Olympijské hry ve stínu ruské invaze na Ukrajinu

Pravděpodobně většina lidí se již během života setkala s libozvučným pojmem kalokagathia. Podstatou této myšlenky je dokonalé propojení dokonalosti ducha a těla, která se měla projevovat ve všech sférách bytí. S fyzickou stránkou se pojila schopnost válečnictví a sport byl k vývoji výborným prostředkem.

Původ antických olympijských her se datuje k roku 776 před naším letopočtem a byly zasvěceny nejvyššímu řeckému bohu Diovi. Konaly v Olympii a disciplíny byly rozličné – od pětiboje, přes běh, box, hod oštěpem, až po zápas. Avšak už tehdy se při olympijských hrách, konaných jako dnes jednou za čtyři roky, dodržovala nadčasová a moudrá tradice, zvaná ekecheiria. V překladu znamená „zdržení se rukou zbraní“ a v praxi znamenala jediné – že po dobu konání her se nebude bojovat.

Dnes je tomu poněkud jinak. Letní Olympijské hry začínají a účast na této tradiční sportovní akci má i národ, který se více než dva a půl roku snaží zničit jiný stát, a jeho spojenec. Ač bylo výtek vůči startu Ruska a Běloruska na LOH v Paříži mnoho, Mezinárodní olympijský výbor nahlédl na celou záležitost jinak a rozhodl překvapujícím a nepochopitelným způsobem. Nebo ne? Pojďme se podívat na to, jak Ruská federace přistupuje ke sportu.

„Politika do sportu nepatří.“ To je velice častý názor lidí, který se můžeme dočíst všude kolem sebe, zvláště v dobách významnějších sportovních svátků. Konkurence mezi národy nebo celými státy se může projevovat nejen na politickém poli, ale i na tom sportovním. To je samozřejmě v pořádku do doby, je-li stát vyspělý a zdravě sebevědomý. Pokud si těchto výsad nedokáže vydobýt rozumnou a demokratickou cestou, stává se to živnou půdou pro nedemokratické tendence a systémy, které jsou pro udržení své moci, zpravidla založené na strachu, udělat cokoliv. Klidně i využít tak nevinnou a čistou ideu sportu jako zušlechťování sebe sama.

Nejen nacistické Německo v roce 1936 při LOH v Berlíně, ale i současné Rusko je toho zářným příkladem. Chce-li někdo uspět ve sportovní sféře, neobejde se bez podporování a prosazování tamější politiky, např. ospravedlňování agresivity Ruska vůči Ukrajině, nošení symbolů (vzpomeňme na písmeno Z na trikotech), či účastí na propagandistických akcích. Příkladů podobných sportovců je celá řada.

Například ruský gymnasta Nikita Nagornyj, vítěz LOH z roku 2021. V září téhož roku byl vyznamenán Vladimirem Putinem Řádem přátelství. Je vedoucím ruské vojenské organizace pro vojenskou výchovu dětí a mládeže, zvané Junarmija (Všeruské vojensko-vlastenecké společenské hnutí Junarmija). Z jejich dílny také pochází propagandistické video zveřejněné letos únoru, v němž několik členů oslovuje české děti a mládež, aby přiměly své rodiče přestat posílat zbraně na Ukrajinu. Ve své „pregnantnosti“ a naléhavosti sdělení srovnají útoky na Belgorod s osudem jakési nacisty vypálené obce „Libice“, kterou jsou zřejmě myšleny Lidice na Kladensku. Asi nikoho neudiví, že je tato organizace pod správou Ministerstva obrany Ruské federace.

Podobným případem je ruský biatlonista Eduard Latypov, který je součástí Ústředního sportovního klubu ruské armády a ministrem Sergejem Šojguem byl povýšen do hodnosti poručíka a vyznamenán Řádem za zásluhy o vlast II. třídy. Do armádní hodnosti byla povýšena i Jelena Isinbajevová, tyčkařka. Na propagandě se podílela, když veřejně podporovala Putinův režim, či při vedení rozcviček ruské armády na základně v Sýrii, která má na svědomí zničení velké části památek v Allepu. Za zmíněné „zásluhy“ se jí na oplátku dostávalo značných finančních darů, a dokonce i nemovitostí od ruského prezidenta. V nelibost lidu se dostala po prohlášení, v němž už nepodpořila ruský režim a prohlásila se za světoobčanku.

Ruský šachista Sergej Karjakin, narozen v ukrajinském Simferopolu, osočil Ukrajinu z války. Jeho kariéry se to ale příliš nedotklo (pro zajímavost – dříve reprezentoval Ukrajinu), organizací FIDE byl za podporu vyjádřenou Putinovi v dopisech s přáním, aby se podařilo naplnit veškeré cíle „speciální vojenské operace“, suspendován na pouhých šest měsíců. Podpora ruského režimu však začala dříve před invazí, už v roce 2009, kdy získal ruský pas a začal podporovat okupaci místa, v němž se narodil…

Ruský přístup ke sportu lze poukázat i na tzv. Putinteamu. Hlavní tváří této obskurní záležitosti je hokejista Alexander Ovečkin, jehož pojí s Putinem letité přátelství a chtěl ho tak podpořit v prezidentské kandidatuře v roce 2018. Přestože se skupina snažila prezentovat coby apolitická, za její vznik se zasadil Kreml v čele se společnost IMA-Consulting, organizací zabývající se PR. Kromě Ovečkina se zde objevili hokejisté Jevgenij Malkin a Ojak Kovalčuk, plavkyně Oksana Savčenko, krasobruslař Jevhenij Pjjuščenko, výše zmínění Sergej Karjakin a Jelena Isinbajevová, ale i herec Dmitrij Levcov nebo DJ Smash.

