.

Pavlovo varování směrem k Babišovi není žádný trucpodnik, ale nezbytná obrana ústavní role hlavy státu. Zahraniční politika se tvoří ve shodě, prezident z ní nesmí být svévolně vyškrtnut jen proto, že se premiérovi s ministrem zahraničí zrovna nehodí do jejich PR strategie.

A buďme k sobě upřímní. Kdo jiný by měl Českou republiku na summitu NATO zastupovat než bývalý předseda Vojenského výboru Aliance?

Petr Pavel je ve vojenských a diplomatických kruzích na Západě respektovanou kapacitou. Zná tamní struktury, tykají si s ním světoví lídři a rozumí globální bezpečnosti jako málokdo u nás.

Představa, že se o naší obraně v Ankaře bude bavit Andrej Babiš, kterému nevadí, když zmocněnce dělá člověk, který by chtěl deratizovat úředníky, nebo ministr Macinka, který nedávno nazýval kritiky „méněcennými lidmi“, vyvolává spíše studený pot než pocit bezpečí.

Premiér Babiš se velmi často a rád snaží nasadit Petru Pavlovi psí hlavu „lídra opozice“. Je to laciný marketingový trik, jak prezidenta zdiskreditovat a hodit ho do jednoho pytle s Piráty, ODS nebo STAN.

Jenže Petr Pavel tuhle hru nehraje. Jeho snaha odcestovat na summit NATO nemá vůbec nic společného s vnitropolitickým bojem nebo sbíráním bodů pro ODS.

Je to čistě státnická povinnost. Zastupování země v zahraničí, zvláště v otázkách obrany a bezpečnosti, je primární rolí prezidenta.

Pavel nebojuje za českou opozici, ale za to, abychom na mezinárodní scéně nepůsobili jako banánová republika, která si na klíčový bezpečnostní summit neumí přivézt svého vrchního velitele ozbrojených sil.

Nejvtipnější a zároveň nejdrsnější na celém prezidentově vyjádření je jeho ujištění, že do Turecka pojede „každopádně“, klidně po vlastní ose. Jako by říkal: Vyřiďte si to, jak chcete, já tam prostě budu.

A my bychom neměli zapomínat na to, kým Petr Pavel profesně je. Je to bývalý elitní výsadkář.

Pokud mu Andrej Babiš s Petrem Macinkou dětinsky zamknou dveře od vládního speciálu nebo mu odmítnou proplatit letenku, vůbec bych se nedivil, kdyby si pan prezident zkrátka sbalil batoh, nastoupil do výsadkového letadla a nad Ankarou to prostě vzal volným pádem s padákem na zádech.

Dopadnout přímo před jednací sál s českou vlajkou na rameni by byl zřejmě ten nejdrsnější diplomatický příchod v historii NATO. A pan Babiš by pak mohl západním lídrům složitě vysvětlovat, proč náš prezident přiletěl ze vzduchu, zatímco on se fotí v předsálí.

Prezident Pavel udělal přesně to, co od něj voliči čekali. Zachoval chladnou hlavu, pojmenoval situaci pravými jmény a neustoupil před zlem a hloupostí. Zbývá jen doufat, že Andrej Babiš pochopí, že tahat se s vrchním velitelem ozbrojených sil o letenku před zraky celé Aliance je ostuda, která ublíží hlavně jemu samotnému.

Sledovat každodenní jízdu našich vládních politiků a jejich pokusy privatizovat si stát vyžaduje občas pořádný nadhled a klid zbraní. Pokud vám mé glosy dávají smysl a baví vás toto pravidelné rozkrývání politického divadla, budu moc vděčný za jakoukoliv finanční podporu. Slibuji, že váš příspěvek nepoužiji na nákup padákové výstroje pro cesty do Ankary, ale půjde čistě na kávu a udržení mé opotřebované klávesnice v chodu. Díky, že to čtete a že v tom jedete se mnou!

Zdroj: https://denikn.cz/2057616/pavel-pred-schuzkou-s-babisem-do-ankary-pojedu-v-kazdem-pripade-macinkovo-chovani-je-vizitkou-premiera/