Sportovců s podobným životopisem, kdy zaprodali sebe a svoji kariéru výměnou za poslušnost vůči zločinnému režimu, nalezneme mnoho. Ruská válka na Ukrajině s sebou ale přináší další stinnou stránku, a to zabíjení ukrajinských sportovců. Podle dat z posledních měsíců počet zabitých sportovců přesáhl čtyři sta. Přesto se letošních Olympijských her zúčastní 140 sportovců Ukrajiny. Asi nikoho neudiví, že to bude nejméně za celou dobu konání Her.

Při ruském raketovém úderu přišel o život například fotbalový trenér Viktor Tkačuk, který byl zasažen ruským ostřelovačem, když hasil požár jednoho panelového domu v Mariupolu. Zdaleka horší osud čekal fotbalistu Oleksandra Suhenka, který byl ruskými vojáky unesen spolu se svojí matkou a svým otcem. Byli odvezeni do lesa, kde byli zastřeleni. Jejich těla se našla až o týden později v okolí Kyjeva při exhumaci. Podle veškerých poznatků byli před smrtí ještě mučeni.

Na frontě, konkrétně při obraně komplexu Azovstal, zemřel řecko-římský zápasník Mychajlo Popov, na nějž přátelé vzpomínali jako na skvělého bojovníka a člověka s mnoha sny před sebou. Boxer Serhij Smirnov se zapojit do bojů, evakuací a rozvozu potravin hned v prvních dnech ruské invaze. Na pozicích kryl ostřelovače do doby, kdy byl při nasazování munice společně se svými druhy zasažen Rusy. Přestože byli muži ukryti ve sklepě, neměli po jeho zborcení šanci na nepřežití. Zemřel v roce 2022, v den svých 26. narozenin…

Život za Ukrajinu položily i ukrajinské sportovkyně. K nim patří fotbalistka Viktorija Kotlyarova. Během života hrála v řadě ukrajinských sportovních klubů, dokonce i v Premier League žen. Osudnou se jí a její matce stala jedna ze střel, případně kamikadze dronů, které byly vypuštěny na Kyjev. Podobným způsobem přišla o život mistryně ve sportovním tanci Darja Kurdel, jejíž srdce a játra byla zasažena šrapnelem, když Rusové ostřelovali okres Ingul.

Bojkot účasti Rusů byl oprávněný a pochopitelný. Bohužel jako v jiných oblastech života, i zde vládne nespravedlnost a dobré kontakty. Mezi Putinovy dobré přátele patří Thomas Bach, německý šermíř a funkcionář Mezinárodního olympijského výboru. Už při zvolení do čela MOV poděkoval mimo jiné i rusky. Kvůli čí mnohaleté podpoře je asi zcela jasné. Zároveň je Thomas Bach tím, který podpořil přístup Ruska a Běloruska na Olympijské hry, přestože už od roku 2022 společně vedou válku proti Ukrajině.

Mezinárodní olympijský výbor není jediný, kterému nebrání vedení války vůči sousednímu státu s Ruskem a Běloruskem spolupracovat. Podobně se k problému postavily organizace All England Lawn Tenins and Croquet Club (AELTC), zaštiťující tenisový turnaj Wimbledon, nebo Mezinárodní federace juda (IJF), jíž byl Vladimir Putin po dlouhá léta čestným členem. Opačný postoj zastává Mezinárodní federace ledního hokeje (IIHF), která svůj názor nezměnila a je ochotna se o návratu obou týmů bavit až po ukončení agrese na Ukrajině.

Rozhodnutí mezinárodního olympijského výboru se rozhodlo bojkotovat v rámci kampaně #BoycottRussianSport přes 25 zemí, včetně České republiky. V Bruselu se odehrálo shromáždění Ukrajinců proti přijetí Ruska a Běloruska na Olympijské hry poukazující na to, že mají oba útočící národy na rukou krev. Přestože řada národů vnímá vstup Ruska a Běloruska, které nerespektují základní principy etiky, ani Chartu OSN, jako nepřijatelný, vystoupí na Hrách pod neutrální vlajkou.

„Politika do sportu nepatří.“ Ale řídí se tím všechny národy? Hrají všechny národy skutečně férově a podle pravidel? Je správné povolit Olympijské hry i útočícím národům? Na to, nechť si udělá každý obrázek už sám.

Zdroje:

https://telesnakultura.upol.cz/artkey/tek-201201-0006_JAK_ROZUMET_KALOKAGATHII.php

https://www.ukrainer.net/sport-jako-nastroj-ruske-agrese-jak-reaguje-svet/

https://www.denik.cz/atletika/jelena-isinbajevova-rusko-mov-olympijske-hry-putin-valka-armada.html

https://www.sport.cz/clanek/olympiada-putin-mu-mel-pomoct-na-trun-kdo-je-thomas-bach-ktery-ted-mluvi-o-navratu-rusu-na-oh-3978828

https://yangoly-sportu.teamukraine.com.ua/?lang=en